Prudký růst cen energií a stále přetrvávající narušení dodavatelských řetězců zvýšilo sázky investorů na to, že zvýšená inflace bude dlouhodobější a centrální banky budou muset reagovat rychleji. Minulý týden skutečně zrušila masivní podporu ekonomiky kanadská centrální banka, s utužením se přidala i australská, když ukončila kontrolu výnosů dluhopisů. Sazby se už zvyšují v Česku, Norsku, Maďarsku nebo na Islandu. Naopak u Velké Británie nebo eurozóny se ale zatím očekávání investorů nenaplňují.
Investoři tlačí na růst výnosů dluhopisů s kratšími délkami splatnosti už minimálně od září, což je signálem očekávání dřívějšího zásahu centrálních bank proti inflaci. Náklady na dluhy tak rostou v řadě zemí. České dluhopisy se ve výnosech dostávají na úroveň před deseti lety. Výnos amerického dluhopisu s dvouletou splatností vystoupal na předpandemickou úroveň, tedy dobu před masivními intervencemi ze strany tamní centrální banky.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPrávě americký Fed ve středu večer oznámil, že hodlá každý měsíc snižovat nákupy dluhopisů o 15 miliard dolarů z nynějších 120 miliard dolarů (zhruba 2,6 bilionu korun). Předpokládá, že podobným tempem bude nákupy redukovat i v dalších měsících. Pokud tedy tempo snižování nezmění, měly by nákupy zcela skončit v červnu příštího roku. Následně by Fed mohl sáhnout ke zvyšování úrokových sazeb, nyní základní úrokovou sazbu drží v rozpětí nula až čtvrt procenta.
Šéf Fedu Jerome Powell nicméně stále připouští možnost, že by ještě v brzdění podpory zpomalil. Centrální bankéři jsou stále přesvědčení, že inflace je pouze dočasná a pravděpodobně nebude vyžadovat rychle zvyšování úrokových sazeb. Meziroční míra inflace ve Spojených státech v září meziročně vystoupala na 5,4 procenta a dosáhla na třináctileté maximum, na kterém se nacházela už v červnu a červenci.
„Jakmile pandemie ustoupí, problémy v dodavatelském řetězci poleví,“ uvedl Powell. „Až se to stane, inflace sestoupí z dnešních zvýšených úrovní. Samozřejmě je velmi nejisté, kdy k tomu dojde,“ dodal. Na rozdíl od Česka v USA koronavirus ustupuje, což znamená, že Američané častěji vyrážejí utrácet peníze. Analytici proto předpokládají, že to zvýší nejen růst ekonomiky, ale podpoří i další tlak na růst cen.
Ještě o něco komplikovanější situaci čelí Evropská centrální banka (ECB), která řídí měnovou politiku v zemích na různé ekonomické úrovni. V Německu inflace překročila v posledních měsících úroveň čtyř procent, míří k pěti, a dosahuje tak rekordu v tomto miléniu. V Itálii sice také stoupá, ale pořád se drží pod třemi procenty. Průměrná inflace za celou eurozónu se vyšplhala v říjnu podle předběžných dat na hodnotu 4,1 procenta.
Centrální banka razantně zvedla základní úrokovou sazbu. Rozhodnutí zkomplikuje export, hypotéky zdraží
Přesto šéfka ECB Christine Lagardeová ve středu označila za velmi nepravděpodobné, že banka v příštím roce zvýší úrokové sazby. Inflace totiž podle ní bude opět nízká. Lagardeová ve svém výstupu reagovala na tlak očekávání investorů vrcholícího minulý týden, že ECB bude muset příští rok sazby zvýšit.
Podobného zklamání se dočkali burziáni ve čtvrtek, když britská centrální banka oznámila, že ponechá úrokové sazby na rekordně nízké úrovni 0,1 procenta a bude pokračovat i v nákupu dluhopisů. Sama Bank of England čeká, že na jaře by inflace mohla vystoupit až k pěti procentům. Po odeznění zvýšených cen energií a problémů s dodavatelskými řetězci by se ale měla během roku 2023 vrátit ke dvěma procentům.
Vše zmíněné je přitom důležité pro akciové trhy. Pokud roste inflace, zvyšuje se pravděpodobnost zásahu centrálních bank, čímž rostou výnosy dluhopisů a jejich atraktivita vůči akciím.
Pokud se chcete naučit investovat nebo spravovat své finance, přidejte se ke 4000 čtenářů, kteří již odebírají newsletter Peníze HN.
