Okamura hledá další úspory. Škrty ve sněmovně cílí po zahraničních cestách na kontrolu tajných služeb

Šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) pokračuje ve svém tažení za úspornější provoz dolní komory parlamentu. Po seškrtání zahraničních cest poslanců začal rušit plánované investice do sněmovních prostor. Zaměřil se přitom na orgán kontroly práce tajných služeb, který začal fungovat až v druhém pololetí roku 2024 a je bezpečnostní komunitou brán jako klíč k činnosti tuzemských zpravodajců. Například u zahraničních cest Okamura už dříve jako první zbytné označil ty do struktur NATO a EU, ze kterých by jeho SPD nejraději vystoupila.

Rozpočtově tento útvar spadá pod kancelář sněmovny, ale poslanci nesmí být jeho členy. Ty navrhuje vláda a sněmovna je volí na pětileté funkční období. Okamura nyní rozhodl, že pětičlenné těleso složené z právníků a bezpečnostních expertů nemá nárok na nové zabezpečení svých prostor. Právě to přitom umožňuje, aby se v nich mohli seznamovat s utajovanými materiály. 

O úpravu sněmovnu žádali členové orgánu už loni a zakázka na stavební úpravy byla vypsána na podzim 2025. Běžící výběrové řízení za 1,5 milionu korun ale Okamura v lednu zastavil. Druhá část projektu, která zahrnovala technické vybavení, zůstala prozatím zcela v šuplíku. Celkové náklady na obě fáze měly být zhruba čtyři miliony korun.

„Děláme úspory v rozpočtu, po Fialově vládě v něm nejsou peníze,“ vysvětloval HN Okamura, proč se rozhodl šetřit právě zde. „Nechal jsem si předložit stanovisko kanceláře sněmovny, zdali jsou zde zabezpečené místnosti vhodné pro jejich práci, a bylo mi řečeno, že tu jsou a že není potřeba další,“ argumentoval dále. V obecné rovině mu pak jde prý o to, vyrovnat se svým vládním kolegům, kteří mají od premiéra Babiše nakázáno seškrtat náklady svých úřadů alespoň o pět procent.

Oprávněnost investic pro zázemí pro hlídače tajných služeb si prý ověřoval u poslance ANO Roberta Králíčka, který v současnosti působí i jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost. Ten mu sdělil, že nic takového potřeba není. A to mimo jiné s tím, že orgán se schází sporadicky.

To ostatně Králíček potvrdil i pro HN. „Máme tu jiné tři místnosti, kde se dají číst a studovat utajované informace. Za dva roky neudělali ani jeden případ, berou měsíční plat a mají k dispozici vše, aby mohli pracovat,“ uvedl. Odměna členů se vypočítává poměrně ze základního platu soudců a v současnosti to je zhruba 30 tisíc před zdaněním.

Sněmovní kádrování. Koalice odmítá pustit bývalé ministry do funkcí, opozice mluví o mstě

26. 1. 2026 ▪ 5 min. čtení

Pravda je, že velký případ Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb od svého vzniku neměl. Znamená to ale, že neměly velké potíže ani české tajné služby. Navíc si nemohou práci zadávat samy, úkolují je poslanecké komise, které dohlíží na jednotlivé tajné služby.

Když ony dospějí k tomu, že se v jejich agendách děje něco nekalého, mohou se obrátit na svou vyšší instanci, což je právě toto pětičlenné těleso. Na rozdíl od nich může kontrolovat i živé kauzy a posoudit, zda je postup tajných služeb zákonný, nebo nikoliv. 

Unikátním možnostem pak odpovídají přísné nároky, které česká legislativa na členy orgánu klade. Musí mít nejvyšší prověrku pro práci s tajnými materiály, tedy stupeň Přísně tajné.

V současnosti pětičlenný tým vede někdejší disident, porevoluční zaměstnanec BIS a badatel v Ústavu pro studium totalitních režimů František Stárek. Dále v orgánu zasedají bývalé ústavní soudkyně Ivana Janů a Vlasta Formánková, někdejší ředitel NBÚ a posléze i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušan Navrátil a ústavní právník Jan Kudrna.

Navrátila z čela NÚKIB odvolal nynější premiér Andrej Babiš. Naopak poslední jmenovaný – Jan Kudrna – má k jeho hnutí ANO blízko – spolupracuje s ním na tvorbě ústavních stížností. Celá pětice se rozhodla, že se k případu nebude veřejně vyjadřovat, s Okamurou ještě jednají. „Nebudu nic komentovat,“ řekl HN František Stárek

Události ve sněmovně ale ukazují, že pokud se vládní koalice pro něco pevně rozhodne směrem k současné opozici, své stanovisko nemění. Ať je to obsazení postů ve sněmovně nebo právě urputná snaha Okamury šetřit víc než jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Druhý stupeň nezávislé kontroly českých zpravodajských služeb vznikal v Česku s obtížemi a krkolomně. Zákon, který Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb zřizuje, prosadila vláda Bohuslava Sobotky, začal platil v roce 2018. V době prvních dvou Babišových vlád zůstal neobsazen a najít osobnosti, které splňují zákonné požadavky, se podařilo až po úpravě parametrů v roce 2024, tedy v době vlády Petra Fialy (ODS).

Po této pojistce práce zpravodajských služeb volali i samotní zpravodajci. Tím, že pracují v utajení, mají minimální možnost bránit se nejrůznějším obviněním, protože z podstatě nemohou informace odtajnit, kdežto členové orgánu mohou do živého spisu nahlédnout a být případným arbitrem.