Češi budou moci snáz dosáhnout na státní podporu během energetické krize. A pomoc má více cílit i na střední třídu, která dosud od státu nic nežádala. „Je to bolestná věc a nemám z toho vůbec radost,“ říká HN premiér Petr Fiala z ODS třeba k současným pravidlům pro získání příspěvku na bydlení, kdy musí žadatelé předkládat 14 dokumentů. Za byrokracii i současné vysoké ceny podle něj může předchozí vláda Andreje Babiše. Kampaň, podle níž „Za Babiše bylo líp“, Fialu nezajímá. 

HN: Co říkáte na jmenování Aleše Michla guvernérem ČNB? Jde o dost kontroverzní věc, koruna oslabila, proč jste to nechali bez komentáře?

Samozřejmě jsme si všimli, stejně jako veřejnost, že to je kontroverzní krok. A to si myslím, že stačí. Koruna na to zareagovala. Situace se, doufám, velmi rychle stabilizuje. Ale jmenování guvernéra je pravomoc prezidenta a Česká národní banka je nezávislá na vládě. To nejpodstatnější, co očekávám, je, že ČNB bude plnit svůj základní úkol – bojovat s inflací. S panem guvernérem Michlem se chci v dohledné době setkat a slyšet, jak se bude vyvíjet politika ČNB pod jeho vedením. Zároveň je ale třeba říct, že v ČNB rozhoduje kolektivně její bankovní rada, takže věřím, že tam bude zachována vyváženost.

HN: Nemusí zůstat jen u tohoto kontroverzního kroku. Prezident jmenuje do konce svého mandátu téměř všechny členy vedení ČNB a koluje spousta divokých spekulací, kdo se do něj dostane. Když si k tomu přidáme třeba nedávnou milost pro šéfa Lesní správy Lány, neutrhl se prezident tak trochu ze řetězu? Hodláte s ním o tom mluvit?

Já s ním o tom mluvím pravidelně a pan prezident zná moje názory. Ale netvařme se, prosím, že teď na konci mandátu je pan prezident Zeman kontroverzní, vzpomeňme si na celý výkon jeho mandátu. Teď je ale situace v jedné věci nová. Pan prezident respektuje politiku vlády a v zahraničněpolitických otázkách respektuje vládní postoje. Respektoval také výsledky voleb a to, kdo má být ve vládě. Čili jsme se posunuli a to je dobře. Jsou ale kroky, ve kterých s ním nesouhlasím, mám určitě jiné voliče než pan prezident Zeman.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Hnutí ANO zaplavilo republiku billboardy Za Babiše bylo líp. Podle odborníků jde o velmi povedenou kampaň, na kterou vaše vláda zatím nedokázala reagovat. Budete s tím něco dělat?

Myslím, že s tím něco děláme neustále. Česko doplácí na minulé kampaně Andreje Babiše a jeho špatnou politiku. Jsme energeticky nezabezpečení, je tu vyšší inflace než v jiných zemích, je tu spousta věcí, které se vůbec nedařily a které se naše vláda snaží napravit, takže já nemám čas sledovat kampaň Andreje Babiše.

HN: Copak jste si jí ani nevšiml?

Všiml, ale nemám důvod se tím zabývat, kampaní tu bylo a bude.

HN: Andrej Babiš už objíždí republiku s karavanem, což vypadá jako prezidentská kampaň. Vy chcete svého kandidáta představit až na podzim. Proč tak pozdě?

To se uvidí, jestli to je pozdě. Nám se zdá, že ne. Není jednoduché vybrat kvalitního prezidentského kandidáta, musí to být osobnost, která splňuje řadu kritérií, jež chci já, koalice Spolu, popřípadě i celá vládní koalice.

HN: Jaká kritéria to jsou?

Musí jít o důstojnou hlavu státu, která bude respektovat ústavu a ústavní tradice, s jednoznačnou prozápadní orientací. Osobnost, která bude společnost spojovat, a ne rozdělovat. Musí mít předpoklad vyhrát volby. A to volby, které jsou specifické v tom, že k nim chodí i lidé, kteří nechodí k jiným typům voleb. Zhruba pět procent občanů nehlasuje v parlamentních, ale jen v prezidentských volbách. A ti mohou rozhodnout.

