Horké energetické září. Zachrání Evropu kreativní návrh komise nebo iberijský model?

Dlouhodobou reformu trhu má 14. září představit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Náznakem možného řešení problémů s rekordními cenami plynu a elektřiny je uniklý návrh Evropské komise pro mimořádný energetický summit v Bruselu. Ten na 9. září za české předsednictví EU svolal ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

A návrh Evropské komise je možné označit za překvapivý a kreativní. Nezabývá se drahým plynem, který jako nejdražší zdroj ovlivňuje cenu elektřiny. Ale řeší ostatní zdroje, jež vyrábějí elektřinu levněji, ale prodávají ji mnohem dráž. Smyslem tak není zastropovat cenu plynu, ale prodejní cenu elektřiny z jádra, uhlí a většiny obnovitelných zdrojů (mimo vodní elektrárny). Je to vlastně jiná forma speciální energetické daně, kterou mnohé státy chystají. Elektřina by se nadále prodávala za tržní cenu, ale vše nad určitou úroveň by si vzal stát, který by peníze použil na kompenzace.

„Vidím to jako cílený únik, který má otestovat reakci států. Je to těžké komentovat, protože to je zatím pár řádků bez jakéhokoli detailu,“ řekl Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie. Za hlavní překážku jednotného řešení považuje už existující modely v řadě států, které již jejich vlády nebudou chtít měnit. „Proto jsem skeptický,“ dodal. 

Brusel navrhuje zastropovat cenu elektřiny v celé unii. Chce to ale udělat přes jádro a obnovitelné zdroje

2. 9. 2022 ▪ 4 min. čtení

Na vlastním národním řešení pracuje i Česko. Jeho součástí by měl být i státní obchodník s energiemi, zvláště v situaci, kdy řada nemocnic, krajů a městských podniků nemá na příští rok zajištěné dodávky energií. Ministr Síkela včera v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že tuto středu na jednání vlády přinese varianty, jak ho zřídit. Sám preferuje vznik agentury, jež by nákupy pověřila zkušené obchodníky na trhu. To by fakticky znamenalo „polostátní“ ČEZ nebo firmy Sev.en a EPH. A zmíněný bruselský návrh by pak zarámoval prostředí, v němž by státní obchodník v budoucnu působil. 

Spadne „iberijský model“ pod stůl?

„Z řady možných řešení mi to v principu přijde jako dobře promyšlené. Umožní to zachovat energetický trh a nezatěžuje to státní rozpočty,“ řekla energetická konzultantka Lenka Kovačovská. Riziko vidí v tom, že řada politiků v Evropě už investovala politický kapitál do toho, že krizi vyřeší regulacemi a oddělením cen plynu od cen elektřiny.

Problém může být v detailu, protože uniklý návrh žádnou maximální prodejní cenu elektřiny nestanovil. Podle informací HN se počítá s cenou 200 eur za megawatthodinu (4900 korun). Aktuální kontrakt na rok 2023 se v pátek na pražské energetické burze prodával za 508 eur, tedy téměř 12 500 korun.

Možnost přijetí návrhu Evropské komise naznačuje v neděli představený plán německého kancléře Olafa Scholze. Ten kromě oznámení, že jeho vláda podpoří podniky a domácnosti téměř 65 miliardami eur, nastínil i chystané zastropování prodejních cen pro výrobce elektřiny v Německu, což odpovídá návrhu Evropské komise.

Přijetí kompromisu by mohl usnadnit i Bruselem zmíněný způsob přijetí návrhu formou tzv. doporučení. To nevyžaduje jednomyslnost členských států ani souhlas europoslanců. „Fakticky by tím členských státům naznačila, že si mohou pro řešení situace zvolit vlastní cestu – a ona jim nebude házet klacky pod nohy,“ upozornil na Twitteru specialista na evropskou legislativu a člen poradního týmu premiéra Ondřej Krutílek. 

Pokud mimořádný summit řešení posvětí, padá možnost zavedení tzv. iberijského modelu, který dříve zmiňoval i ministr Síkela. Ten naopak stojí na zastropování cen plynu pro tyto elektrárny. Ty vyrábějí nejdráž, ale určují ceny veškeré elektřiny. Španělská a portugalská vláda a následně lidé v účtech tak kompenzují vysoké ceny plynu nad 40 eur za megawatthodinu. V celé EU by podle Evropské komise podobné kompenzace stály přes 200 miliard eur. Zvýšilo by to i spotřebu plynu, a to až o 45 miliard kubíků. To je mimo jiné objem, který EU dokáže ušetřit dobrovolným snížením spotřeby o 15 procent. Nejde o teoretické výpočty. Ve Španělsku, které tak snížilo ceny elektřiny, se spotřeba plynu zvýšila o pětinu. Komise také odmítá zastropování ceny emisních povolenek, z nichž se financují investice do zelených zdrojů.

