Způsob, jakým stát spravuje své finance, získává překvapivě mnoho společných rysů s prvními rozpočty samostatného Československa před více než sto lety. Stejně jako v roce 1920 vstoupila republika letos do prvních měsíců v rozpočtovém provizoriu a hospodaří se značným schodkem. Analogii jde najít i v tom, že stát musel a nyní znovu musí hledat velké zdroje na obranu či na platy učitelů. Celé kapitoly výdajů označili tvůrci prvních prvorepublikových rozpočtů mašličkou s popiskem „mimořádné“, k čemuž chce sáhnout v zájmu kamuflování skutečných deficitů i současná koalice.
Jenže první koaliční vlády ČSR, v nichž byli ministry financí národohospodáři jako Alois Rašín, Cyril Horáček či Karel Engliš – i za extrémně těžkých a s dneškem stále nesrovnatelných ekonomických i bezpečnostních podmínek po první světové válce –, toto rozdělení braly jako dočasné a usilovaly o co nejrychlejší dosažení vyrovnaných rozpočtů. Současný kabinet ANO, SPD a Motoristů prosazuje změnu zákonů tak, aby si uvolnil ruce k většímu utrácení.
Co se dočtete dál
- Co všechno lze schovat do mimořádných výdajů.
- Jaký fígl ministryně financí letos využila a teď ho na druhý pokus zkusí zakázat.
- Proč by měla být rozpočtová disciplína první republiky pro současné politiky vzorem.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
