Nejbystřejší mozky českých univerzit soutěžily minulý týden ve čtvrtek v Lichtenštejnském paláci o to, kdo představí výzkumný projekt s větší šancí na úspěch ve světě byznysu. Vítězem v pořadí již třetího ročníku soutěže Transfera Technology Day, která má za cíl propojit vědce s investory a firmami, se letos stal tým ze Západočeské univerzity v Plzni, který vyvíjí magnetické čerpadlo pro družice i čipy simulující funkci lidských orgánů. Ocenění vítězům předala ministryně pro vědu, výzkum a inovaci Helena Langšádlová (TOP 09).

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Naše čerpadlo funguje na podobném principu jako lidská střeva. Využívá takzvaný peristaltický efekt, kdy máte trubku, kterou postupně mačkáte a tím vytlačujete její obsah ven. My děláme to samé s tím rozdílem, že mačkání neprobíhá mechanicky, ale pomocí magnetů,“ přiblížil zástupce vítězného týmu František Mach, který magnetické čerpadlo prezentoval spolu s Vojtěchem Skřivanem a Ondřejem Sodomkou. 

Čerpadlo využívá trubici ze speciální elastické směsi silikonu a magnetických částic, která na vystavení magnetickému poli reaguje smrštěním. Pokud se podél trubice vyskládají elektromagnety a postupně se zapínají, lze kapalinu uvnitř pomalu posouvat. Oproti klasickým čerpadlům je toto zařízení podstatně jednodušší, nepoužívá žádné pohyblivé části a díky tomu je možné jej miniaturizovat. „Jsme schopni vyrobit mikročerpadlo s kanálem, který bude mít jednotky či desítky mikrometrů,“ uvedl Mach. Trubice čerpadla tak může být tenčí než lidský vlas, který má v průměru zhruba 80 mikrometrů. 

Díky tomu lze čerpadlo použít v mikrofluidních čipech, s jejichž pomocí se simuluje chování tekutin v lidských buňkách a orgánech pro testování léků. Má ale také řadu využití v kosmickém průmyslu. „Dá se použít například u raketových trysek družic, hlavně nanodružic, které potřebují co nejmenší a nejlehčí pohon, aby se na oběžné dráze mohly podle potřeby natáčet,“ dodal. 

Vědci již navázali spolupráci s brněnským výrobcem satelitů OHB CzechSpace, s nimiž se chystají přihlásit do soutěže Evropské vesmírné agentury. V blízké době by také rádi prototyp čerpadla vyslali s některou z českých družic do vesmíru v rámci testovacího letu.

Vedle magnetického čerpadla porotce rovněž oslovil projekt na výrobu mléka ze zkumavky s pomocí kmenových buněk, který obsadil druhé místo. Podobně jako dnešní vědci dokážou v laboratoři vyrobit hovězí steak, pěstuje Zuzana Sumbalová Koledová ve zkumavkách mléčné žlázy krav, koz či ovcí, které dokážou za správných podmínek produkovat mléko.

„Jedná se o jakési minitovárny, které lze vytvořit z buněk všech hospodářských zvířat. Naše mléko je tak na rozdíl od rostlinných náhražek výživově plnohodnotné,“ uvedla autorka projektu. Popularita sójových, mandlových, kokosových a dalších veganských alternativ v posledních letech roste, od klasického mléka se ale náhražky vedle chuti a obsahu živin liší i tím, že z nich nelze vyrábět sýry, jogurty a další mléčné produkty. Mléko ze zkumavky to umožňuje, díky čemuž projekt cílí na ohromný mlékárenský trh, čítající stovky miliard dolarů. 

Na třetím místě skončil hydrogel Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který pomáhá se zadržováním vody v půdě. Látku stačí zapracovat do půdy, a když prší, nasákne vodu do sebe, aby ji v době sucha zase uvolnila.

„Pomáhá zadržet vodu v půdě až o třicet procent déle, není nutné ji proto tak často zavlažovat. Hydrogel se v zemině zároveň rychle odbourává a obohacuje ji o prospěšné látky,“ popsala Silvie Duřpeková, spoluautorka projektu. Gel se vyrábí ze syrovátky, která vzniká jako odpad při výrobě mléčných produktů. 

Výběr nejzajímavějších výzkumů roku

1. Magnetické čerpadlo – Západočeská univerzita v Plzni

2. Mléko ze zkumavky – Masarykova univerzita

3. Hydrogel pro zadržování vody v půdě – Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

4. Emulze pro ochranu betonu ze lněného oleje – Centrum dopravního výzkumu

5.–11. Přepravní palety z lisované papírové lepenky – Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

5.–11. Přírodní pasta proti zubnímu kazu – Univerzita Palackého v Olomouci

Cílem soutěže bylo propojení akademické teorie s byznysovou praxí, tedy přetavení vědeckých výzkumů a vynálezů do konkrétních životaschopných produktů a nových firem, takzvaných spin-offů. „Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká,“ upozornila Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku Transfera, který soutěž pořádá. 

Letos se přihlásilo téměř třicet projektů, z nichž organizátoři vybrali 11 nejzajímavějších. O vítězích rozhodovali zástupci spolku Transfera, investiční společnosti Impulse Ventures, Nadačního fondu Neuron, biotechnologického inkubátoru i&i Prague, platformy Busyman, Vysokého učení technického v Brně či agentury CzechInvest. Od poslední zmiňované mohou finalisté žádat finanční podporu až ve výši pěti milionů korun.