Agrofert chystá velké investice v Sasku-Anhaltsku. Do chemičky a pekáren chce dát 120 milionů eur

Koncern Agrofert chystá v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko investice do dvou svých podniků za 120 milionů eur (2,93 miliardy korun). Uvedla to vláda spolkové země v tiskové zprávě, kterou vydala po úterní návštěvě sasko-anhaltského premiéra Svena Schulzeho v Praze. Schulze jednal v Česku kromě zástupců Agrofertu také se zástupci Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který v únoru převedl své akcie Agrofertu do svěřenského fondu.

„O mnohém z toho, co se v Sasku-Anhaltsku, a obzvlášť v hospodářské oblasti, děje, se rozhoduje v Praze,“ uvedl premiér Schulze ve videu, které zveřejnil na oficiálním účtu spolkové země na Instagramu. Premiér země se zhruba 2,1 milionu obyvatel ho natočil na balkonu německého velvyslanectví v Praze.

Uhlíkové clo prochází prvním testem. Vídeň se staví do čela zemí, které z něj chtějí vyjmout hnojiva. Na čí straně je Česko?

4. 3. 2026 ▪ 5 min. čtení

Podle tiskové zprávy zveřejněné sasko-anhaltskou vládou se chystá koncern Agrofert investovat 120 milionů eur do dvou svých podniků ve městě Lutherstadt Wittenberg. Na letošní rok je v plánu investice 50 milionů eur do chemické firmy SKW Piesteritz, která je největším výrobcem močoviny a amoniaku v Německu. Na východě Saska-Anhaltska je významným zaměstnavatelem. Podle svých webových stránek zaměstnává zhruba 980 lidí. Agrofert je od roku 2006 jediným vlastníkem chemického závodu. Podle sasko-anhaltské vlády je na podniky v agrochemickém průmyslovém parku Piesteritz navázáno v zemi dalších zhruba 10 tisíc pracovních míst.

Dalších zhruba 70 milionů eur plánuje Agrofert podle tiskové zprávy investovat do pekáren Lieken, které rovněž sídlí ve městě Lutherstadt Wittenberg. Cílem investic je zvýšit výrobní kapacity pekáren. Lieken zaměstnává podle svých webových stránek zhruba 3000 lidí. Do koncernu Agrofert patří od roku 2013.

Agrofert na dotaz ČTK uvedl, že patří k nejvýznamnějším českým investorům v Sasku-Anhaltsku. „Dlouhodobě investujeme do rozvoje a konkurenceschopnosti našich provozů, proto jsme využili příležitosti setkat se s novým premiérem Saska-Anhaltska a jednat o podpoře pro naše projekty,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Schulze nastoupil do funkce premiéra na konci ledna

Konflikt na Blízkém východě zdražuje zemědělcům hnojiva. Propíše se to do růstu cen potravin?

11. 3. 2026 ▪ 5 min. čtení

Schulze se v Praze sešel také se zástupci EPH podnikatele Daniela Křetínského. Do holdingu patří těžební a energetická společnost MIBRAG, která sídlí ve městě Zeitz na jihu Saska-Anhaltska, a také hnědouhelná elektrárna Schkopau. MIBRAG zaměstnává zhruba 1600 lidí.

Deklarovaným cílem Schulzeho návštěvy v Praze bylo jednat o budoucnosti chemického a energetického průmyslu v Sasku-Anhaltsku, které se potýkají s problémy kvůli vysokým cenám energií, aktuálně mimo jiné kvůli rostoucím cenám ropy a plynu na světových trzích v důsledku války na Blízkém východě.

S premiérem Babišem jednal Schulze o systému povolenek ETS1. Podle Babiše se shodli na tom, že systém je neudržitelný a způsobuje škody automobilovému průmyslu. Dalšími tématy jednání byly také energetika a automobilový průmysl. Mluvčí sasko-anhaltské vlády Tanja Andrysová ČTK sdělila, že Schulze s Babišem jednal „o chemickém průmyslu, ETS a spolupráci mezi Českem a Německem“. Další podrobnosti ze schůzky nesdělila.

Babiš letos v únoru vložil své akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, aby tím vyřešil svůj střet zájmů. Veřejným oznámením řešení střetu zájmů podmiňoval po loňských sněmovních volbách prezident Petr Pavel jmenování Babiše premiérem.

Hospodářská situace spolkové země bude podle očekávání jedním z hlavních témat kampaně před zářijovými volbami v Sasku-Anhaltsku. Podle průzkumů z posledních měsíců by je mohla přesvědčivě vyhrát strana Alternativa pro Německo (AfD), jejíž místní organizaci sasko-anhaltská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by AfD mohla až 40 procent hlasů, Schulzeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) by mohla skončit s odstupem druhá a získat zhruba 26 procent hlasů.