Dodavatelé energií mají nachystané „podpultovky“. Jsou až o třetinu levnější než strop, není těžké se k nim dostat

„Nyní jsme zhruba na spodní hranici cen pro příští kalendářní rok. Níž už ceny s velkou pravděpodobností nepůjdou. Může se stát něco velkého, nicméně podle dlouhodobých kontraktů to vypadá tak, že cena je ustálená. Naopak díky zdražení emisních povolenek může cena začít zase stoupat,“ míní Béreš. Na trhu se podle něj dají aktuálně najít nabídky zhruba kolem 3700 korun za megawatthodinu elektřiny a 1500 korun za megawatthodinu plynu (obojí bez DPH). Béreš nicméně upozorňuje, že každý z dodavatelů nabízí jinou dobu fixace, která může sehrát v konečné výhodnosti klíčovou roli.

Z dominantních dodavatelů má zajímavou nabídku například PRE. Nikoliv ovšem mateřská firma, nýbrž dceřiná společnost Yello. „Cena se pohybuje kolem 3800 korun za megawatthodinu elektřiny a 1900 za megawatthodinu plynu,“ nastiňuje Michal Kulig, šéf Yello.

Pozoruhodné je, že na stránkách společnosti zájemce tuto cenu nenajde. Tam je dále uvedena cena 8990 korun za elektřinu a 3990 korun u plynu, před kterými však chrání odběratele vládní omezení. Podle Kuliga zveřejněné ceníky nejsou aktualizované, protože je v turbulentní době dodavatel mění prakticky každý měsíc. K nabídce se dá dostat „na zeptání“ nebo skrze online srovnávače jako Ušetřeno.cz, Kalkulátor.cz nebo Rixo.cz. Poslední jmenovaný zařadil energie do své porovnávací nabídky teprve před pár dny. I rozšíření funkcí marketingově viditelného hráče o elektřinu a plyn lze vnímat jako příznak toho, že trh začíná ožívat.

Menší hráči našli kličku proti vládnímu zákazu

Tím se však dostáváme k zajímavému úkazu, který se na trhu v poslední době stále hojněji objevuje – jde ho lidově nazvat „podpultovky“. I velcí dodavatelé s relativně nevýhodnými oficiálními ceníky jsou totiž ochotni zlevnit, pokud odběratel pohrozí odchodem. A to zvlášť pokud jde o zákazníka s vysokou spotřebou, jako třeba majitele rodinného domu.

„Může se stát, že klient, který má velkou spotřebu a chce odejít, tak se ho dodavatel snaží držet retenční nabídkou, která se může pohybovat i kolem 3100 korun,“ popisuje Béreš. Připomeňme, že třeba ČEZ nabízí v ceníku s fixací na jeden rok megawatthodinu za 4850 korun.

Rekordní zisk ČEZ je ještě větší, než se čekalo. Státu na daních a dividendě pošle přes 100 miliard

22. 3. 2023 ▪ 5 min. čtení

Trh pomohly rozhýbat především nabídky některých ambiciózních alternativních hráčů. Ti počátkem roku hlasitě kritizovali, že stát po dobu platnosti cenových stropů zakázal klientům bez chytrého měření uzavírat takzvané spotové tarify založené na měsíčním výkyvu cen. Při prudkém zdražení energií v loňském roce totiž takovým odběratelům z měsíce na měsíc náklady násobě vzrostly. Při letošním zlevnění by naopak ze spotu silně profitovali. 

Někteří dodavatelé však našli v zákazu kličku a nabízí fixované měsíční ceny vycházející z průměrných cen předchozího měsíce. A evidentně se trefili do poptávky zákazníků snažících se utéct od strnulé konkurence. „Zasmluvňujeme kolem stovky klientů týdně,“ říká Robert Chmelař, majitel „dodavatele“ bezDodavatele, který se specializuje na prodej zelených energií a jako první s trikem přišel. 

