Automobilka Ford se v květnu 1926 stala jedním z prvních podniků na světě, které zavedly pětidenní pracovní týden o délce 40 hodin. Do socialistického Československa se americký trend dostal až o 42 let později. Nyní si světové firmy začínají pohrávat s myšlenkou, zda by nešlo tu samou práci stihnout za čtyři dny a dát lidem více času věnovat se sobě samým.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekDosavadní testy ukazují, že to lze. Podle dosud největšího pilotního projektu, který provedli vědci z britské Cambridgeské a americké Bostonské univerzity pod záštitou novozélandské neziskové organizace 4 Day Week Global, má zkrácení pracovní doby velmi pozitivní výsledky.
Na čtyřdenní pracovní týden v rámci studie přešlo celkem 61 britských firem různé velikosti a zaměření, od vývojářů kancelářského softwaru přes malé výrobní podniky až po charity či restaurace, čítajících celkem téměř tři tisíce zaměstnanců. Výši platu po celý půlrok, kdy se projekt konal, nechaly firmy všem stejnou.
Od června 2022, kdy projekt začal a firmy na zkrácený týden přešly, si lidé psali denní záznamy, které vědci poté analyzovali společně s administrativními daty společností. Po skončení pilotu v prosinci minulého roku také výzkumníci udělali se všemi zaměstnanci rozhovory.
Nesnášíte svou práci, ale nechcete v ní skončit? Začněte se flákat, hlásá trend
Dopad na duševní zdraví zaměstnanců je ve výsledcích znatelný. Celkem 39 procent účastníků projektu uvedlo, že jsou méně ve stresu, a dokonce 71 procent jich sdělilo, že pociťují méně náznaků vyhoření. Snížily se také celkové projevy úzkostných stavů a zlepšila se jim kvalita spánku.
Více než polovina zúčastněných zaměstnanců dále uvedla, že se jim lépe dařilo vybalancovat svůj pracovní a soukromý život. Ať už šlo o péči o domácnost a děti, sport nebo sociální vyžití. U zúčastněných mužů se v této době dokonce téměř o třetinu zvýšil čas, který věnovali svým dětem.
Ačkoli výsledky byly u mužů a žen podobné, úbytek pracovních dnů pomohl ve výsledku více ženám. „Břemeno mimopracovních povinností se rozložilo. Více mužů se podílelo na domácích pracích i péči o děti,“ uvedl Dale Whelehan, šéf neziskovky 4 Day Week Global.
A lépe na tom byl i stav financí samotných firem. Po šest měsíců, kdy pilot běžel, zůstaly jejich výnosy prakticky stejné. V průměru u nich výnosy dokonce stouply o 1,4 procenta. Fakt, že zaměstnanci pracovali o den méně, tak neměl vliv na jejich produktivitu.
Tvůrci studie hodnotí výsledek jako „obrovský úspěch“. Ze 61 zúčastněných firem hodlá 56 společností zkrácený pracovní týden zachovat alespoň na nějaký čas. Třetina z nich pak uvedla, že jejich zaměstnanci budou pracovat čtyři dny už navždy.
Kratší pracovní týden by i v Česku uvítal psycholog Tomáš Vašák, který pracuje s firmami a vrcholovými manažery. „Původní model, který vytvářel dojem, že je nutné být v práci od osmi do čtyř nebo od devíti do pěti a jinak to nefunguje, byl konfrontován s covidovou dobou. A ukázalo se, že je to nesmysl.“
Věří, že ke zkrácení týdne přistoupí firmy i v Česku, zejména velké korporace, jako jsou například banky nebo velké IT firmy. Některé české společnosti už také zkušebně zavedly neomezené volno, mezi posledními například Direct pojišťovna.
Celonárodní přechod na kratší pracovní týden zvažuje také například Austrálie. Vládě to doporučila senátní komise, která vznikla za účelem najít způsoby, jak zlepšit duševní zdraví australských zaměstnanců a poskytnout jim lepší podmínky k vyvážení pracovního a osobního života.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist