Zapadlý kout Německa bohatne z větru a slunce. Elektřiny vyrobí trojnásobek spotřeby a topí odpady

Jenže Börsch a jeho spojenci už předvídali, že větrné elektrárny, které poblíž vsi začaly vyrůstat, rozpočet obce rázně promění. „Na začátku roku 2015 se roztočily vrtule prvních 11 větrných turbín. A i když nebyly naše, vsi teď ročně přináší 250 tisíc eur,“ říká.

I přes počáteční nedůvěru a argumenty, že obec potřebuje investovat do důležitějších věcí, než je turistická atrakce, se Börschově skupině nakonec podařilo myšlenku mostu prosadit. Švýcarský projektant Hans Pfaffen ho ještě téhož roku, ve kterém vyrostly větrníky, vybudoval podle vzoru nepálských visutých mostů s originální konstrukcí ukotvenou lany mířícími dolů ke svahům.

A most začal vesnici brzy přinášet zisky, o kterých se místním ani nezdálo. „Jen za první dva roky se na něj přijelo podívat 570 tisíc lidí, nyní je to zhruba 250 tisíc ročně. Vstup je zdarma i proto, že nám dotací přispěla Evropská unie. Na parkovném jsme ale minulý rok získali 650 tisíc eur, což jsou pro ves spolu s příjmy z větrných turbín opravdu velké peníze,“ popisuje spokojeně Börsch, který připomíná i turismem nastartovaný rozvoj. Díky mostu vznikly ve vsi ležící na náhorní plošině mezi dvěma údolími restaurace, kavárny, pekařství, penziony a s nimi jsou spojené nové pracovní příležitosti.

Mörsdorf se nachází ve středu německého zemského okresu Rýn-Hunsrück, který je součástí na západě země ležícího spolkového státu Porýní-Falc. Ve své oblasti není ani zdaleka jediným místem, jež se díky masovému využití obnovitelných zdrojů těší i na německé poměry nebývalé prosperitě. Zapadlý, převážně zemědělský okres, kde lidé většinou žijí v malých obcích do 500 obyvatel, přitom patřil ještě na přelomu tisíciletí mezi chudší oblasti v Německu. Území se 102 tisíci obyvatel se ale v roce 2011 na základě hlasování své rady rozhodlo maximálně soustředit právě na proměnu své energetiky a odklon od zastaralých, fosilních zdrojů. A bylo v tom velmi důsledné a úspěšné.

Zapadlý kout Německa bohatne z větru a slunce. Elektřiny vyrobí trojnásobek spotřeby a topí odpady

Dalších 24
fotografií

Mimořádnou roli sehrál místní křesťanskodemokratický politik Bertram Fleck, který byl v letech 1989 až 2015 voleným šéfem místní správy a myšlenku maximálního využití čisté energie prosazoval už od 90. let. A dodnes ji obhajuje nejen ekologickými, ale zejména ekonomickými argumenty. „Náš cíl byl z celkových výdajů za energie, které firmy a domácnosti v oblasti platily, nechávat 250 milionů eur ročně doma. Tedy vyměnit import energie ze starých elektráren za výrobu z místních obnovitelných zdrojů. A také s pomocí vyšší energetické efektivity získat přidanou hodnotu,“ řekl HN Fleck, který teď působí jako seniorní poradce okresní rady.

Do velké míry už se to podařilo. Ještě v roce 2011 region vydával ročně za nákup elektřiny a tepla přes 290 milionů eur. Nebýt energetické proměny, bylo by to nyní podle propočtů místních expertů zhruba o polovinu více. Jenže dnes už je oblast mezi německými okresy nejvýznamnějším exportérem elektřiny. Navíc jí produkuje výhradně z obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren a fotovoltaik, více než trojnásobek toho, co spotřebuje. V roce 2021 to bylo dokonce 337 procent.

Větrník na každém kopci

Drtivou většinu proudu, přes 300 procent spotřeby okresu, vyrábí 278 větrných elektráren, jež se tady tyčí skoro na každé terénní vlně. Musí však stát nejblíže kilometr od obydlí a v lesích mohou být jen v případě, že nejsou součástí přírodní rezervace. Podobně nelze při návštěvě oblasti, připomínající českou Vysočinu, přehlédnout ani množství fotovoltaických panelů na místních šedivých střechách. Cílem Fleckem vedené rady okresu, přijatým už v roce 2010, bylo umístit fotovoltaické panely na tisíc domů. Program se setkal s obrovským zájmem, takže do roku 2021 už bylo těmito panely osazeno 5245 střech. Celkem nyní vyrábějí pětinu elektřiny, kterou okres spotřebuje.

Například ve vesničce Horn s 356 obyvateli produkují panely s bateriovým úložištěm polovinu elektřiny, která napájí radnici a místní osvětlení s úspornými LED zářivkami. Podobné je to v blízké dvojici obcí Neuerkirch-Külz s bezmála 800 obyvateli, kde už mají 90 instalací panelů, které vyrábějí dohromady přes tisíc kilowatthodin. „Slunce nám tu svítí i v noci,“ říká s oblibou o místním veřejném osvětlení, tvořeném od roku 2016 také jen moderními zářivkami, starosta Neuerkirchu Volker Wichter.

