Investoři na pozoru: ÚOHS chystá novou éru kontroly akvizic, mají se změnit i pravidla pro místní šetření

Na jaké výzvy v oblasti hospodářské soutěže by se měly firmy připravit?

V obecné rovině se musí připravit na to, že míra regulace bude narůstat. Přichází ale i určitá změna perspektivy. V Bruselu se mluví se o nutnosti podporovat odolnost a konkurenceschopnost evropského byznysu. V souvislosti s novými unijními pokyny pro posuzování fúzí a akvizic se diskutuje o větší ochotě umožnit fúze, které by za dřívějších pravidel povoleny nebyly, nebo jen s obtížemi. Bude ale nutné předložit důkazy o tom, že transakce je skutečně z nějakých důvodů prospěšná pro unijní trh. Nově mezi možné přínosy bude patřit pozitivní vliv na zaměstnanost či životní prostředí, nejen dobře fungující hospodářská soutěž. Jestli to bude mít ve výsledku dopad na nižší počet zakázaných transakcí, ale prověří až čas.

Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v současnosti usiluje o významné posílení svých pravomocí. Jsou tyto snahy podle vás namístě?

To má dva rozměry. Zvyšování pravomocí národních soutěžních orgánů je celoevropský trend. Například novelou představený „nový soutěžní nástroj“, který má řešit nedostatečně fungující soutěž na trzích, kde nedochází k uzavírání kartelů nebo zneužití dominance, již dnes v určité podobě funguje např. v Německu, Řecku či Velké Británii. Totéž platí pro takzvaný call‑in model umožňující přezkoumávat zpětně po vypořádání i ty transakce, které nenaplňují obratové prahy pro oznamování soutěžním orgánům. Nicméně náš úřad přišel s návrhem, který tyto nástroje vymezuje v poměrně extenzivní formě. Prvotní text přišel v době, kdy se hodně řešil boj s cenami potravin, takže měl úřad skvělé momentum pro posílení pravomocí. Tato novela, byť je stále v parlamentu, se považuje za fakticky mrtvou.

S časovým odstupem přišel druhý návrh, který má podobné kořeny. Zůstal nový soutěžní nástroj i call‑in model, i když s úpravami. Jsou přidány mechanismy tržního sledování a tržního šetření. Právě ty vzbuzují největší obavy v tom smyslu, že mohou vyústit v opatření, která budou mít na společnosti strukturální vliv, jako je například povinnost divestice. U call‑in modelu nový návrh nepočítá se spodním obratovým stropem, takže do přezkumu mohou spadnout i nákupy cílových společností, které generují jen zcela minimální obrat. Investoři budou v takových případech ve značné nejistotě, jestli úřad po vypořádání nezasáhne.

Jde o jediný typ navrhovaných změn?

Návrh novely počítá s myšlenkou správní odpovědnosti fyzické osoby za kartel. Zde je pozitivní posun oproti prvnímu návrhu. Ten byl velmi přísný a navrhoval trestat fyzické osoby i za protisoutěžní vertikální dohody. To nyní odpadlo. Odpovědnost se má týkat jen tvrdých horizontálních kartelů, kde hrozí manažerům pokuta až deset milionů korun nebo zákaz činnosti.

Má se změnit i místní šetření?

Ano, a to v tom smyslu, že část přezkumu obchodních záznamů se má přenést z místa, kde šetření probíhá, do sídla soutěžního úřadu v Brně. V praxi to může znamenat, že úřad bude chtít zkoumat mnohem více dat, jelikož odpadne diskomfort úředníků v podobě zkoumání dokumentů v sídle společnosti na druhé straně republiky. Podobný systém funguje v Polsku, kde díky tomu firmám vzrostly náklady na právní služby při místním šetření. Dnes to probíhá tak, že každého úředníka stínuje ideálně právník během celého šetření, které obvykle trvá dva dny. Když se ale dokumenty převezou do Brna, tak se ta doba může klidně prodloužit i na týdny, což bude pro podnikatele finančně náročnější. Rovněž není jasné, jak bude zajištěna ochrana dat při jejich převozu a následném uložení.

Zmiňujete, že pravidla pro firmy budou přísnější. Jak by se měly připravovat na potenciální kontroly, aby nebyly zaskočeny?

Správné nastavení firemní prevence a compliance (soulad s právními předpisy, vnitřními směrnicemi a etickými pravidly – pozn. red.) je klíčové. A nelze si to představovat tak, že stačí mít v šuplíku dvoustránkový dokument s obecnými pravidly, který si navíc nikdo ani nepřečte. Je nutné compliance nastavit přesně na míru dané společnosti. Vzít v úvahu její velikost, fungování a všechny procesy. Musí zohlednit i to, jestli zaměstnanci a management vůbec pracují v sídle společnosti, nebo na dálku. Bez důkladného seznámení se s danou firmou to vlastně ani nejde správně nastavit.

Druhým krokem je vytvořit funkční systém školení. Zaměstnanci musí mít základní přehled o tom, že existuje něco jako místní šetření a v jakých situacích k němu může dojít, aby byli schopni správně reagovat. Neměli by ale znát pouze postup pro krizovou situaci. Je nutné rozpoznat i soutěžně problematické situace, to znamená aspoň v náznaku vědět, co může být zakázaná dohoda, jakým způsobem je možné hovořit s dodavatelem a odběratelem tak, aby krize ideálně vůbec nevznikaly.

Je vůbec možné toto zaměstnance naučit?

Je to velmi obtížné. Stále častěji vznikají situace, které nejsou úplně jasné ani pro odborníka, a laik si v zásadě těžko uvědomí, že dělá něco, co je z pohledu práva problematické. Typickým příkladem může být dohoda o nepřetahování zaměstnanců mezi firmami. Na první pohled nevypadá jako klasická kartelová dohoda, ale praxe ukazuje, že tyto úmluvy jsou nyní v evropských státech včetně České republiky často postihovány.

A jak by se mělo postupovat, když už se neočekávaná kontrola ze soutěžního úřadu dostaví?

První reakce je nesmírně důležitá. Všichni musí vědět, jak se chovat už od chvíle, kdy dorazí úředníci a firma čeká na příchod svého právního zástupce. V dnešní době je nejzásadnější připravenost IT oddělení. Jeho šéf je obvykle spolu s managementem prvním, koho si úředníci pozvou na schůzku, protože potřebují vědět, jakým způsobem funguje e‑mailový klient, jak lze zablokovat přístupy, jaký cloud společnost využívá a kde má uložená data. Je tedy nutné zajistit, aby právě tento člověk byl perfektně vyškolen. Osobně jsem zvědavá, jak bude úřad v praxi reagovat na červencové rozhodnutí Soudního dvora EU, podle kterého nesmí nahlížet bez předchozího přivolení nezávislého orgánu do soukromých zařízení nebo těch, která jsou sice pracovní, ale mohou být používána i pro soukromé účely zaměstnanců. De facto se prioritizovala ochrana soukromí i osobních údajů před potřebou šetření, což je odklon od současného stavu u nás, kde žádné předchozí přivolení soudu potřeba nebylo. Než se nová praxe ustálí, může to být po určitou dobu pro společnosti, které zaměstnancům dovolují využívat pracovní zařízení pro své soukromé účely, výhoda.

Článek vyšel ve spolupráci se společností BBH.