HN: Kloníte se v tuto chvíli spíše ke stranickému kandidátovi z koalice Spolu, nebo k nadstranické osobnosti?

Jsem otevřen oběma možnostem. Koalice Spolu velmi jasně podpoří některého z kandidátů nebo přijde s vlastním kandidátem.

HN: Vicepremiér Marian Jurečka nedávno řekl, že Spolu hledá jiného kandidáta, než je Petr Pavel. Vnímáte to stejně? Pokud ano, proč? Právě Petr Pavel má podle průzkumů největší šanci Andreje Babiše porazit?

Kandidátů je už hodně. Někteří kandidaturu oznámili, jako předseda odborů Josef Středula, někteří ji fakticky realizují, jako Andrej Babiš, který spustil kampaň. A je tu řada lidí, o kterých se mluví. Ale nebylo by ode mě správné, abych to teď komentoval.

HN: Teď od prezidenta k plynu. Řeší se prodej zásobníků zemního plynu v Česku. Proč je nekoupí stát, aby tím posílil bezpečnost dodávek?

Ze strategických důvodů se nemohu moc vyjadřovat k tomu, co stát chystá. A to i proto, že každý můj komentář by mohl být cenotvorný. Vládě jde o to, abychom pro občany a firmy měli dostatek plynu, kdyby třeba z Ruska přestal proudit úplně. To musíme zajistit, ale cest k tomu je víc. Z hlediska energetiky pak chceme rozvíjet jádro a obnovitelné zdroje. A když vidím, co se udělalo v jiných zemích, tak i tady jsme na tom špatně. Situaci jsme zanedbali, proto se chceme i v obnovitelných zdrojích posunout dopředu.

HN: Takže možnost, že by zásobníky koupil stát, nevylučujete?

Nevylučuji, ale ani nepotvrzuji. Jednu věc jsme už udělali, za osm a půl miliardy korun jsme nakoupili plyn, abychom měli železnou zásobu, kdyby došlo k nějaké kritické situaci. Dále jsme přiměli obchodníky, aby plnili zásobníky. Teď je naplněnost zhruba 40 procent, což je nejvíc v tomto ročním období v historii. Cílem je pro zimu naplněnost kolem 80 procent. To jsou krátkodobé kroky. Další pak jsou obnova jednání o stavbě plynovodu Stork II s Polskem, jednání o přístupu k LNG zásobníkům v Německu, Polsku, Nizozemsku a dalších zemích a taky diskuse o využití kapacity některých zásobníků v okolních zemích. Jde o kroky, které předcházející vláda nedělala vůbec. Například nehledala žádnou alternativu k projektu Stork II poté, co se zastavil.

HN: Uvažuje vláda o rozdělení společnosti ČEZ tak, aby se z ní vydělila část vlastněná pouze státem?

Nemohu popřít, že o restrukturalizaci ČEZ uvažujeme. Ale ještě to vyžaduje důkladnější analýzy. Ano, jde o jednu z možností, jak postupovat dál. Ale nechci a nemohu jít do podrobností. ČEZ je společnost, v níž stát sice vlastní sedmdesátiprocentní podíl, ale není to státní firma. Je to společnost kotovaná na burze a má to spoustu parametrů, které všichni musíme respektovat. Také hledáme to správné místo ČEZ z hlediska jeho budoucích úkolů. Znovu jen musím s lítostí konstatovat, že o energetickou bezpečnost se předchozí vláda nestarala a spousta těch výzev je před námi.

HN: A důvod, proč uvažujete o rozdělení ČEZ, je jaký? Jde o ten tradiční, tedy aby čistě státní ČEZ mohl jednodušeji stavět nové jaderné bloky?

Do podrobností opravdu nebudu zacházet. Ale obecně platí, že každý stát musí mít nějaké nástroje, aby zajistil kritickou infrastrukturu a aby lidem a firmám zabezpečil dostatek energie ve chvíli, kdy se dostáváme do kritické situace. Těch možností je víc – kritickou infrastrukturu může stát vlastnit, může vlastnit obchodníka s energiemi nebo jeho část nebo může mít takovou legislativu, která umožní do tržního prostředí v kritické situaci zasáhnout. Různé státy mají různé nástroje. Česko jich má velmi málo, prostě si je nevytvořilo. Některé země mají dostatečnou kapacitu plynovodů a ropovodů, jiné vlastní rafinerie i na území jiných států. A jsou země, které se chovaly v minulosti lehkomyslně a mají toho málo. 

