Duševní zdraví dětí a dospívajících se rok od roku horší. Odborníci si všímají nárůstu sebepoškozování, poruch příjmu potravy i snah krotit emoce pomocí nových drog. Kapacity psychiatrických nemocnic ale nestačí a na akutní pomoc tak můžou děti čekat i týdny. A i tak v části případů skončí v podmínkách, které podle samotných dětských psychiatrů nejsou ideální a patří do minulého století. Nemocnice totiž marně čekají na investice od státu.

V Česku doposud neexistovala ucelená představa o tom, jak má vypadat akutní péče v dětské psychiatrii. Přední experti nyní vypracovali dokument, který ji definuje – a vycházeli z toho, jak vypadají tuzemské nemocnice i co se osvědčilo v zahraničí. Tento standard popisuje, jak velké by měly být v nemocnicích pokoje, co by v nich rozhodně nemělo být či kolik by na každého dětského pacienta mělo připadnout personálu.

„V dnešní době se konečně zjistilo, že duševní zdraví dětí a dospívajících je důležitá věc. A začaly se shánět peníze na to, aby se jednotlivá zařízení, která v tuto chvíli absolutně nestačí kapacitou, přestavovala, rekonstruovala a případně se stavěla nová,“ říká primář dětského a dorostového oddělení psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno Pavel Theiner.

Ten je jedním z autorů standardu, kterému dalo záštitu ministerstvo zdravotnictví. Jak ale zdůrazňuje Theiner, není dokument nic závazného. Je to spíše doporučený ideál, ke kterému by měly nemocnice směřovat. „Kdyby se tím musely povinně řídit, museli bychom většinu dětských psychiatrií v zemi zavřít,“ říká expert.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.