Lidé, kteří se chtějí kvůli nespravedlnosti obrátit na Ústavní soud, se musí připravit na to, že budou čekat déle než v minulosti. Nejvyšší soudní instance už takřka rok pracuje v oslabení poté, co soudkyně Kateřina Šimáčková odešla k Evropskému soudu pro lidská práva. Rozhoduje tak jen ve 14 místo v 15 lidech a nevyřízené případy se kvůli tomu hromadí.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekDokládá to čerstvě zveřejněná statistika. Zatímco ke konci prvního čtvrtletí na Ústavním soudě leželo 670 nevyřízených případů, během druhého čtvrtletí jich bylo 740 a ke konci září již 877. A dá se předpokládat, že jejich počet ještě poroste.
„Je to osmiprocentní snížení výkonnosti soudu. Ostatní se sice snaží zvýšit své tempo, ale nejde to dělat dlouhodobě,“ konstatuje generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger. Někteří soudci jsou podle něj už tak přetíženi, že jim soud dokonce musel organizačním opatřením omezit či zastavit přidělování nových věcí. „Například doktor Jirsa dlouhodobě zastupuje doktorku Šimáčkovou. A kromě svého senátu musí číst i návrhy rozhodnutí druhého senátu,“ poukazuje.
Pokud soud žádost automaticky neodmítne, protože nesplňuje nutné podmínky, trvá mu nyní rozhodování průměrně bezmála 10 měsíců. Měsíčně přitom soud dostane zhruba 300 stížností.
Nového soudce Ústavního soudu navrhuje prezident republiky. Jeho návrh ovšem musí schválit Senát. Zeman již na jaře náhradníka za Šimáčkovou oznámil – byl jím brněnský advokát Petr Poledník. Senát však letos v květnu jeho kandidaturu smetl: pro Poledníka zvedlo ruku jen pět z 81 senátorů. Vadila jim především jeho nízká odborná erudice a to, že se podílel na vydávání nezákonných rozhodčích nálezů ještě rok poté, co tuto praxi zkritizoval Ústavní soud.
Od té doby ale Hrad na téma nového ústavního soudce mlčí a neodpověděl ani na otázky HN, jak daleko je s výběrem nového kandidáta a kdy jeho jméno předloží Senátu ke schválení. V srpnu pouze na žádost, kterou podle zákona o svobodném přístupu k informacím podal advokát Tomáš Nahodil, odpověděl, že „prezident republiky v současné době zvažuje kroky, které by vedly k výběru vhodného kandidát,a a ve vhodné době konkrétní kroky učiní“.
Není to přitom poprvé. Podobně Zeman protahoval navržení nového ústavního soudce, když v lednu 2019 rezignoval ze zdravotních důvodů Jan Musil. Poté co neprošel jeho první kandidát Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, trvalo téměř rok, než Zeman Senátu předložil dalšího, jímž byl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Ten už hladce prošel.
Zatímco ve svém prvním volebním období Zeman výběr kandidátů konzultoval s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, teď vybírá sám a s nikým z justičních špiček se neradí.
I když už chybějící patnáctý soudce začíná brzdit chod nejvyšší soudní instance, podle generálního sekretáře Göttingera jim nepřísluší, aby navržení nového jména u prezidenta urgovali. „Pan prezident má jistě povědomí o tom, že jeden soudce stále schází,“ podotýká.
„Prezentuje se to tak, že co prezident nabídne, my automaticky zamítneme. Ale na případu profesora Šámala vidíte, že to není o tom, kdo navrhuje, ale je to o kvalitě kandidáta,“ říká předseda ústavně právního výboru Senátu Tomáš Goláň. Ani oni nepočítají s tím, že by Zemana urgovali. I proto, že mu již za čtyři měsíce vyprší mandát prezidenta. „Doufám, že ten, kdo přijde po něm, bude mít snahu to patnácté uvolněné místo rychle obsadit,“ konstatuje Goláň.
