Konec „cash only“? Přijímání platebních karet by hospodám mohl nařídit zákon

Na současnou situaci reaguje vznikající iniciativa, která chce oba způsoby placení zrovnoprávnit. Hospodští, hoteliéři a další podnikatelé by tak kromě povinnosti přijímat hotovost museli zákazníkům umožnit i platbu kartou. „Všichni už jsou z ‚cash only‘ unaveni. Takže se nebojím, že by nápad neměl politickou podporu. Teď jde hlavně o to, jak návrh připravit, aby to hladce prošlo,“ říká pro HN restauratér Luboš Kastner, který zároveň působí v Asociaci malých a středních podniků či v představenstvu Hospodářské komory.

Povinnost přijímat platby v hotovosti nařizuje obchodníkům zákon o oběhu bankovek a mincí. Snaha o rozšíření i na platební karty ale může narazit třeba na fakt, že s přijímáním hotovosti nemají podnikatelé žádné náklady, kdežto za každou transakci kartou platí bankám a dalším poskytovatelům platebních terminálů poplatky.

Debata o změně zákona se rozjela v rámci Hospodářské komory, která v Česku zastupuje kolem 16 tisíc firem. Konkrétní návrh by mohl být hotový během podzimu. „S politiky z vládní koalice i opozičního hnutí ANO vedeme neformální diskuse a zatím nenacházíme nikoho, kdo by to nepodporoval. Potřeba je teď tak velká, že tenhle stav je neudržitelný,“ tvrdí Kastner. 

K tomu, aby přijímali pouze hotovost, motivuje některé hospodské či provozovatele stánků s rychlým občerstvením výrazný růst nákladů v posledních letech. Kvůli konci EET navíc už nemusí tržby v hotovosti elektronicky evidovat. Mohou tak část z nich zatajit a zaplatit méně na daních.

Otázky a odpovědi

Platba kartou jen od 900 korun – má na to obchodník právo? HN přinášejí odpovědi na otázky ohledně placení v restauracích

12. 7. 2023 ▪ 7 min. čtení

Někteří hospodští neberou karty vůbec, jiní zase umožňují tuto platbu až od určité částky. V některých případech je však hranice třeba až na úrovni tisíc korun. „Platbu kartou od 200 korun jsme zavedli paradoxně po covidu. V té době se totiž lidé naučili platit kartami a my jsme měli v restauraci najednou málo hotovosti. Tu přitom potřebujeme, protože naši dodavatelé vyžadují platbu výhradně v hotovosti a nechtějí čekat na elektronický převod peněz. Chtějí odjet a mít cash,“ říká provozovatel restaurace na okraji Prahy, který s redakcí mluvil pod podmínkou anonymity.

Dalším argumentem hospodských jsou poplatky za platbu kartou. Ty se pohybují zhruba do výše dvou procent ze zaplacené částky a především menší transakce to restauratérům může prodražit. „Je to drobná záležitost. Není to nic zásadního, co by se nedalo promítnout plošně do cen pokrmů,“ myslí si prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Zákon, který by podnikatelům nařizoval přijímat karty, ale podle Stárka není řešením. „Mělo by to zůstat na trhu. Třeba u malé hospody na venkově, kam přijde 30 lidí na pivo, asi nedává smysl přijímat karty,“ míní Stárek. Podobný názor má například i senátor Zdeněk Hraba. „Taky mi někdy není příjemné, když si něco nemohou koupit, protože nemám hotovost. Ale je to rozhodnutí obchodníka,“ říká Hraba.

Jiný pohled nabízí data společnosti Dotykačka, podle nichž počet hospod a restaurací, které přijímají karty, roste. Čísla však neukazují celý trh, ale pouze podniky,  které mají pokladní systém od této firmy. Podle Dotykačky, která je největším hráčem na trhu s pokladnami, mohou dnes lidé platit kartou v 67 procentech podniků, před rokem byl tento podíl 54 procent.

Rozdíl je však mezi Prahou a ostatními regiony. Zatímco v hlavním městě akceptuje karty tři čtvrtiny restauratérů, v Karlovarském či Ústeckém kraji je to jen kolem 60 procent. 

S přispěním Adama Maška