Malebná ves s desítkami zachovalých prastarých hrázděných domů ale také podobně jako mnohé další obce v oblasti Rýn-Hunsrück ukazuje, že s pomocí obnovitelných zdrojů lze zásadně změnit i systém vytápění. Neuerkirchu a Külzu k odchodu od starého systému a spalování topného oleje pomohly statisícové příjmy z 18 větrných elektráren rozprostřených kolem obou vsí na obecních pozemcích. Obce tak v letech 2014 až 2018 mohly investovat pět milionů eur do výstavby vlastní výtopné sítě. Ta k ohřevu vody využívá solární panely umístěné vedle fotbalového hřiště i blízkou kotelnu, jež pálí dřevní štěpku z okolních lesů.

Přesvědčit místní, aby od tradičního, osvědčeného a v Německu velmi rozšířeného topení olejem odešli, však podle starosty Wichtera nebylo vůbec snadné. „Lidé k tomu zpočátku chovali velkou nedůvěru. Vypravili jsme proto autobus do Švýcarska, do vsi, kde už podobný model fungoval,“ vypráví starosta. Nakonec se exkurze jen z Neuerkirchu zúčastnilo 55 lidí, tedy každý šestý obyvatel, a příklad zabral.

K proměně ale také významně pomohlo, že lidé neměli se změnou žádné náklady. Výměnu olejových kotlů a připojení k novému systému zaplatila radnice. „S olejovým topením tak v celé vsi zbyl jeden jediný dům. A lidé jsou spokojení, cena oleje šla výrazně nahoru, teď by platili dvakrát až třikrát více. Nyní mají topení mnohem levnější, ušetří i za elektřinu, která byla třeba jako pohon olejových pump,“ podotýká Wichter.

Kilowatthodina tepelné energie v Neuerkirchu nyní podle starosty stojí 7,8 až 8,1 eurocentu, což jsou necelé dvě koruny. V Česku lidé platí podle různých typů vytápění od dvou korun výše, podle webu Srovnejto.cz vychází u nás pod dvě koruny jedině kombinace topení dřevem v kamnech se solárními panely. Cena kilowatthodiny z plynového kotle stejně jako tepelného čerpadla už přesahuje tři koruny a nejdražší je topení elektřinou, kde náklady převýší šest korun.

Topení odpadem ze zahrádek

Originálně vyrábějí teplo už roky také v nedalekém městečku Kirchberg. Okresem zřízená organizace Rhein-Hunsrück Entsorgung tady vybudovala a provozuje zařízení, které mimo jiné proměňuje v teplo odpad ze zahrádek, jehož mají místní lidé podobně jako v Česku mnoho. Češi ho odvážejí v lepším případě do sběrných míst a pak na skládky, v horším končí na hranicích při pálení čarodějnic.

Tady ale rostlinný odpad včetně větví, který podnik získává na 120 sběrných místech, využívá nejen kotelna v Kirchbergu, ale také podobné zařízení v sídle okresu Simmernu i nedalekém Emmelshausenu. „Prostřednictvím lokálních sítí pak zásobujeme teplem ze zeleného odpadu více než 40 budov, které zahrnují školy, sportovní haly, plavecké bazény i domovy důchodců,“ říká před provozovnou v Kirchbergu ředitel místního závodu Thomas Lorenz.

Kromě výtopny se závod v Kirchbergu chlubí také solárním parkem, ojedinělým provozem na zpracování a recyklaci odpadů a fermentační stanicí, jež mění organický odpad na bioplyn a kapalná hnojiva. Celkem tak závod, dokončený v loňském roce, kromě vytápění zmíněných objektů dokáže zásobovat rozvodnou síť 4,6 milionu kilowatthodin elektřiny. V Česku, kde stále chybí zákon o komunitní energetice, by to zatím nebylo možné, a i proto jsou podobné snahy stále na začátku. Tady se podnik navíc vypořádává také s odpady od více než 100 tisíc obyvatel a vyrobí ročně 10 tisíc tun tekutého hnojiva. 

Protihluková stěna jako elektrárna, topení díky místní pile. V Německu mění energetiku družstva nadšenců

9. 8. 2022 ▪ 7 min. čtení

Podobných zařízení ale v německém okrese v posledních letech vzniklo více. Včetně provozů v Neuerkirchu a Kirchbergu je na jeho území 18 ekologických lokálních topných sítí, kde jsou kotelny vybaveny nejmodernějšími filtry. Plus 18 dalších zařízení, kde využívají biomasu na výrobu elektřiny či tepla farmáři. 

Vzorem pro většinu Německa se region stal i úspěšným programem renovací a zateplení obcemi či okresem vlastněných budov, který začal již v 90. letech. „Dodnes se tak podařilo snížit naši spotřebu tepla o čtvrtinu, vody o 26 procent a snížit emise CO₂ o 9500 tun,“ poznamenává Bertram Fleck.

