Božský klid od sousedů

Na první pohled se může zdát, že je plot jen funkční prvek zahrady. Ve skutečnosti ovšem představuje osobní hradbu, která odděluje náš domov od vnějšího ruchu. Někdy i od zvědavých pohledů sousedů.

Možností, jak si na svém pozemku zajistit nerušený klid, je celá řada – liší se nejen vzhledem, ale hlavně cenou. Jedním z nejlevnějších způsobů, jak vytvořit vizuální bariéru, je použití rohoží z bambusu nebo rákosu. Jejich výhodou je nízká cena a okamžitá clona. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že životnost takových plotů je omezená a vlivem počasí brzo ztratí na kráse a funkčnosti. Experti proto tyto levné verze vesměs nedoporučují.

Impulzivní nákup se nemusí vyplatit

O něco dražší, ale mnohem trvanlivější jsou dřevěné ploty. I přesto, že počáteční investice je vyšší, dřevo nabízí výrazně delší životnost. Při pravidelné údržbě si uchová pěkný vzhled a plní svou úlohu po mnoho let. Pozor ale na plastové imitace dřeva, které časem mohou vyblednout a změnit barvu. A i když se výrobci snaží napodobit strukturu a dekor, většinou působí příliš lacině.

„Nejčastější chybou je impulzivní nákup – lidé sáhnou po první zástěně z hobby marketu, která slibuje rychlé řešení. Výsledkem jsou pak plastové nebo rákosové rohože, které možná na chvíli něco zakryjí, ale dlouhodobě působí neesteticky a prostor vizuálně degradují,“ říká Robert Kaźmierczak, zahradní architekt z pražského ateliéru Rock & Flower.

Druhou častou chybu vidí v tom, že se soukromí řeší až ex post, bez souvislosti s celkovým konceptem zahrady. „Místo toho, aby člověk pracoval s prostorem jako celkem, jen „zabední“ plot,“ vysvětluje.

Základem je proto nezaměřovat se jen na oplocení, ale na celý okraj zahrady coby kompoziční prvek. „V malých městských zahradách může být soukromí vyřešeno kombinací vyšších záhonů, dřevěných paravánů a cíleného stínění. Na vesnici naopak pracujeme s horizontem. Místo vysokého plotu je často lepší použít stromy nebo vzdušnější keřovou výsadbu, která lépe zapadne do širší krajiny,“ radí Kaźmierczak.

Skvělou volbou, která není v českých zahradách příliš běžná, jsou podle něj kovové panely, které se dají sehnat v různých formách. „Může jít o panely s jemnými dekorativními výřezy, perforovaný plech nebo tahokov. Jejich obrovskou výhodou je variabilita, kdy si lze pohrát s výškou, hustotou vzoru nebo jejich odsazením od hranice pozemku, čímž vzniká efektní vrstvení,“ uvádí zahradní architekt.

Božský klid od sousedů

Další 3
fotografie

Takový panel pak může fungovat nejen jako clona, ale i jako dynamické pozadí pro výsadbu, solitérní strom nebo zahradní nábytek. „Správně navržený kovový prvek dodá zahradě charakter a jemně naváže na architekturu domu – místo aby s ní bojoval,“ zdůrazňuje Kaźmierczak.

A jaké jsou jeho další tipy, jak zajímavými designovými prvky docílit soukromí od sousedů? Pomůže i dvouvrstvý efekt, což je kombinace stávajícího plotu a před něj umístěného pásu výsadby nebo zástěny, například z lamel nebo cortenu. Vytváří hloubku a vizuální vrstvení.

Zajímavý efekt dodávají zahradě i rytmizované dřevěné lamely – ať už vertikální, nebo horizontální. Působí subtilně a moderně. Svěží efekt pro změnu pozemku dodají zelené clony z popínavých rostlin, jako jsou trubač, břečťan, plamének nebo přísavník trojcípý.

Další alternativou je živá výsadba. Aby majitel zahrady dosáhl větší hloubky, může vyzkoušet kombinaci stálezelených keřů – cesmíny, bobkovišně, tisu – s vyššími travinami typu Miscanthus, Calamagrostis. A také solitéry, které zastoupí například vícekmenný javor nebo parotie. Takový plot působí přirozeně a zároveň měkce filtruje pohledy.

Nezakrývejte, ale odvádějte pozornost

To, že je nutné kombinovat funkčnost a estetiku, potvrzuje také Eliška Soukupová ze Zahrady Soukupovi. „Je důležité pamatovat si, že i výhled za váš pozemek je prostorem, s nímž byste měli pracovat. Všechno není nutné zakrývat. Pokud je to už ale něco, co opravdu chcete schovat, urputná snaha to udělat může být nakonec nejhorší variantou. Potřebujete spíše odvést pozornost k něčemu jinému,“ zdůrazňuje s tím, že vysadit v okolí například kvetoucí dominantu může být skvělým řešením.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

„Máte‑li v zahradě málo prostoru a chcete ukrýt nepříliš estetický prvek, jako třeba stěnu pergoly, vyberte na to například kvetoucí popínavky. Mozek se tak soustředí na květy, nikoli už na stěnu za nimi. Vyvarujte se ale přímého maskování protipohledových stran. Pokud ji ‚zahrabete‘, bude jen jasné, že ji tam schováváte,“ radí Soukupová.

Rozhodujte se i podle světových stran, podle toho, odkud vám na pozemek fouká. Při výsadbě živých plotů počítejte s tím, že budou časem mnohem vzrostlejší. Špatný nápad je proto jejich vysazení v malém prostoru. Tím si akorát do budoucna zkomplikujete údržbu. „Také přehnanou výškou živých plotů dosáhnete jen komplikované údržby a zahradu si opticky zmenšíte,“ varuje Soukupová.

O protipohledové ochraně přemýšlejte jako o celku. „Mělo by to být něco vrstveného, nikoli vše v jedné linii. Jednoduše si to lze představit jako co krok, to nějaký prvek,“ radí Soukupová.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.