Jedním z dlouhodobých řešení energetické krize a cestou k nezávislosti Česka na ruském plynu může být lokální výroba tepla a elektřiny v obecních či bytových družstvech, tedy komunitní energetika. Podle nově zveřejněné studie společnosti EGÚ  by jen ze solárních panelů a větrných elektráren mohly tyto komunity v roce 2040 pokrýt osminu celkové současné spotřeby elektřiny v Česku.

Obce či bytové domy si sice už dnes mohou dát například solární panely na střechy, ale vyrobenou energii z nich už jednoduše nemohou použít v jiných obecních budovách nebo si ji rozdělit do jednotlivých bytů. Místo toho musejí přebytky prodat do sítě. Právě to by měl princip komunitní energetiky změnit. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Státy Evropské unie se shodly, že by měly takový způsob výroby elektřiny podporovat, Česko v tom ale zaostává. Legislativní změnu, která by lokální sdílení energií umožnila, stát teprve připravuje.

Zatím nejblíže principu komunitní energetiky je už několik let středočeská obec Kněžice. Sama si z odpadů vytváří bioplyn, který pak spaluje a vytápí s ním domy ve vesnici, a vyrábí i elektřinu. Vedle toho má dva kotle na biomasu spalující dřevní štěpku a balíky slámy. V nich topí, hlavně když mrzne. Jiné obce, například severomoravské Mikolajice, si pořídily kotle na pelety nebo dřevní štěpku a solární panely na obecní budovy – nejčastěji střechy základních škol.

„V naší obci vlastní výrobou ušetříme až 40 procent energie. Kombinujeme přitom spalování biomasy a fotovoltaické panely,“ vysvětlil nezávislý starosta Mikolajic Martin Krupa. K tomu má vesnice bateriové úložiště, z nějž bere energii například v noci, když nesvítí slunce. Svou distribuční sítí má propojené tři obecní budovy. „Naším hlavním cílem bylo uspořit náklady na energie a to se nám jednoznačně splnilo,“ dodal Krupa.

Díky vlastní distribuční síti nemusí obec platit poplatky stávajícím velkým distributorům, budování rozsáhlejších rozvodů v rámci obce by už ale bylo nepřiměřeně drahé. Právě změna zákona má komunitám platby za distribuci snížit.  „ČEZ distribuce se řídí platnou legislativou. Pokud bude tato změna aplikována, tak se tomu samozřejmě přizpůsobíme,“ sdělila HN mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.

Vedle obcí je v Česku také obrovské množství bytových domů, které by měly zájem o umístění solárních panelů na střechu, jenže výnosy z nich se jim při současné legislativě špatně rozdělují mezi jednotlivé byty. Energii proto musí prodávat do sítě, což se jim ale kvůli výkupním cenám a zmíněným distribučním poplatkům opět příliš nevyplatí. S využitím komunitní energetiky počítají i velká města včetně Prahy. 

Podle analytičky expertní skupiny Frank Bold Anny Michalčákové je pro rozvoj komunitní energetiky nutné prosadit změny klíčových zákonů co nejdříve. „Jedná se o nový energetický zákon a další právní předpisy, ale také o dotace – z evropských fondů budou pro komunitní energetiku k dispozici desítky miliard korun,“ uvedla Michalčáková. Právě skupina Frank Bold byla spolu s ekologickým hnutím Duha a Centrem pro dopravu a energetiku zadavatelem zmíněné studie. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu už  na novém energetickém zákonu pracuje a s energetickými komunitami v něm skutečně počítá. Nic jiného ostatně Česku ani nezbývá, protože jej k tomu tlačí evropská legislativa. V zákoně bude zavedena definice energetického společenství a jeho práva a povinnosti na trhu s energií. „Mezi činnosti, které bude energetické společenství moci vykonávat, patří výroba energie, sdílení energie, ukládání elektřiny, poskytování flexibility či provoz lokální distribuční soustavy,“ sdělil HN Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Vládě chce resort předložit zákon do konce tohoto roku.

Komunitní energetika

Jedná se o způsob výroby energie prostřednictvím obnovitelných zdrojů vlastněných skupinou občanů, obcí nebo dalších komunit. Jeho výhodami jsou nezávislost, decentralizace a lokálnost výroby. Elektřinu není nutné posílat stovky kilometrů daleko. Vyrobí se a zužitkuje například v jednom bytovém domě nebo obci.

V současné době má vlastní obnovitelné zdroje energie v Česku na 160 obcí. Z toho 130 je využívá na produkci elektřiny.

Podle nové studie brněnské expertní organizace EGÚ mají jen komunitně spravované fotovoltaické elektrárny do roku 2040 technický potenciál na to vyrábět čtyři gigawatty (GW) elektrické energie, což je dvojnásobek výkonu jaderné elektrárny Temelín. Přitom by se jednalo o solární panely na střechách zejména obecních budov a bytových domů. Jedná se ale o nejoptimističtější možnou variantu. V té konzervativní studie odhaduje stejný technický potenciál na necelého 1,3 GW.

Největší technický potenciál má podle studie výroba energie ze spalování biomasy, konkrétně sedm GW. Ovšem to by vyžadovalo větší pěstování energetických plodin na polích, z čímž se pojí negativní jevy jako eroze a větší používání pesticidů.

Ministerstvo vedle toho připravuje také novelu stávajícího energetického zákona, do čehož ji opět tlačí Evropská komise, která s Českem kvůli tomu už zahájila i řízení o porušení smlouvy o EU – konkrétně kvůli nedostatečné podpoře obnovitelných zdrojů, k čemuž se přitom Česko samo dobrovolně zavázalo. Podle Vošahlíka by se tak do zákona mohla dostat alespoň částečná podpora energetických společenství. To bude zásadní pro čerpání evropských dotací na komunitní projekty.

Pomoci má také Energetický regulační úřad, který připravuje speciální vyhlášku, která by umožnila alespoň bytovým domům rozdělovat si elektřinu bez poplatků za distribuci. „Chtěli bychom ji mít platnou od začátku příštího roku,“ řekl HN mluvčí úřadu Michal Kebort.

„Česko zaspalo a nechalo si v rámci rozvoje obnovitelných zdrojů energie ujet vlak. V případě komunitní energetiky však stále můžeme Západ dohnat. Poptávka ze strany obcí je značná a roste. Zajímají se o to i jednotlivci, spolky či Místní akční skupiny. Aby bylo možné naplno využít domácí potenciál, je třeba odstranit legislativní překážky,“ řekl energetický expert hnutí Duha Tomáš Jagoš.

S komunitní energetikou bude snazší i výstavba větrných elektráren. Ta totiž nyní naráží hlavně na nesouhlas obcí a jejich obyvatel. „Když ty větrníky budou obce nebo přímo jejich obyvatelé vlastnit, tak tím spíš s nimi bude společnost souhlasit, protože z nich bude mít přímý prospěch,“ dodal Jagoš.

Podle spolupracovníka Centra pro dopravu a energetiku Tomáše Jungwirtha budou lidé aktuální krizi pociťovat ve svých peněženkách čím dál silněji. „Pro mnoho z nich, především pro vlastníky domů a bytů, může zapojení do komunitních energetických projektů s důrazem na obnovitelné zdroje představovat účinnou kompenzaci těchto nákladů,“ věří Jungwirth.