Požár může firmu zastavit přes noc. To nejhorší ale přichází po něm

Extrémní počasí, požáry i výpadky provozu představují pro malé a střední firmy stále větší finanční riziko. Jen škody z krupobití letos meziročně vzrostly o 48 procent a dosáhly 220 milionů korun. Podle Karla Bláhy člena představenstva Generali České pojišťovny ale podnikatelé často podceňují nejen nové hrozby spojené s klimatickou změnou nebo fotovoltaikou, ale také riziko, že po škodě nebudou týdny či měsíce schopni naplno fungovat. V rozhovoru vysvětluje, proč jsou pro firmy nejnebezpečnější požáry, jak velký problém představuje podpojištění a jak mohou data a umělá inteligence změnit způsob, jakým budou pojišťovny rizikům předcházet.

Jak se od pandemie změnila rizika, která dnes řeší malé a střední firmy?

Výrazně vzrostl význam rizik spojených s klimatickou změnou a kontinuitou podnikání. Firmy dnes častěji řeší škody způsobené extrémními výkyvy počasí, ale také důsledky výpadků provozu po požárech, haváriích technologií nebo vodovodních škodách. Pandemie zároveň ukázala, jak důležité je počítat i se situací, kdy firma několik týdnů nebo měsíců nemůže naplno fungovat.

Roste také význam nových technologických rizik, například v souvislosti s fotovoltaickými elektrárnami, bateriovými úložišti nebo tepelnými čerpadly. Portfolio rizik, se kterými musí firmy pracovat, je dnes výrazně širší než před pěti lety.

Ve kterých oblastech dnes škody rostou nejrychleji?

Velmi výrazně to vidíme v zemědělství, zejména v rostlinné výrobě. Stále častěji řešíme škody způsobené krupobitím, jarními mrazy, suchem a dalšími projevy extrémního počasí. Jen letos evidujeme meziroční nárůst počtu škod z krupobití o 48 procent a jejich celková výše dosáhla 220 milionů korun. U jarních mrazů letos pojistná plnění dosáhla 78 milionů korun.

Dopady klimatické změny se tak promítají nejen do četnosti škod, ale také do jejich finančního rozsahu.

Je extrémní počasí problémem hlavně pro zemědělce, nebo už ho výrazně pociťují i ostatní firmy?

Rozhodně nejde jen o zemědělství. Stále častěji řešíme škody způsobené vichřicemi, krupobitím, přívalovými srážkami nebo povodněmi. Mezi lety 2021 až 2024 například vzrostl počet škod z vichřice a krupobití z 47 na 522.

Události, jako bylo tornádo na jižní Moravě nebo rozsáhlé povodně v roce 2024, ukazují, že extrémní počasí už nelze považovat za výjimečné riziko. Firmy s ním musí dlouhodobě počítat při prevenci i nastavování pojistné ochrany.

49:04

Debata HN

Zabezpečit se proti hackerům lze s minimálními náklady. Základem jsou proškolení zaměstnanci

21. 9. 2026 ▪ 49:04 min.

Firmy zároveň masivně investují do fotovoltaiky, bateriových úložišť nebo tepelných čerpadel. Jaká nová rizika tím vznikají?

Tyto technologie firmám pomáhají snižovat energetické náklady, ale zároveň přinášejí nová rizika. U fotovoltaiky řešíme například přepětí, živelní události, technické poruchy nebo následky nekvalitní instalace. U bateriových úložišť je důležitým tématem riziko požáru a u tepelných čerpadel poruchy klíčových komponent.

Podstatná je i následná ztráta. Pokud technologie vypadne, může firma několik dnů, týdnů nebo i měsíců přicházet o výrobu energie, což se následně promítá do jejího hospodaření.

Stačí na podobné technologie běžné firemní pojištění, nebo musí podnikatel smlouvu po jejich instalaci změnit?

Pokud si firma pořídí například fotovoltaickou elektrárnu, je potřeba ji do pojistné smlouvy doplnit, ať už samostatným pojištěním, nebo jako součást stávajícího majetkového pojištění. Obecně platí, že po každé významnější investici by si firma měla ověřit, zda pojistná ochrana stále odpovídá tomu, jaký majetek vlastní a jaká rizika jsou s jejím provozem spojena.

Které škody mají pro malé a střední podniky největší finanční dopad?

Z našich zkušeností jsou nejzávažnější požáry. Nejde sice o nejčastější pojistné události, ale pokud k nim dojde, mohou zasáhnout budovy, technologie, zásoby a zároveň na delší dobu přerušit provoz. V krajních případech mohou ohrozit samotnou existenci firmy.

Proto je důležitá i prevence – dodržování požárně‑bezpečnostních opatření, pravidelné kontroly technických zařízení a připravený krizový plán.

Jak dlouho se firma po větší škodě vrací do běžného provozu?

Velmi záleží na rozsahu škody a charakteru podnikání. Mezi nejčastější příčiny přerušení provozu patří požáry, povodně a záplavy. U běžnějších událostí se firmy vracejí do standardního režimu zhruba během jednoho až tří měsíců. U rozsáhlého požáru může obnova trvat podstatně déle.