Přestože reakce expertů na návrhy Evropské komise je poměrně příznivá, jsou tu stále i úskalí. Jednak musí být jasné, jak se přistoupí k již uzavřeným kontraktům, což platí hlavně pro jaderné a uhelné zdroje.

Zastropování cen neřeší nedostatek výkonu, jenž by nahradil plynové elektrárny, protože Evropa v poslední dekádě investovala hlavně do obnovitelných zdrojů. Právě nejistota ohledně klíčového německého trhu, kde se v rámci politiky Energiewende v roce 2021 odstavily tři jaderné bloky a letos by se měly uzavřít další tři, zvyšovala tlak na cenu elektřiny už před ruskou agresí na Ukrajině. Rozhodnutí, že to bude jinak, zatím v Německu pořád nepadlo.

Letos trhy v Evropě ovlivnily i další nečekané vlivy. S výrobou v podinvestovaných jaderných elektrárnách začala mít problémy francouzská státem kontrolovaná firma EdF – jednak kvůli bezpečnosti, jednak kvůli nedostatku vody pro chlazení reaktorů. V červenci tak více než polovina z 56 jaderných elektráren, které zajišťují většinu produkce, nevyráběla nebo jela na minimum. Místo vývozů tak musela Francie elektřinu draze dovážet. Evropskou energetiku dále poškodilo sucho, které snížilo výkon vodních elektráren – nejvíce v Itálii, Francii a Portugalsku. Nízká hladina řeky Rýn zase zkomplikovala zásobování uhlím do německých hnědouhelných zdrojů.

Přestřelky kolem ropy a plynu

Proto je Evropa vůči vyděračskému přístupu Gazpromu, který ještě loni kryl přes 40 procent spotřeby plynu v EU v tak nepříjemné situaci. Rusové už se ani nesnaží předstírat jiný než silový přístup, který ale vedl k nedělnímu prohlášení kancléře Scholze, že Německo už Rusko nepovažuje za spolehlivého dodavatele energií.

Zároveň šéfka Evropské komise von Leyenová v pátek řekla, že považuje za správné, aby EU zavedla cenový strop pro ruský plyn. Ten by neplatil pro jiné dodavatele. Ve stejný den se také představitelé skupiny G7 dohodli na tom, že od 5. prosince, kdy začne platit embargo EU na ruskou ropu, stanoví cenový strop pro ruskou ropu přepravovanou tankery.

Napětí kolem plynu vyvrcholilo víkendovou „šarádou“ kolem turbíny v plynovodu Nord Stream 1 po její neplánované údržbě, jež začala v pátek. Rusko tvrdí, že turbína stojí a její opravě brání sankce. Technici německé společnosti Siemens, která ji postavila, uvedli, že potřebuje běžnou údržbu a problém provoz plynovodu nijak neovlivňuje.

V pondělí se tak dá minimálně krátkodobě čekat, že ceny plynu, jež v pátek u říjnového kontraktu v nizozemském uzlu TTF uzavíraly na 212 eurech za megawatthodinu, opět vystřelí vzhůru. „Nejvíc asi stabilizaci cen plynu pomůže zprovoznění prvního nového LNG terminálu. Je asi lhostejno, kde v severní nebo západní Evropě to bude. Všichni se pak zklidní,“ uvedl na Twitteru Martin Pacovský, předseda představenstva Pražské plynárenské.

Jen den před mimořádným energetickým summitem bude zprovozněn terminál v nizozemském Eemshavenu, kde ČEZ pro stát zarezervoval kapacitu tři miliardy kubíků. S polovinou dodávek se počítá už během letošní zimy. Pro Česko je ale příznivá rychlost zprovoznění terminálu v Lubminu s kapacitou 4,5 miliardy kubíků. Plovoucí LNG terminál v místě, kde nyní končí ruské plynovody do Německa, by měl být v provozu už v prosinci. Díky napojení přes plynovody EUGAL a OPAL jsou možné dodávky i do Česka.

Naplněnost plynových zásobníků v EU je nyní 81 procent. V Česku jsou plné z 82 procent.

S přispěním Kateřiny Šafaříkové

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.