Nápady českých vědců mají na víc. Devět z deseti vynálezů zbytečně končí jen na papíře

Sloni se bojí včel. Zjistili to vědci z Oxfordské univerzity a výsledkem jejich bádání by mohl být zajímavý článek v přírodovědném časopise. Nebo skvělá strategie pro africké zemědělství. Pěstitelé v Africe totiž dlouho bojovali s tím, že jim sloní stáda devastovala úrodná pole. Poznatek o sloním strachu ze včel stačilo uvést do praxe umístěním úlů kolem zemědělských pozemků a chobotnatci se začali polím obloukem vyhýbat.

Příklad ukazuje, jak efektivní mohou být vědecké objevy, pokud se správně propojí s odvětvím, kde najdou praktické využití. „Když někdo vyvine dokonalý motor, tak to samo o sobě nestačí. Je zapotřebí přimontovat k němu kola, volant a vše potřebné k tomu, aby mohl pohánět vozidlo. Tímto aparátem, který dostane vynález do praxe, je transfer technologií,“ uvedl obrazně člen představenstva profesního spolku Transfera a CEO IOCB Tech Martin Fusek v úvodu debaty o transferu technologií, která se uskutečnila koncem listopadu v sídle Hospodářských novin.

Bez profesionálního transferu se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. Podle údajů spolku Transfera uspěje v tuzemsku přibližně každý desátý projekt, ostatní zůstanou jen na papíře.

Nápady českých vědců mají šanci na úspěch

Česko má přitom pro transfer technologií velký potenciál. Ředitel investičního fondu i&i Biotech Jaromír Zahrádka v diskuzi potvrdil, že dobré nápady a technologie, které mají šanci uspět na evropském i světovém trhu, mohou vznikat právě v Česku. Protože kvalita vědy a výzkumu je tu na dobré úrovni. „Když trochu lépe nastavíme náš systém podpory, tak máme velmi dobrou šanci postavit se mezi nejlepší země v Evropě,“ řekl ke srovnání situace v Česku a v ostatních evropských státech. K tomu, aby se aplikovaná věda dostala na tuto úroveň, je podle něj potřeba, aby se k podpoře kvalitního výzkumu přidala podpora transferu technologií a celý systém se tak rozvíjel současně.

Státní instituce k tomu mohou výrazně přispět vytvořením finanční stability a legislativní kontinuity. „Ti, kdo chtějí založit spin-off firmu, jejíž cílem je využití vědeckých poznatků v komerční sféře, musí vědět, s jakou podporou mohou do budoucna počítat. A spolehnout se na to, že se to nebude měnit po každých volbách,“ doplnil Fusek.

K otázce vládní podpory transferu technologií se vyjádřila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která připomněla, že od roku 2016 šlo z veřejných rozpočtů na podporu transferových center půl miliardy korun. Výzkumné instituce se tím zavázaly, že se transferu budou intenzivně věnovat. Výrazný posun ale podle ministryně zatím není znát. Jako inspiraci pro Česko představila praxi v Belgii, v Bavorsku či v Izraeli. Vědci jsou tam víc motivovaní spolupracovat s firmami, protože mají z prodeje licence vysoký podíl zisku. „Vedle legislativních a finančních otázek je to i věc kulturní. Souvisí totiž s odvahou jít do rizika a začít nad využitím výsledků výzkumné činnosti uvažovat jinak,“ dodala Langšádlová.

Zároveň zdůraznila, že transfer technologií není možné financovat jen ze státního rozpočtu. Důležité je podle ní hledat i soukromé zdroje a motivovat firmy, aby do tohoto sektoru investovaly.

Komentář Š. Pospíšilové

Od montovny k mozkovně aneb Jak věda může pomoci byznysu v Česku

16. 11. 2022 ▪ 5 min. čtení

Pandemie ukázala, jak to jde urychlit

Dobré zkušenosti s těmito investicemi má společnost Charles University Innovations Prague (CUIP), kterou v diskuzi zastupoval předseda její správní rady Otomar Sláma. „Firmy, které si od nás v minulosti braly inovace, se rády vrací a ptají se, jestli tam nemáme něco dalšího do jejich portfolia,“ popsal postoj společností, které již do transferu investují.

Vysoké školy mají podle něj tři základní úkoly: vzdělávat studenty, věnovat se výzkumné činnosti a dostávat poznatky do praxe. Právě tento třetí rozměr se ukázal být stěžejní během koronavirové pandemie, kdy se pozornost společnosti upnula k výsledkům vědecké práce. „Už pět měsíců po vypuknutí pandemie se dostaly na trh inovované covidové testy, které snížily ceny testů na trhu, zrychlily proces a přinesly obrat v řádu miliardy korun během prvního roku,“ uvedl Sláma jako ukázku toho, jak rychle se vědecké řešení může dostat na trh, když přijde krize: „Je to jasný důkaz toho, že naši vědci ta řešení mají. Jde jen o to, jak dokážeme usnadnit proces, který jejich nápady pomůže realizovat.“

Co tedy efektivnímu technologickému transferu v Česku brání? Debatující se shodli na tom, že je potřeba budovat lepší porozumění mezi akademickou a aplikační sférou. Podle Jiřího Krechla z agentury CzechInvest by se podpora měla zaměřit na kvalifikovaná centra, jako je právě IOCB Tech nebo CUIP, kde se transfer technologií daří efektivně rozvíjet. Dobrým nástrojem mohou být v tomto směru i průmyslové doktoráty. „Právě tam vznikají kompetence, které pak mohou být přeneseny do praktického provedení daného nápadu,“ zdůraznil Krechl.

Překonaní bariér mezi akademickou a komerční sférou může vést k úspěšným projektům, které přinesou významné benefity firmám, výzkumným institucím i společnosti.

Partnery projektu jsou: MŠMT, TRANSFERA, Charles University Innovations Prague, CzechInvest a i&i Biotech.