Vlastní toaletní papír i dobytí Prahy. Putin je paranoidní už mnoho let, vzpomínky svědků odhalily jeho bizarní chování

Bylo už po půlnoci v listopadu roku 2014, ale konverzace v luxusním hotelu v australském městě Brisbane ještě pokračovala. Do hotelového apartmá ruského prezidenta Vladimira Putina přišla německá kancléřka Angela Merkelová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. S Putinem řešili Ukrajinu. Juncker posléze zamířil na toaletu. Použijte toaletní papír ležící na skříňce po levé straně, prohodil k němu ruský prezident. A vysvětlil, že jde o balení, které si s sebou přivezl přímo z Kremlu – aby nemohl být otráven. „Tohle je pětihvězdičkový hotel a vy si myslíte, že máte v Kremlu lepší toaletní papír?“ usmál se Juncker. Jenže hned pochopil, že Putin nežertuje.

Šéf Evropské komise na příhodu brzy zapomněl. Jenže s tím, jak se na Ukrajině stupňovala ruská agresivita, se paranoidní rysy Putinovy osobnosti staly předmětem úvah v nejvyšších politických kruzích. Junckerův šéf kabinetu, velmi vlivný Martin Selmayr, si v této souvislosti rozpomněl i na to, čím Putin vykonává intimní hygienickou potřebu. „Zeptal jsem se na to šéfa protokolu jedné členské země Evropské unie a ten mi potvrdil, že Putin vždy cestuje s vlastním toaletním papírem,“ vzpomíná Selmayr.

Oné noci v hotelu v Brisbane přitom sehrála nemalou roli i Praha. Putin se pustil do dlouhého vysvětlování, že Ukrajina není samostatným státem, ale měla by náležet Rusku. Na důkaz vytáhl starou knihu psanou v azbuce, která byla plná jeho vlastních poznámek a v níž si mnoho řádků podtrhl. „Tato kniha jasně ukazuje, že kořeny Ruska leží na Ukrajině. Je to zásadní součást ruské historie – Ukrajina je naše území,“ zdůraznil. Juncker odvětil poukazem na to, že lucemburský panovník, tedy Karel IV., se zásadně zasloužil o výstavbu Prahy. „Takže až se vrátím domů, mám snad rozkázat lucemburské armádě, aby Prahu dobyla?“ Putin zkameněl, ale pak se rozesmál.

Esej Ondřeje Housky

Putin bez masky. Rusko se nutně nechystá zaútočit na Evropu, jak varují politici. Má s námi jiné plány, neméně děsivé

29. 8. 2025 ▪ 6 min. čtení

Epizoda, která se odehrála v Brisbane v rámci summitu skupiny G20, ukazuje, že Putin trpěl silnou paranoiou dávno před pandemií covidu-19, s níž jsou tyto rysy jeho osobnosti dnes často spojovány. A je taky zřejmé, jak hluboké kořeny má jeho utkvělá představa, že Rusku by měla patřit celá Ukrajina, nikoliv jen Krym nebo východní části země. Ostatně už v roce 2008 před tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem prohlásil, že „Ukrajina je uměle vzniklý stát“.

Dobové dokumenty ukazují, že západní státníci si o těchto rysech Putinovy osobnosti nedělali iluze. Věřili ale, že je nezbytné s ním jednat a snažit se ho od případné války odradit. Tak postupoval i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Mám, jako evropský politik, povinnost do poslední chvíle zkoušet udržet Rusko v rámci jakéhosi evropského bezpečnostního systému, protože není v zájmu nás Evropanů, aby se Rusko stalo vazalem Číny,“ vysvětloval ještě před Putinovou úplnou invazí na Ukrajinu z února 2022. I on zároveň zpozoroval, jak extrémně obezřetně se Putin chová. „Dobře jsem si všiml, že když mu naliju vodu, že ji nepije. Já vím, s kým mám tu čest,“ vzpomíná v podcastu Ředitelé zeměkoule na Macronova slova politolog Jacques Rupnik, který jim byl osobně přítomen.

Putinova paranoia se dále stupňuje. Jezdí v tajném obrněném vlaku a je pravděpodobné, že za něj na veřejnosti leckdy vystupují dvojníci nebo že využívá systém tajných bunkrů. Ukrajinu si nedokázal podmanit ani za cenu masivních ztrát. Což je, mimo jiné, důkazem toho, že jeho přesvědčení, že Ukrajinci jsou ve skutečnosti Rusové, byla fikce.