HN: Řekl jste, že předložíte pětiletý plán na ukončení závislosti na Rusku. Kdy to bude?

Během pár týdnů. Podle mě jde o něco, s čím by měla souhlasit i opozice. Je to plán, jak zabezpečit Česko po energetické stránce a jak se zbavit závislosti na ruských fosilních zdrojích. Všechny země Evropské unie se dohodly, že se této závislosti zbaví do roku 2027. 

HN: Máte od opozice nějaký signál, jestli je k dohodě ochotná?

To ne, tak daleko nejsme. My jsme ten pětiletý plán ještě ani nepředložili, takže konkrétní postoj od opozice v tuto chvíli nežádám. Ale očekávám, že se o tom budeme bavit a že by ta podpora mohla být širší, byť když se občas dívám na situaci ve sněmovně, si tím nejsem jistý. Ale nejde přece o žádnou stranickopolitickou nebo koaliční záležitost. Snižování závislosti na Rusku a na fosilních zdrojích, což spolu úzce souvisí, je v zájmu Česka. 

HN: Ještě v opozici ODS kritizovala složité podmínky pro získání státní podpory v době pandemie. Teď jste zveřejnili soubor opatření nazvaný Deštník proti drahotě, přičemž se ukázalo, že třeba pro získání příspěvku na bydlení je potřeba předložit 14 dokumentů. Proč je to tak složité?

To je bolestná věc a nemám z toho vůbec radost. Ale je to tak proto, že to takto nastavila minulá vláda. Ke změně je nutné upravit legislativu, nastavit IT systémy, prostě udělat spoustu kroků. Ministr práce a sociálních věcí Jurečka už na tom pracuje a řekl mi, že se to upraví do června. I když připustil, že jde o tak složité prostředí, že zjednodušení nebude tak velké, jak by sám chtěl. Nicméně do června to zjednodušené bude. Ale uvědomme si, že se pohybujeme mezi dvěma správnými principy – na jedné straně omezení byrokracie, na druhé straně oprávněný požadavek, aby se dávky vyplácely těm, kteří na ně mají skutečně nárok. Nějaká forma kontroly tady být musí. 

HN: ODS měla v kampani v roce 2016 slogan Zjednodušme to. Tak kdy dojde ke zjednodušení komunikace občanů se státem?

Kroky k tomu děláme. Jedním z nich je digitalizace státu. Chtěl bych zavést třeba to, aby se lidé nemuseli vykazovat spoustou průkazů, ale aby občanku, řidičák a podobně mohli mít v mobilu a doklady s sebou vůbec nemuseli nosit. Snažíme se taky třeba výrazně zjednodušit stavební řízení, aby občan vešel v uvozovkách jen do jedněch dveří a všechny další informace, které orgány potřebují, si mezi sebou vyměnily samy. Potřebujeme ale také zkvalitnit státní správu, proto podporujeme poslaneckou iniciativu na úpravu služebního zákona tak, abychom státní správu víc otevřeli lidem z vnějšku – z byznysu, akademické sféry a podobně. I zrušení EET je krokem k omezení byrokracie. Ale ve vládě jsme jen asi půl roku, takže nemůžeme mít hotovo vše. 

HN: Chystáte v rámci toho takzvaného Deštníku proti drahotě ještě nějaká další opatření, o kterých se zatím nemluvilo?

Chystáme, ale budeme je zveřejňovat, až se na nich domluvíme. 

HN: Můžete naznačit, čeho se budou týkat?

Ne, nechci veřejnost zneklidňovat různými nápady. To už jsme tady zažili. Ale odpovím vám jinak – v první fázi jsme se zaměřili na ty, kteří se dostávají do sociálních problémů. Jde i o lidi, kteří sociální dávky nikdy nebrali. Ale najednou jsou ceny energií a náklady na domácnost takové, že se tito lidé dostávají do kategorie, kdy už mají nárok například na příspěvek na bydlení. Navíc jsme ještě rozšířili množství těch, kteří tento nárok mají. Pomáháme taky seniorům pomocí valorizace důchodů. A pak pomáháme střední třídě, těm, kteří mají děti – ti jsou nejzranitelnější. A teď se musíme podívat dál, komu pomoci tak, aby to byla pomoc cílená, ale abychom nebyli slepí a hluší k tomu, že část střední třídy se opravdu dostává do problémů. A opět – chceme pomáhat, ale nesmíme si, jako předchozí vláda, půjčit obrovské množství peněz a rozházet je plošně. To jen roztáčí inflaci. 

HN: Takže nová opatření budou pro střední třídu?

Ono to spolu souvisí. Když už teď rozšiřujeme množství těch, kteří mají nárok na sociální dávku, tak tam už se dostává i střední třída. Totéž se týká opatření pro rodiny s dětmi, kde dáme jednorázový příplatek těm, kteří na domácnost nemají víc než milion korun ročně – to odpovídá dvěma průměrným mzdám dohromady, což už je střední třída. 

HN: Státy EU chtějí přijmout další sankce na Rusko, konkrétně zakázat dovoz ruské ropy. Česko je pro, poté co si vyjednalo určitý odklad, ale tyto sankce blokuje Maďarsko. Jste v kontaktu s jeho premiérem Viktorem Orbánem? Snažíte se ho přesvědčit?

Dovolte mi nejdřív říct – tohle je nový způsob naší evropské politiky. Nikde jsme nekřičeli nenene, nehrozili jsme vetem, jednali jsme. Obrátil jsem se na nejdůležitější evropské politiky, vysvětlil jsem jim, že jsme pro co nejširší sankce, ale že některé státy prostě některé věci nemohou udělat tak rychle. A Evropská komise to bez větších problémů uznala a Česku umožnila, aby od ruské ropy odešlo až v červnu 2024. 

HN: Rozumím, ale Orbán tím vetem hrozí.

Ano. Budeme se Viktora Orbána společně snažit přesvědčit. Zatím se nám to vždycky dařilo, zatím Maďarsko podpořilo všechny sankce i kroky k podpoře Ukrajiny. Musím říct, že teď je ta situace složitější. A to i po některých výrocích Viktora Orbána, které se týkaly třeba ruského postupu na Ukrajině. Je v našem zájmu, aby Maďarsko sankce neblokovalo a abychom zachovali jednotu, která dosud byla obrovskou silou Evropské unie. I Vladimir Putin byl překvapen z toho, jak je EU jednotná. 

HN: V knize Rozum a odvaha jste před pěti lety napsal: „Současný stav a způsob evropské integrace je neudržitelný a selhal.“ To tedy už neplatí?

Byl jsem velmi kritický ne k evropské integraci jako takové, ale k některým jejím aspektům. Varoval jsem před důsledky a jedním z nich je odchod Velké Británie, což je jasný signál neúspěchu. Varoval jsem i před tím, že přílišný tlak na rychlou integraci povede k čím dál větším problémům. 

HN: Neukázaly ale pandemie a teď válka, že v některých oblastech je další integrace potřeba? Třeba ve zdravotnictví nebo v obraně?

Ale to se vůbec nevylučuje. Vůbec se nebráním debatě o užší spolupráci třeba v obraně, to si myslím, že je naprosto namístě. Když se budeme vzájemně poslouchat, tak jsme schopni dosáhnout dobrých výsledků. Na evropských radách, tedy summitech lídrů zemí EU, kterých jsem se jako premiér zúčastnil, jsem z toho jednání měl dobrý pocit. Bavili jsme se velmi intenzivně, třeba celou noc, ale pak jsme vyšli ven a měli jsme společný výsledek, za kterým jsme všichni mohli stát. To je správná cesta. Liší se od toho, co jsem kritizoval. Pokud to tak bude pokračovat dál, že se bude navzájem poslouchat východ a západ a sever a jih EU, že třeba hlasy zemí střední a východní Evropy jsou brány vážně, tak se opravdu dostaneme dál. EU třeba někdy nepostupuje tak rychle, ale to, že dokáže postupovat jednotně a že všichni hájí to, na čem se domluvili, pokládám za cenné. A jsem rád, že dnes je v Česku podpora našeho členství v EU a v NATO velmi vysoká. Proč? Mimo jiné proto, že ty organizace dnes působí akceschopněji a důvěryhodněji.