Elektřina je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v porovnání s loňskem levnější o více než 38 procent. Informace, kterou statistici uvedli při zveřejnění dat o říjnové inflaci, může řadě lidem při pohledu na účty za energie připadat jako z jiné reality. Překvapeni jsou i analytici a další ekonomičtí experti – v říjnu počítali s růstem cen kolem 17 či 18 procent, podle ČSÚ ale meziroční míra inflace dosáhla „jen“ 15,1 procenta.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekVýsledek zkresluje především spuštění úsporného tarifu od začátku října a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Respektive fakt, jak se pracovníci ČSÚ vypořádali se zaúčtováním těchto státních opatření.
„Měření inflace a dalších makroekonomických ukazatelů je založeno na požadavku, aby se operace vykazovaly v období, jehož se časově i věcně týkají. Tento koncept je pro metodiku ČSÚ zásadní. Pro koncového spotřebitele a domácnosti, které však žijí v režimu placení navýšených záloh od distributorů elektrické energie a musí hospodařit se svým cash flow, může proto tento údaj o snížení cen energie vyvolat na první pohled nedůvěru,“ říká Tomáš Karel z katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze.
Úsporný tarif platí plošně pro všechny domácnosti, které díky němu ušetří až 3500 korun. Vláda ho schválila na tři měsíce, tedy do konce letošního roku. Statistici proto vliv podpory rozdělili rovnoměrně na třetiny.
Hlavní ekonom J&T Petr Sklenář tvrdí, že státní zásah do tvorby cen v podobě úsporného tarifu výrazně ovlivní oficiální čísla o inflaci také v příštích dvou měsících. „Na rozdíl od odpuštění poplatku za podporované zdroje energie, který má jen jednorázový vliv a je vidět jen v říjnových statistikách. Přestože platí až do konce roku 2023,“ uvádí ekonom.
Třeba polostátní energetický podnik ČEZ ale tarif promítl celý jednorázově už do říjnových cen. „V říjnu byla připsána částka úsporného tarifu všem zákazníkům. V nejběžnější sazbě šlo o 3500 korun,“ uvádí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Reálně navíc řada klientů uvidí slevu až při ročním zúčtování, které může být až v příštím roce.
Díky odpuštění poplatku za podporované zdroje energie může průměrná domácnost s roční spotřebou tří megawatthodin za rok ušetřit podle majitele poradenské firmy Ensytra Ondřeje Grohara zhruba 1500 korun. „Každý odběratel zaplatí za jednu kilowatthodinu o padesát haléřů méně,“ vypočítává.
Panorama české inflace připomíná Manhattan. Mrakodrap elektřiny se mimořádně propadl
Zveřejnění informací o říjnové inflaci je mimořádné také v tom, že k němu zástupci ČSÚ vydali nebývale obsáhlý doplňující komentář, kde důvody nezvyklého poklesu cen energií vysvětlují. Kromě toho na závěr doplňují, jak vysoká by inflace byla bez započítání výše zmíněných opatření. Elektřina by místo zlevnění o 38 procent meziročně podražila o 35 procent a inflace by z 15,1 procenta narostla na 18,6 procenta.
„Růst cen se tedy nezastavuje, pouze jej neplatí spotřebitelé přímo, ale formou transferů v podobě daní a s ohledem na deficitní rozpočty také na dluh příštích generací,“ míní Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore.
O tom, že inflace se nezastavuje, svědčí i pohled na ceny dalších produktů. Podražují zejména potraviny, například cena mouky či vajec narostla o více než 50 procent, maso je dražší o čtvrtinu. O více než pětinu narostly ceny pohonných hmot.
Kvůli zkresleným informacím o současné inflaci v říjnu došlo k historicky nejvyššímu meziměsíčnímu poklesu inflace. Ceny v porovnání se zářím klesly o 1,4 procenta. „Je to extrémní úprava, od roku 1993 byl dosud největší meziměsíční pokles cen 0,8 procenta,“ tvrdí Sklenář.
V době nejvyšší inflace v historii Česka jsou přitom co nejpřesnější data o vývoji spotřebitelských cen klíčová. „Nechtěl bych za aktuální výsledky ČSÚ nějak výrazně kritizovat, protože ukázali snahu a jsou si vědomi, jak je situace složitá,“ říká Sklenář. Zároveň ale upozorňuje, že oficiální čísla o inflaci budou pravděpodobně zkreslená i v příštím roce, protože od ledna začnou pro elektřinu a plyn platit cenové stropy.
Způsob, jak se statistici vyrovnali s aktuálními státními zásahy do cen energií, ovlivní například držitele státních protiinflačních dluhopisů. Jejich výnos závisí právě na říjnové inflaci – místo úroku kolem 19 procent tak střadatelé získají pouze 15 procent. Vláda tak na výplatě úroků ušetří odhadem stovky milionů korun. Na inflaci je zároveň navázána také valorizace starobních důchodů.
Podhodnocená inflace by naopak neměla ovlivnit Českou národní banku při rozhodování o výši úroků v ekonomice. Centrální banka sleduje takzvanou měnověpolitickou inflaci, která je očištěna o krátkodobé výkyvy či státní zásahy.
S přispěním Vladana Gallistla
