V Česku by podle platné strategie státu měl do konce desetiletí dosáhnout výkon větrných elektráren 1500 megawatt. Mají se stát součástí tuzemského energetickému mixu spolu s jádrem a fotovoltaikami, se kterými se větrná výroba časově doplňuje. Aktuální vývoj však nedává moc šancí, že by se cíle mohlo podařit dosáhnout. 

Současný výkon tuzemských větrníků nedosahuje ani 400 megawatt. Vznik akceleračních zón, které mají urychlit jejich výstavbu, torpédují obce i vládní Motoristé podpoření masivní dezinformační kampaní a výmysly o údajném negativním vlivu větrníků na životní prostředí a zdraví. Konkrétní záměry pak blokují často radnice. Počátkem týdne odmítlo například výstavbu sedmi věží zastupitelstvo v Luhačovicích. 

A dalším návrhem, který by mohl rozvoj větrných parků minimálně zkomplikovat, se budou ve čtvrtek na jednání hospodářského výboru zabývat i poslanci. Pozměňovák poslance Ivana Adamce (ODS) ke stavebnímu zákonu se týká toho, za jakých okolností lze větrné parky považovat za strategicky významnou infrastrukturu. 

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Kdy mohou být větrné elektrárny zařazeny do strategické infrastruktury.
  • Co pro by toto zařazení znamenalo pro jejich výstavbu.
  • Proč se energetici obávají dalších bariér pro rozvoj větrných parků.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.