Pusťte se do investování nyní, když trhy klesají, radí lidem šéf české Amundi

HN: Když se letos podíváme na evropské trhy, vidíme několik trendů: zrychluje inflace, dluhopisy příliš atraktivní nejsou, protože porostou úrokové sazby. Do toho se propadají akcie. Takže se dá říci, že tradiční investiční mix akcie–dluhopisy přestal fungovat. Firmy jako ta vaše ale na tuto kombinaci vždy spoléhaly…

Současná situace na trzích je velmi turbulentní. Potýkáme se s vysokou inflací a už to i reflektovaly rostoucí sazby, především v české ekonomice. Nyní se ale zdá, že cyklus zvyšování sazeb, alespoň v Česku, je blízko svého konce. Finanční trhy se totiž dívají dopředu a v posledních týdnech se začaly zaměřovat na riziko ekonomického zpomalení, často se začala skloňovat recese. To by mělo postupně vést k utlumení inflačních tlaků, což by mělo dluhopisy dostat zpět do formy. Co se týče investičního mixu, tam více než kdy jindy platí diverzifikace. V Amundi poskytujeme širokou škálu řešení. Vedle peněžního trhu, dluhopisů a akcií třeba i nemovitostní fondy či private equity fondy.

HN: Ale hlavním pilířem správy peněz vždy byl mix akcií a dluhopisů. Co v takové době děláte?

My se snažíme spravovat peníze, i když trhy klesají. To je náš mandát, který jsme dostali od klientů na základě jejich výběru fondů. To je první věc. Další je, že na trhu vždy existují nějaké mezery a příležitosti k investování, i když trend směřuje dolů.

HN: Podívejme se ale na situaci v Evropě. Váš typický zákazník, třeba takový zubař někde v Německu, má jeden milion eur na účtu. Čím ho má poradce v bance přesvědčit k investici prostřednictvím nějakého fondu Amundi, když se inflace v Německu v květnu přiblížila osmi procentům. A výnosy na fondech jsou sotva jednotky procent… Co mu vůbec můžete nabídnout?

Každopádně mu neporadíme, aby všechno vsadil na jednu kartu. Co bude určitě ve střednědobém a dlouhodobém horizontu fungovat, je investice do akcií. Pobavíme se s ním asi o rozdílu mezi hodnotovými (zaměřené třeba na dividendy – pozn. red.) a růstovými akciemi. Poslední dva roky byly velmi dobré pro růstové akcie, teď se to určitě mění a příležitosti ve středně- a dlouhodobém horizontu budou spíš v hodnotových akciích. Pak máme také různá investiční témata – například máme fond, který investuje do aktiv spojených se stárnutím populace. Strategickou pozici v portfoliu měly, mají a budou mít dluhopisy, které podporují stabilitu celkového investičního řešení. V prostředí rostoucích úrokových sazeb sahají investoři častěji po dluhopisových fondech s kratší splatností.

HN: V prvním kvartálu tohoto roku byla většina vašich fondů v minusu. Ale například v Česku by vaši klienti už díky růstu sazeb mohli na depozitech u bank dostávat třeba čtyři procenta ročně. Neztrácejí tedy trpělivost?

Neřekl bych. Zatím jsme letos výrazné odtoky investic neviděli. To je pro nás znamení, že klienti jsou trpěliví, rozumějí, do čeho zainvestovali, a bylo jim to dobře vysvětleno. Na druhou stranu tu už mají – jak říkáte – i možnost část svých peněz uložit třeba na kratší dobu na depozitní účty.

HN: Jak zareagovali klienti na ruskou invazi na Ukrajině? Ani tam jste nezaregistrovali odliv investic?

První reakce byly obavy. Viděli jsme to třeba na návštěvách našeho webu. Klienti se mnohem častěji dívali na vývoj svých portfolií, ale nakonec se u nich projevila celkem odolnost.

HN: Je za takové situace nyní těžší je přesvědčit, aby investovali?

Jistě. Je to přirozené, že se volatility obávají. Na řadu pak přichází velmi zajímavá součást naší práce – vysvětlování našim distributorům a potažmo klientům, že investování do akcií není věc šesti měsíců nebo jednoho roku, ale že jde o dlouhodobou investici, na kterou je třeba se dívat s přihlédnutím k celkovému majetku klienta. Tato edukační práce je skutečně základ dobrého investování, základ toho, že klient neztrácí hlavu, když trhy jdou zrovna dolů.

