Závod o dominanci na poli umělé inteligence si vynucuje enormní investice v řádu stovek miliard dolarů. Zpočátku šlo primárně o financování přes rizikový kapitál, teď došlo i na masivní využití dluhopisů. Ty už na trh úspěšně umístil Oracle, jehož hodnotu dokázala horečka kolem AI během pár dní zvýšit o třetinu. Udělala tak ze zakladatele firmy Larryho Ellisona v jeho jednaosmdesáti letech nejbohatšího člověka světa (aby následně jeho akcie propadly a Ellison z pětice supermiliardářů vypadl).
Astronomické částky potřebují i další motory AI. Především Google, který chce letos kapitálové investice na 175 až 185 miliard dolarů (3,6–3,8 bilionu korun). Potřebuje tolik peněz, že na to ani cash flow společnosti s ročními tržbami přes 400 miliard dolarů a skvělou marží nestačí. Jeho mateřská společnost Alphabet proto využije hned tři finanční centra s rezervními měnami: USA, Švýcarsko a Velkou Británii. V té dokonce nabídl dluhopis se stoletou splatností, což je instrument, s jakým dnešní investoři do korporátních cenných papírů nemají zkušenosti.
Jaký smysl má takový bond pro Alphabet a čím by mohl být atraktivní pro investory?
Co se dočtete dál
- Kdo potřebuje peníze na sto let?
- V čem jsou technologické firmy specifické?
- Jaká skrytá hrozba nezmizela a zřejmě bude čím dál zlověstnější?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