„Zájem je obrovský, bavíme se o stovkách nových zákazníků od začátku kampaně, tedy asi za týden a něco. Podepsáno máme kolem 600 nových smluv. Většinou jde o rodinné domy, tedy zákazníky s vyšší spotřebou,“ přidává se Jakub Odložilík, šéf dodavatele Tedom Energie, který patří do impéria miliardáře Igora Faita. 

Při spotových tarifech je namístě stále obezřetnost, protože platí, že cena energií může začít i růst. V průběhu celého letošního roku se i na ceny tarifů nabízených Tedomem vztahují vládní stropy. Mezi experty panuje vesměs shoda, že extrémní cenový skok z konce loňského srpna by se už neměl opakovat. Béreš přesto doporučuje aktuálně cenu spíš fixovat. „V současné době bych doporučil klidně i dvouletou fixaci, když je cena zajímavá. Pokud je horší, tak maximálně na rok,“ dává expert radu opatrnějším zákazníkům, kteří nechtějí jít do spotového rizika. 

Z velkých hráčů se snaží výrazněji podstřelovat konkurenci fixovanými tarify především E.ON, který v běžném tarifu nabízí elektřinu za 3725 korun bez DPH s jednoročním závazkem. Právě tato společnost jako první v březnu výrazněji zlevnila pod cenový strop. „V období od března, kdy jsme rozšířili portfolio o jedno- a dvouleté produkty, se nám potvrdilo, že lidé aktuálně mají zájem o kratší dobu fixace. Celkově se oproti lednu zájem zvedl a evidujeme nižší tisíce nových zákazníků, kteří si jako svého dodavatele vybrali právě nás,“ vyčíslil zájem mluvčí společnosti Roman Šperňák.

Za „podstropáky“ ušetří i stát

Přechod k dodavateli s podstropovou nabídkou neušetří jen domácí rozpočet, ale i ten státní. Nemalá část zákazníků zůstává v tarifech s nepřiměřeně vysokou cenou, platí však jen do výše vládního stropu. Stát následně rozdíl dodavatelům kompenzuje. Operátor trhu, který za výplatu kompenzací odpovídá, vyplatil takto na zálohách za kompenzace za první tři měsíce letošního roku 21,1 miliardy korun. 

To je výrazně méně, než se očekávalo. Důvodem je převážně skutečnost, že nemalou část energií spotřebovávají firmy, které minimálně zčásti odebírají energie na základě aktuálních tržních cen. Za ty nemusí stát doplácet nic. Dále však platí za „nadstropové“ domácnosti s ceníky z minulého roku. Pokud však klienti kývnou na nové ceníky pod limitem, dodavatel nezíská za takového zákazníka od státu nic. 

Někteří menší dodavatelé tak o kompenzace vůbec nežádají. „Pro naše klienty jsme ani jednou nežádali o kompenzace,“ vysvětluje Jan Hicl, produktový ředitel Nano Green. Společnost patří rovněž mezi dodavatele se zaměřením na spotové ceny, na rozdíl od konkurence se však rozhodla nevyužít „kličky“ a tarif aktuálně nabízí jen odběratelům s chytrým měřením. To jsou v podstatě jen domácnosti s fotovoltaikou.    

„Jsme strašné hrdí na to, že Tedom Energie nedostala od státu ani korunu,“ dodává i Odložilík. Společnost by přitom podle něj mohla mít nárok na minimálně za ty klienty, které získala v loňském roce. „Rozhodli jsme se to vůbec neřešit. Vyplňovat papíry a dohadovat se, jestli máme, nebo nemáme přiměřený zisk, se nám nevyplatí,“ říká Odložilík. Kdo z dodavatelů a v jaké míře se naopak rozhodl kompenzace „řešit“, není jasné. OTE konkrétní příjemce „s ohledem na ochranu údajů podle energetického zákona“ neuvádí.