Slunečního svitu je v létě výrazně víc než uprostřed zimy, to dá rozum, takže fotovoltaické elektrárny vyrábí jako o život. Vždyť před rokem a něco způsobily výpadek ve třetině republiky, psali na AC24, Aeronetu nebo kde, a tvrdil to i nejeden politik. Nic takového samozřejmě není pravda, kolaps dodávek elektrické energie v částech Čech způsobil spadlý drát. Byť ano, výroba z fotovoltaiky (FVE) byla onoho 4. července skutečně nadprůměrná stejně, jako byl vysoký import „zelené“ elektřiny z Německa, který tehdy překračoval 1000 MW.
Přesto situace v onen den nijakým způsobem nevybočovala z normálu, nepoměr výroby a spotřeby je totiž setrvalý stav, na který jsou přenosové a distribuční sítě stavěny. Konkrétně výroba z FVE samozřejmě kolísá jak na hodinové, tak denní i měsíční bázi – během krátkých prosincových dnů je to asi o dvě třetiny nižší než v letní sezoně. Zároveň se ale mění, rozuměj zvyšuje, podíl výroby z FVE také meziročně, s 1383 GWh je úhrnná výroba ze slunce za letošní prázdniny o necelých 18 procent vyšší než loni v červenci a srpnu. Přičemž v rekordním létě 2024 byla výroba z FVE meziročně vyšší dokonce o dvě pětiny.
Co se dočtete dál
- Jak meziročně rostla výroba z fotovoltaiky?
- Jak vysoké teploty ovlivňují účinnost solárních panelů?
- Jak se během veder chovají spotové ceny elektřiny?