Právě tady se ukazuje význam pojištění přerušení provozu. Firma během odstávky dál platí mzdy, nájem, splátky úvěrů a další fixní náklady, zatímco její příjmy mohou výrazně poklesnout.

Jak rychle může několikadenní výpadek začít firmu finančně bolet?

Velmi rychle. Vezměme si menší průmyslovou firmu s deseti zaměstnanci, ročními tržbami okolo 30 milionů korun a ziskovou marží šest procent. Takový podnik generuje v průměru asi 115 tisíc korun tržeb za pracovní den.

Pokud například požár zastaví výrobu, příjmy se přeruší prakticky okamžitě, ale velká část nákladů zůstává. Jen mzdy mohou představovat zhruba 31 tisíc korun denně a další desítky tisíc připadnou na další fixní náklady. Celkový finanční dopad jednoho dne odstávky tak může přesáhnout 70 tisíc korun.

Pokud se provoz rychle neobnoví, přidávají se zpožděné dodávky, neplnění zakázek a v krajním případě i odchod zákazníků ke konkurenci.

Co když ale není poškozena samotná firma, nýbrž její klíčový dodavatel? Dá se pojistit i taková situace?

Ano. V rámci pojištění přerušení provozu lze krýt také situaci, kdy škoda vznikne u dodavatele a následně zasáhne odběratelskou firmu. Typicky dodavatel kvůli požáru nebo jiné události není schopen dodat komponenty potřebné pro výrobu a firma proto musí provoz omezit nebo zastavit.

V našem pojištění poskytujeme podobné krytí do výše 500 tisíc korun bez individuálního posuzování rizika. U vyššího limitu je už nutné konkrétní riziko posoudit.

Jak velký problém je dnes podpojištění firemního majetku?

Setkáváme se s ním poměrně pravidelně, zejména u menších podniků. Firmy investují do nových strojů, rozšiřují provozy nebo nakupují další vybavení, ale pojistná částka se několik let nezmění. Pokud pak vznikne škoda, může být pojistné plnění nižší, než podnikatel očekával.

Proto doporučujeme pojistné smlouvy kontrolovat průběžně. Pomoci může automatická indexace nebo nástroje pro stanovení aktuální hodnoty majetku.

Jak často by tedy měla firma pojištění aktualizovat?

Minimálně jednou ročně a také pokaždé, když dojde k zásadnější změně – například investicí do nové technologie, rozšíření provozu, výraznému navýšení zásob nebo změně podnikatelské činnosti. Nejčastější chyba je, když smlouva zůstane několik let beze změny, zatímco samotná firma se výrazně promění.

Pokud má malá firma na pojištění omezený rozpočet, co by určitě neměla nechávat nekryté?

Každá firma musí vycházet z vlastního rizikového profilu, ale obecně považuji za nejdůležitější tři oblasti: pojištění majetku, odpovědnosti a přerušení provozu. Právě tyto typy škod mohou nejvýrazněji zasáhnout finanční stabilitu společnosti a v krajním případě rozhodovat o tom, zda bude firma schopná pokračovat.

Kolika závažným škodám by přitom bylo možné zabránit dobrou prevencí?

Řadě velkých škod samozřejmě nelze úplně zabránit. Dobře nastavenou prevencí a risk managementem lze ale významně omezit jejich následky. U požárů je důležitá údržba technických zařízení a dodržování bezpečnostních pravidel. U živelních rizik zase sledování možného vývoje a připravenost firmy na mimořádnou událost.

Co konkrétně by měla mít firma připravené ještě předtím, než nějaká škoda nastane?

Vedle dobře nastaveného pojištění především krizový plán. Firma by měla vědět, jak zajistí náhradní provoz, jak bude komunikovat se zákazníky a dodavateli nebo jakým způsobem nahradí či opraví klíčovou technologii. Když začne podobné otázky řešit až po požáru nebo povodni, ztrácí drahocenný čas.

Do pojišťovnictví stále více vstupuje umělá inteligence. Kde ji dnes reálně využíváte?

V likvidaci škod například automaticky zpracovává dokumenty, vytěžuje z nich data nebo pomáhá jednotlivé případy prioritizovat. Specialistům tím uvolňuje čas na samotné posouzení škody, složitější rozhodování nebo komunikaci s klientem. Umělá inteligence podle mě nenahradí odborný úsudek likvidátorů nebo upisovatelů, ale už dnes dokáže výrazně zrychlit řadu procesů.

A jak může umělá inteligence změnit firemní pojištění v dalších letech?

Budoucnost podle mě nebude pouze v přesnějším oceňování rizika. Ještě důležitější bude schopnost škodám předcházet. Díky většímu množství dat a umělé inteligenci budeme schopni dříve rozpoznávat změny, které mohou ovlivnit podnikání klienta, a včas ho upozornit, že by měl upravit pojistnou ochranu nebo přijmout preventivní opatření. Ideální stav je, aby pojišťovna nebyla pouze institucí, která přichází na řadu ve chvíli, kdy už škoda nastala, ale aktivním partnerem firmy při řízení rizik.

Text vznikl ve spolupráci s Generali Českou pojišťovnou.