HN: V posledních letech jsme viděli velký odklon od aktivně řízených fondů k nástrojům, jako jsou burzovně obchodované fondy, tzv. ETFs. Při tvorbě těchto fondů je Amundi důležitým hráčem. Není teď ale spíš čas, kdy pasivní nástroje budou opět důležité?

Ten přesun k pasivně řízeným fondům byl v posledních deseti patnácti letech významný. Hlavním důvodem byly nižší náklady. Jak asi víte, Amundi koupila loni od Société Générale tvůrce fondů Lyxor, takže jeho produkty se budou překlápět i do naší nabídky. Trend přechodu na pasivně řízené fondy pro mě není ani tak trendem, spíš bych tomu říkal transformace trhu. My v Amundi jsme tomu šli plně naproti, i když od začátku víme, že nám to samozřejmě sníží příjmy. Ale to je nevyhnutelné.

Abych se vrátil k vaší otázce: myslím si, že pasivní správa dál poroste na úkor aktivní správy. Ale i tak bude v dobách takto volatilních trhů, které budou asi ještě pokračovat, určitě mít prostor pro aktivní správu.

HN: Jedním z dalších megatrendů investování je důraz na zelené investování. Mělo by takové sociální a politické hnutí zasahovat do oboru správy majetku?

V ESG (společensky odpovědné investování – pozn. red.) jsme v Evropě lídrem. Jako asset manager, který úzce spolupracuje s vlastníky aktiv – tedy s penzijními fondy, pojišťovnami a různými vkladateli –, cítíme určitou zodpovědnost tuto přeměnu provést. Proto jsme tyto politiky týkající se ESG, zeleného investování a taxonomie (ekologické roztřídění energetických zdrojů – pozn. red.) plně přijali. Ale změna nenastane ze dne na den. Zabere to nějaký čas a bude to bolet, než se podaří všechna tato pravidla do investování začlenit. Je to velká transformace a my jsme přesvědčeni, že coby evropský lídr v zeleném investování musíme v tomto hrát silnou roli.

HN: Ale neměli by se správci peněz hlavně starat o výnosy a zisk pro svoje klienty – pro penzisty a střadatele – a úsilí o dobro planety přenechat třeba politikům?

Musíme se starat o oboje. Zejména z hlediska změn klimatu je to i naše zodpovědnost. Podle mě to také souvisí s tím, co jsem řekl dříve o edukaci. My se vnímáme jako někdo, kdo pro klienta vytváří příležitost podílet se na těchto změnách. Pokud někdo nesouhlasí, může stále investovat postaru, alternativy tady stále jsou. Nechceme klientům nic nařizovat. Já rozumím vašemu argumentu, je férový, ale na druhou stranu: když se toho nezhostí finanční sektor, kdo tedy?

HN: Velcí správci peněz nebo banky jsou často málo pružní, když mají přijít s inovativními investičními nástroji nebo alternativami. Je to tím, že jste pod větší regulací než některé malé investiční firmy, tzv. butiky. S čím novým tedy letos přicházíte?

Letos například spouštíme nové realitní fondy, pro něž používáme nový regulační rámec EU, známý pod zkratkou ELTIF (jde o evropské fondy dlouhodobých investic, které mají usnadnit dlouhodobé investice do reálné ekonomiky – pozn. red.). Cílem je klientům umožnit investovat dlouhodobě prostřednictvím komerčních nemovitostí. V tomto případě budeme fungovat jako distributor. Rovněž budeme první, kdo tyto investiční nástroje nabídne retailovým investorům i na českém trhu.

Také jsme teď v létě spustili nový fond, jenž investuje do firem v oblasti vodíkových technologií a je řízený z Paříže. I v tomto případě budeme první správce peněz, který tento fond nabídne na zdejším trhu.

HN: Jak se díváte na investiční butiky, jež často založili lidé, kteří odešli z velkých správcovských společností, protože měli pocit, že tam mají svázané ruce regulací. Je to pro vás konkurence?

Je dobře, že tu jsou. Vycházejí vstříc investorům tam, kde my jako velká společnost možná vyjít vstříc požadavkům nedokážeme. Vidíme je jako doplněk, ale samozřejmě je to pro nás i konkurence. Konkurence je vždy dobrá, protože nás také nutí být v pohybu a být pružnější.

Jednu věc ale je třeba k tomu dodat: čím je správcovská firma větší, tím větší je dohled ze strany regulátorů. A větší míra kontroly může být někdy pro dobro věci a pro někoho zase zatěžující.

HN: Pojďme nyní k českému trhu. Češi v minulosti hlavně ukládali peníze na depozitní účty, od investování je odrazovaly různé kauzy, ve kterých se spálili. Řekl byste, že se to nyní mění?

Mění se to a má to co do činění s finančním vzděláváním. Ale Češi nejsou zas tak odlišní od jiných evropských investorů, od italských nebo francouzských. Jsou asi tak stejně konzervativní. Lidé si prostě vydělají nějaké peníze a chtějí, aby jejich majetek rostl, ne aby se ztrácel. Je to takhle jednoduché. Češi kvůli skandálům z minulosti dokonce možná lépe snášejí šoky a propady.

HN: Český akciový trh je malý a ubývají na něm firmy i příležitosti. Dá se s tím podle vás něco dělat? České peníze by přece měly pracovat hlavně tady, v české ekonomice…

Ačkoliv je to malý trh, příležitosti tu jsou. Velké české firmy přece také pravidelně vydávají korporátní dluhopisy…

HN: Někdy ale jde o malé neregulované a riskantní emise s velkým výnosem. Ty jsou pro vás tak trochu nefér konkurence, nebo ne?

Je tu prostě konkurence a prostor pro všechny. Problém může být, když takové investiční instrumenty mají rating s příliš velkou rizikovostí vůči profilu daného investora. A tady je zase třeba, aby takový člověk velmi dobře věděl, do čeho investuje.

HN: Je tu něco, co by investování na českém trhu pomohlo?

Vzdělávání, vzdělávání a opět vzdělávání. My jako firma, která je součástí investičního ekosystému, jsme přesvědčeni, že to je to hlavní. A tak začínáme u poradců a distributorů, se kterými spolupracujeme. Pro poradce máme různé tréninkové programy, abychom jim pomohli zvýšit úroveň znalostí a porozumění našim produktům. Aby mohli správně vysvětlit klientům, co jim vlastně nabízejí.

HN: Co byste v téhle složité době, kdy jsou trhy takto rozkývané a zrychluje inflace, doporučil drobným investorům? Co by měli se svými penězi udělat?

Poradil bych jim jedno velmi důležité pravidlo: kupujte, když trhy jdou dolů a prodávejte, když jdou nahoru. Nyní jsme v trendu poklesu akciových trhů. Může to jít ještě níž, ale rozhodně bych radil začít postupně nakupovat a začít budovat diverzifikované portfolio. Například na českém trhu po významném zvýšení úrokových sazeb může být čas investovat do zdejších státních dluhopisů. Pokud máte volné peníze, dejte 25 procent do akcií, 25 do dluhopisů – a když trhy půjdou ještě níž, pokračujte v nakupování.

Důležité jsou pravidelné, třeba měsíční investice. To platí bez ohledu na to, jak velký majetek máte. My tuto strategii pravidelného investování doporučujeme i velmi bohatým klientům. Je to totiž nejlepší způsob, jak vyhladit volatility na trhu. Já osobně to dělám už asi 20 let a jsem velmi spokojený investor.

 HN: Jak vy osobně nakládáte se svými penězi?

Něco investuji do nemovitostí – koupil jsem dům, ve kterém ve Francii žiji. Dlouhodobě investuji do akcií a také jsem měl portfolio dluhopisů. Z tohoto hlediska nic složitého. Důležitá je disciplína pravidelného investování. Další velmi důležité pravidlo, které mám, je, že kdykoli dosáhnu dobrého zisku – třeba patnácti procent – tak zisk vyberu. Chamtivost je něco, na čem se už hodně investorů spálilo. Člověk by si také neměl myslet, že všechny přechytračí. Trh je vždycky chytřejší.

HN: Co si myslíte o investorech do bitcoinu a jiných kryptoměn?

Já této oblasti nerozumím, tak ji radši nebudu komentovat. Tady bych měl zůstat kompletně neutrální, což je také naše pozice v Amundi.

HN: Vy osobně máte peníze zainvestované například v bitcoinu?

Rozhodně ne. Ale to je můj čistě osobní názor. Já kolem sebe mám přátele a kolegy, kteří do kryptoměn investují. Možná, že dělají správně. Já ale neinvestuji do něčeho, čemu nerozumím. Když do něčeho investuji, musím být schopen to vysvětlit třeba i svojí mamince.

Pokud se chcete dozvědět více ze světa investic, naučit se investovat nebo si udělat pořádek ve svých financích, odebírejte newsletter Peníze HN, jako to dělá už přes šest tisíc našich čtenářů.