Způsob, jakým stát spravuje své finance, získává překvapivě mnoho společných rysů s prvními rozpočty samostatného Československa před více než sto lety. Stejně jako v roce 1920 vstoupila republika letos do prvních měsíců v rozpočtovém provizoriu a hospodaří se značným schodkem. Analogii jde najít i v tom, že stát musel a nyní znovu musí hledat velké zdroje na obranu či na platy učitelů. Celé kapitoly výdajů označili tvůrci prvních prvorepublikových rozpočtů mašličkou s popiskem „mimořádné“, k čemuž chce sáhnout v zájmu kamuflování skutečných deficitů i současná koalice.

Jenže první koaliční vlády ČSR, v nichž byli ministry financí národohospodáři jako Alois Rašín, Cyril Horáček či Karel Engliš – i za extrémně těžkých a s dneškem stále nesrovnatelných ekonomických i bezpečnostních podmínek po první světové válce –, toto rozdělení braly jako dočasné a usilovaly o co nejrychlejší dosažení vyrovnaných rozpočtů. Současný kabinet ANO, SPD a Motoristů prosazuje změnu zákonů tak, aby si uvolnil ruce k většímu utrácení.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Co všechno lze schovat do mimořádných výdajů.
  • Jaký fígl ministryně financí letos využila a teď ho na druhý pokus zkusí zakázat.
  • Proč by měla být rozpočtová disciplína první republiky pro současné politiky vzorem.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se