Zaujaly také kampaně, v nichž zdejší radnice už před 10 lety začaly nabízet obyvatelům zdarma například výměnu klasických žárovek za LED žárovky a obměnu zastaralých lednic či tepelných čerpadel za dotované ceny. „Podařilo se tak vyměnit žárovky skoro ve dvou tisících domácností a ušetřit ročně přes půl milionu kilowatthodin,“ říká Fleck o programu, do kterého se doteď zapojilo 40 sídel.

Obce se přitom s pomocí dotací zaměřily i na sociálně slabší obyvatele a válečné běžence z různých koutů světa. Nové spotřebiče obdržela zdarma více než stovka chudších domácností a 70 uprchlických rodin. Okres také koupil osm elektromobilů, jež nabídl k využití obyvatelům osmi obcí, zejména starším či nemocným lidem, kteří mohou vozy nabíjet a užívat zdarma. Obce se po roce vymění, brzy prý však přibude dalších 20 vozů.

Pro inspiraci přijel i ghanský král

Energetická proměna oblasti jí přináší uznání a slávu nejen v Německu, ale také za jeho hranicemi. V Rýn-Hunsrücku se střídají energetičtí experti, politici a novináři z celého světa. Během návštěvy HN právě v blízkém Birkenfeldu probíhala konference International Circular Economy Week a její účastníci, kteří se sjeli ze všech kontinentů, zajeli do Simmernu a Kirchbergu, aby zdejší projekty viděli na vlastní oči. Na přednášku do konferenčního sálu sídla okresu dokonce dorazil s doprovodem a korunou na hlavě i jeden z ghanských králů, kteří dodnes vládnou některým oblastem této africké země, jež je jinak republikou.

Mnohem důležitější než sláva je ale efekt, který přijatá opatření a vybudované systémy mají na životní prostředí a hospodářství. „Již od roku 2018 je okres Rýn-Hunsrück v sektorech vytápění, výroby elektřiny a odpadového hospodářství uhlíkově neutrální,“ chválí v jedné z vydaných brožur ředitel Energetické agentury země Porýní-Falc Thomas Pensel. Dosažení pro mnohé odtažité uhlíkové bilance však v praxi znamená nejen významný příspěvek k omezení oteplování Země, ale pro místní mnohem čistší ovzduší a vůbec prostředí, ve kterém žijí.

Daleko jednodušší je však vyjádřit ekonomický efekt využívání větru, slunce či zelených odpadů. „Přestože větrné elektrárny většinou vlastní veřejné podniky odjinud, 95 procent z nich stojí na půdě, která patří našim obcím, a ročně tak přinášejí z nájmů a daní 7,8 milionu eur,“ uvádí bývalý šéf okresu Fleck. Společně s efektem dotovaných výkupních cen pro místní provozovatele, zakázkami pro živnostníky a stavební firmy a novými pracovními místy je podle něho regionální přidaná hodnota jen z větrníků 44 milionů eur ročně. „A je garantovaná po 20 let,“ dodává.

Klíčová je v dnešní době i mnohem nižší či v některých případech téměř nulová závislost na globálním energetickém trhu. Lidé tady mají jistotu, že cena větví z jejich zahrádek nebo dřevní štěpky z nedalekého lesa do nebetyčné výše velmi pravděpodobně nikdy nestoupne.

Agrární Rýn-Hunsrück, jehož ekonomická výkonnost byla před 22 lety ve spodní třetině bezmála tří stovek německých okresů, se tak už v roce 2017 významně vyšvihl. Hrubý domácí produkt dosáhl 34 401 eur, což bylo oproti roku 2000 zvýšení o 53 procent, a okres se tak dostal pět procent nad průměr země. „A v roce 2020 již u nás činil dluh na obyvatele 475 eur, zatímco průměr Německa byl 2063 eur,“ podotýká Fleck.

Do vsí obklopených lesy, jež tu pokrývají 45 procent území, se postupně začali vracet lidé. „Přicházejí zejména do obcí, kde rozšiřují své služby pro lidi, neboť na větru a slunci vydělávají. Vznikají tam nové mateřské školy, domovy důchodců, podporu mají spolky, mladé rodiny. V takových místech už teď lze sotva nalézt volné domy či byty jako dříve,“ popisuje Fleck. Data to potvrzují. Dřívější úbytek obyvatel oblasti se zastavil a v poslední době se ročně přistěhuje několik stovek lidí.

Pro konkrétní příklad se lze vrátit do Mörsdorfu, bohatnoucího díky větrníkům a visuté lávce. Tady mají obyvatelé vše, co je spojené s umístěním dětí do mateřských škol a školy, zdarma. „Vyplatí se nám to. Právě nedávno se přistěhovala rodina z blízkého většího města. Spočítali si, že za peníze, které u nás ušetří, si mohou pořídit dům a za prací mohou dojíždět,“ usmívá se zastupitel Börsch.