Češi se obracejí proti umělé inteligenci ve školách. Obavy poprvé převážily nad očekáváním přínosů

Technologie ano, nebo ne?

Konkrétně 33 procent respondentů uvedlo, že dopad technologického pokroku bude spíše negativní, zatímco pozitivní očekávání vyjádřilo 23 procent dotázaných. Zbylá část veřejnosti očekává spíše neutrální dopad nebo nedokáže vývoj posoudit. Ještě v předchozích letech přitom byly poměry mezi pozitivním a negativním vnímáním vyrovnanější, letošní výsledek tak představuje zlom v náladě české společnosti.

Změna přichází v době, kdy školy začínají ve větší míře experimentovat s nástroji generativní umělé inteligence včetně jazykových modelů typu ChatGPT. Právě ty se rychle stávají součástí výuky i domácí přípravy studentů. Česká veřejnost k nim ale zjevně zaujímá opatrnější postoj než dříve a očekává spíše rizika než přínosy.

Přijímačky bych zrušil, protože dětem škodí. Pořádáme krysí závody místo vzdělávání, říká spoluzakladatel EDUinu

28. 5. 2026 ▪ 10 min. čtení

V mezinárodním srovnání přitom Česko patří spíše k zemím, kde je pohled na přínos technologií ve vzdělávání zdrženlivější. Podíl oslovených lidí očekávajících pozitivní dopady se pohybuje mírně pod globálním průměrem.

Podíl Čechů kteří se obávají, že vliv technologií a AI na vzdělávání bude v budoucnu spíše negativní, meziročně narostl a poprvé překonal podíl těch, kteří očekávají spíše pozitivní dopady.

Roste podpora zákazů

Skepsi vůči technologiím potvrzuje i rostoucí podpora jejich omezování ve školách. Třetina Čechů si myslí, že by používání umělé inteligence mělo být ve výuce zakázáno, což představuje nárůst oproti předchozímu roku. Zároveň mírně klesá podíl těch, kteří zákaz odmítají, a část veřejnosti zůstává v této otázce nerozhodnutá.

Podobný trend je patrný i u chytrých telefonů. Zatímco v roce 2024 jejich zákaz podporovala polovina populace, letos už je to 55 procent. Roste tak obecnější tlak na regulaci technologií ve školním prostředí, nejen těch nejnovějších.

Data zároveň ukazují výrazné generační rozdíly. Mladší lidé ve věku 18 až 34 let vnímají dopady technologií výrazně pozitivněji než starší generace. Pozitivní očekávání u nich dosahuje 31 procent, zatímco u lidí ve věku 50 až 65 let jen 17 procent. Naopak starší respondenti častěji očekávají negativní dopady a podporují restriktivní opatření.

Podobně jsou mladší respondenti méně nakloněni zákazům – například více než polovina z nich nesouhlasí se zákazem využívání umělé inteligence ve školách. U starší generace je podpora takového opatření výrazně vyšší, což naznačuje rozdílnou zkušenost i míru důvěry v nové technologie.

Třetina Čechů si myslí, že používání umělé inteligence (včetně ChatGPT) by mělo být zakázáno, což je výrazně více než loni.

Školy mezi tlakem inovací a nedůvěrou veřejnosti

Rostoucí nedůvěra k technologiím přichází v situaci, kdy české školství čelí dlouhodobé kritice za zastaralé učební osnovy a nedostatečné využívání moderních nástrojů. Právě zastaralost osnov označuje za největší problém 43 procent respondentů a nedostatečné využívání technologií zmiňuje pětina veřejnosti.

Vzdělávání

Stáhněte si přílohu v PDF

Technologie tak představují dvojí tlak. Na jedné straně jsou vnímány jako oblast, kde školy zaostávají a měly by přidat. Na druhé straně ale roste obava z jejich dopadů na kvalitu vzdělávání i chování žáků. Tento rozpor je patrný zejména u témat, jako je využívání umělé inteligence nebo mobilních telefonů ve výuce.

Do debaty navíc vstupuje i širší kontext problémů, kterým mladí lidé čelí. Mezi největší výzvy patří podle respondentů dostupnost bydlení, duševní zdraví nebo tlak vrstevníků. Technologie a sociální sítě jsou přitom často vnímány jako faktor, který tyto problémy dále zesiluje.

Pro školy i tvůrce vzdělávací politiky to znamená složitou situaci. Budou muset hledat rovnováhu mezi integrací nových technologií do výuky a obavami veřejnosti, která k nim zaujímá stále rezervovanější postoj. Zatímco bez jejich zapojení se modernizace vzdělávání neobejde, bez důvěry veřejnosti bude jejich prosazování narážet na stále silnější odpor.

Pozn.: jedná se o výzkum na reprezentativním vzorku populace 18–65 let, 991 respondentů, sběr říjen 2025.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Vzdělávání.