Méně plýtvání, více výkonu. Které inovace se firmám skutečně vyplatí?

Kdyby měla průměrná česká výrobní firma deset milionů korun na modernizaci, kam by je měla investovat? Do nového hardwaru, softwaru, materiálů nebo umělé inteligence? U kulatého stolu Hospodářských novin o tom diskutovali zástupci inovativních společností i výzkumného sektoru. Firmy by podle nich neměly začínat u technologických trendů, ale u konkrétního problému. K efektivnější výrobě pak vede analýza procesů, kvalitní práce s daty a také ochota měnit zavedené postupy.

Když chce výrobní firma zvýšit svoji efektivitu, nejdříve by si měla dobře zmapovat své procesy. „Začínám rád klasickou analýzou a koukám, kde jsou největší náklady. Šel bych za finančním oddělením, potom za manažery a až následně řešil technické věci,“ řekl v úvodu debaty Martin Daněk, jednatel společnosti AdvaMat. Technici totiž podle něj často řeší dílčí problémy, které mohou být zajímavé z odborného hlediska, ale na hospodaření firmy nemusí mít zásadní dopad.

Podobnou zkušenost potvrdil i Jiří Baroš, CEO společnosti Edhouse. Nejefektivnější podle něj není dívat se na jednotlivé položky, které by mohly přinést úspory, ale spíše se zaměřit na optimalizaci na úrovni celého výrobního systému.

Nízká marže jako varovný signál

Jedním z hlavních varovných signálů je podle Daňka klesající marže. Firmy by neměly zůstávat v pozici jednoho z mnoha subdodavatelů, kteří soutěží především cenou a termínem. Lepší cestou je zvyšovat přidanou hodnotu produktu. Inovace zaměřené na zvýšení marže mohou podle Daňka vést ke zlepšení v řádu desítek nebo i stovek procent.

V souvislosti s efektivitou procesů se dnes nejčastěji řeší využití umělé inteligence. Ta může skutečně výrobním firmám pomoci s optimalizací výroby, řízením kvality, hledáním hluchých míst nebo vyhodnocováním nákladů jednotlivých operací. Její přínos ale přímo závisí na kvalitě firemních dat. „Nové technologie, konkrétně AI, pomohou tak, jak dobrá mají firmy data, jak mají popsaný problém a jak jsou data strukturovaná,“ upozornil Baroš. Pokud výrobní proces není digitalizovaný od začátku do konce, umělá inteligence nemá dostatek podkladů pro kvalitní výstup. Využití AI technologií tak v důsledku nutí firmy udělat si ve svých datech pořádek, což je užitečné samo o sobě.

S využíváním AI nicméně souvisí obava, že firemní know‑how skončí u provozovatele cloudové služby a bude využito k dalšímu trénování modelů. Někdy pomůže provozovat nástroje lokálně, například prostřednictvím open‑source modelu v počítači umístěném přímo ve firmě. Takové řešení sice nebývá technologicky úplně na špičce, ale pro řadu podnikových úloh je dostačující a citlivá data díky němu neopouštějí firmu.

Baroš ale v debatě varoval před představou, že lokální provoz automaticky znamená bezpečí. „To, že mám data někde u sebe, automaticky neznamená, že jsou chráněná,“ zdůraznil Baroš. Firma v každém případě potřebuje proškolené IT, bezpečnostní tým, vhodné normy a oddělené systémy.

Významný prostor pro inovace představují materiály, které jsou stále kritičtější nákladovou složkou průmyslové výroby. Daněk například upozornil, že cena tvrdokovu, který se používá při výrobě obráběcích nástrojů, se během posledních dvou let zvýšila pětinásobně.

Výrobní firmy přitom vedle lidí utratí nejvíc právě za nástroje. To mění jejich přístup k materiálům, které se nyní více než dřív vyplatí opravovat nebo u nichž se vyplatí hledat způsoby, jak prodloužit jejich životnost. „Je potřeba chápat materiál ne jako kus oceli, ale jako něco, co může mít jiné vlastnosti a zastoupit jiné funkce,“ vysvětlil Daněk. Úspora může vzniknout také kombinací levnějšího základního materiálu a vhodné povrchové úpravy.

Jako příklad uvedl Daněk zkušenost firmy, která vyrábí nástroje pro tváření mosazi. Ta kvůli novým legislativním požadavkům musela nahradit tradiční galvanické chromování technologií PVD (technologie, při které se na povrch výrobku nanáší velmi tenká a odolná vrstva materiálu - pozn. red.). Investice dosáhla milionů eur, které se ale firmě vrátily přibližně za půl roku. Roční úspory se následně pohybovaly v desítkách až stovkách milionů korun. Příklad ukazuje, jak i změna, kterou vyvolá zpřísnění pravidel, může přinést zefektivnění výroby a velký ekonomický benefit.

49:04

Debata HN

Zabezpečit se proti hackerům lze s minimálními náklady. Základem jsou proškolení zaměstnanci

21. 9. 2026 ▪ 49:04 min.

Sledovat a hodnotit přínos

Na zavádění inovací a modernizaci svých procesů nicméně nemusí firmy zůstat samy. Mohou využít kapacity technických univerzit, které mají odborné týmy, výzkumné vybavení i přístup k mladým odborníkům. Proděkan FEKT VUT pro tvůrčí činnost a transfer znalostí Jan Bárta v debatě poukázal na to, že přínosem takové spolupráce nemusí být jen nové technické řešení, ale i lidské zdroje. Do projektů se totiž zapojují doktorandi, diplomanti a další studenti, kteří se mohou v budoucnu stát vysoce kvalifikovanými zaměstnanci partnerské firmy.

Bárta zároveň popsal různé způsoby, jak může univerzitní výzkum přejít do praxe. Výsledek spolupráce nebo diplomové práce je možné nabídnout firmě jako licenci, chránit ho patentem nebo se kolem něj může vytvořit nový start‑up či spin‑off. VUT k tomuto účelu buduje transferové prostředí a odbornou skupinu složenou z investorů, právníků a lidí se zkušeností se spin‑offy.

Klíčové je i tady se zaměřit na konkrétní přínos inovací. „Technologií, které vznikají, je spousta, ale ne každá má opravdu hodnotu,“ poznamenal Bárta. Funkčním ukazatelem její hodnoty je podle něj to, zda je v praxi využívaná a přináší firmě reálný prospěch. I v této otázce se firmy mohou obrátit na univerzitu a nechat si udělat analýzu.

Účastníci debaty potvrdili, že kvalita spolupráce českých výrobních firem a technických univerzit se v posledních letech zlepšuje, i když stále nedosahuje úrovně některých západoevropských zemí, které s ní mají delší zkušenost.

Partnery debaty jsou AdvaMat, FEKT VUT, Edhouse.