Ke konci třetího kvartálu letošního roku se můžeme pomalu zamýšlet nad investičním děním v letošním roce. Nebývalý chaos, vnucený světu dominantním chováním americké administrativy, rozvířil oblaka prachu a zahalil investorská očekávání pod roušku neprostupnosti.
Cla, postupně nabíhající mezi Spojenými státy americkými a jejich hlavními obchodními partnery, se usadila nad úrovní 15 procent. I když se makroukazatele z americké ekonomiky zhoršují a data z trhu práce jsou po masivních revizích hůře čitelná, celkový dopad cel není nijak hrozivý. Inflace je sice zvýšená, ale nejedná se o tak velkou inflační vlnu jako před třemi lety. Celková inflace za srpen je na úrovni 2,9 procenta, jádrová dosáhla 3,1 procenta.
Fed se v září odhodlal ke snížení své sazby o čtvrt procentního bodu a další, nejspíše jemné, snižování sazeb uvidíme ještě do konce roku. A to navzdory tomu, že Fed naprosto neplní svůj dvouprocentní inflační cíl – na této úrovni byla inflace v americké ekonomice naposledy před čtyřmi lety! Ve svém mandátu má Fed i starost o kondici ekonomiky a tento pohled nyní zřejmě převažuje.
Silná koruna brzdí inflaci. Sama o sobě ale centrální banku nepřesvědčí, aby zlevnila úroky. V české ekonomice se dějí důležitější věci
Investory do akcií však zajímají především hospodářské výsledky amerických korporací. Ty byly, pro mnohé překvapivě, jednoduše skvělé. Všeobecný chaos se materializuje především v jednom fenoménu – a to je oslabení americké měny. Slabý dolar pozitivně přispěl k ziskovosti amerických firem, díky převodu neamerických tržeb do jejich domácí měny, tedy dolaru. Zisky za chaotický druhý kvartál nakonec meziročně vzrostly o 11 procent, přičemž ještě v červnu se čekalo zhruba poloviční číslo.
Oslabování dolaru tak v sobě nese hlavní roli letošního dění. Kdo má investiční portfolio měnově zajištěné, vykazuje dramaticky jiné investiční výsledky než investor s otevřeným měnovým rizikem. Americká burza v třetím kvartálu vytyčila početná nová maxima a akcie jsou letos výše o 13 procent, to však platí pouze pro nominální dolarový pohled. Investor, počítající své zhodnocení v korunách, je v případě nezajištěného měnového dopadu dokonce ve ztrátě zhruba tři procenta. Pro investory do zlata platí obdobný obrázek. Zlato v nominálním dolarovém vyjádření připisuje nejlepší zhodnocení v rámci jednoho roku od roku 1979, roste o 42 procent. Pohled korunového investora však ukazuje na zhodnocení zhruba poloviční.
Měnové zajištění je určitá forma „pojištění“, může, ale nemusí být nákladovou položkou. V krátkém období jeho cena kolísá, může přinést i zisky (záleží na úrokových diferenciálech jednotlivých měn), dlouhodobě by měla být jeho cena spíše drobně záporná. Nejvýznamnější obchodní pár světa, eurodolar, by se měl dle řady studií vlnit v pásmu 1,1 až 1,2 dolaru za euro. Při proražení pásma na obě strany je pravděpodobný návrat směrem do takto vymezeného pásma, ale časový vývoj a míru přestřelení fakticky nelze předvídat.
Investice samy o sobě v sobě skrývají element nejistoty, na což se doporučuje lék v podobě trpělivosti, nezbytného časového horizontu a schopnosti sednout si na ruce v časech nejistoty. Měnové riziko lze zajistit a tím jej z investování eliminovat – zůstává to na volbě každého investora.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace










