Nová vláda chce zastavit skokový růst odvodů živnostníků. Část navýšení se jim může vrátit

Zvýšené povinné odvody, které od ledna začnou platit živnostníci, se jim možná zčásti vrátí. Ačkoliv nová vláda ještě nevznikla, část poslanců budoucí koalice se už nyní snaží prosadit některé změny. Končící kabinet Petra Fialy (ODS) se bude ve středu zabývat poslaneckým návrhem, aby se v příštím roce nezvedaly minimální povinné odvody na sociální pojištění. Tím by se nejmenším živnostníkům zálohy na důchodové pojistky zvedly ne o očekávanou tisícikorunu, ale o nižší stovky korun. Kabinet v demisi však chce tuto součást takzvaného konsolidačního balíčku za každou cenu zachovat.

Lidé, kteří mají podnikání jako svoji hlavní činnost, musí odvádět alespoň minimální pojistné. To se odvíjí od vyměřovacího základu navázaného na průměrnou mzdu. Fialova vláda ale rozhodla, že od roku 2023 se základ postupně zvedne z 25 na 40 procent průměrné mzdy. S tím rostlo i minimální měsíční pojistné, zhruba o tisícovku na rok. V příštím roce tak mělo dosáhnout 5720 korun měsíčně.

Teď skupina poslanců koalice ANO, SPD a Motoristů poslala na vládu návrh, aby se vyměřovací základ už nezvedal a zůstal trvale na letošních 35 procentech. „Vláda slíbila, že živnostníkům nezvýší odvody, udělala to dvakrát a chtěla to učinit potřetí. Tomu jsme se rozhodli zabránit,“ komentoval návrh jeden z předkladatelů – místopředseda ANO Karel Havlíček.

Zastavení růstu odvodů slibuje budoucí vláda i ve svém návrhu programového prohlášení. Končící kabinet však za svým konsolidačním balíčkem hodlá stát i nadále. „Budu určitě podporovat, aby k tomu dala vláda zamítavé stanovisko, a budu varovat i ve sněmovně, abychom tento krok nedělali,“ uvedl pro HN ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by návrh pokračoval v rozevírání nůžek mezi odvody zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů a živnostníků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že by zmrazení vyměřovacího základu znamenalo výpadek 3,5 miliardy korun. „Změna povede k nižším budoucím důchodům OSVČ, čímž se zvyšuje riziko jejich příjmové chudoby ve stáří a dalších výdajů státu při jejím následném řešení,“ uvedl resort v připomínkovém řízení.

Podobně nesouhlasí ani ministerstvo financí. Resort mimo jiné argumentuje nárůstem počtu podnikatelů v letošním roce, což podle něj dokazuje, že „letošní zvýšení vyměřovacího základu ze 30 na 35 procent nemělo odrazující vliv na podnikání“.

Na minimálních zálohách si živnostníci připlatí tisíce. Některé strany jim slibují, že zvyšování odvodů změní nebo zruší

1. 10. 2025 ▪ 4 min. čtení

Zastání předkladatelé návrhu najdou u ministerstva průmyslu a obchodu. „S ohledem na podporu podnikání, která je jednou z priorit, vyslovujeme s předloženým návrhem souhlas,“ uvádí resort v připomínkách.

Zvedání povinných odvodů vadilo v konsolidačním balíčku také Asociaci malých a středních podniků. „Dopadlo totiž hlavně na ty nejmenší, vysokopříjmovým živnostníkům to bylo skoro jedno,“ uvedl předseda představenstva asociace Josef Jaroš. Ten také zpochybňuje argument, že zmrazení vyměřovacího základu se projeví na nižších důchodech podnikatelů. „Vláda nám opakovaně předkládá, že to dělá ve prospěch živnostníků, aby měli důstojný důchod a nepropadali do síta sociálních dávek, ale nikdy jsme nedostali čísla, jak do nich živnostníci tak hrozně propadají,“ řekl Jaroš.

Podle něj je součástí podnikání i to, aby se živnostník uživil sám a nebyl závislý na státu, a to ani v důchodu.

Pokud se budoucí vládě podaří záměr prosadit, je jisté, že nezačne platit od začátku roku. Návrh s tím však počítá a říká, že rozdíl, který živnostník zaplatí od začátku roku do účinnosti zákona, se bude považovat za přeplatek, o jehož vrácení může do konce roku 2026 požádat.

Zároveň ale návrh neznamená, že se povinné odvody vůbec nezvýší, pouze přestane růst procentuální vyměřovací základ. Pojistné však částečně poroste s tím, jak se bude každoročně zvedat průměrná mzda, ze které se vyměřovací základ počítá. Například na příští rok vláda stanovila průměrnou mzdu ve výši 48 967 korun, což oproti letošku odpovídá navýšení o 5,81 procenta. O tolik se živnostníkům zvednou minimální zálohy na sociální pojištění, takže si oproti původně zamýšlené necelé tisícovce připlatí 276 korun. Současně se jim zvedne odvod na zdravotní pojištění o 200 na 3306 korun. Toho se ale předložený návrh netýká.