Schopní Češi a Češky wanted! Stát hodlá změnit, že krajané chybí v institucích EU a NATO

O tom, že je nutné něco dělat s nedostatkem svých zástupců v klíčových institucích EU, opakovaně mluvil jak premiér Petr Fiala (ODS) a další členové vlády, tak i prezident Petr Pavel. Situace v Severoatlantické alianci ale dosud zůstávala v zákrytu. Až teď se to mění.

„Česko je citelně podzastoupeno mezi civilními zaměstnanci NATO,“ řekl HN a serveru Aktuálně náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Ten sám přes 20 let pracoval v Bruselu a zastoupení Čechů v mezinárodních organizacích se má na ministerstvu věnovat.

Civilní pracovníci NATO v bruselské centrále a dalších pracovištích čítají dohromady okolo 6,5 tisíce lidí. Čechů jsou mezi nimi jen tři desítky, tedy zhruba půl procenta. Desetimilionových Maďarů, kteří vstupovali do aliance ve stejném roce jako Češi, je čtyřikrát víc. Portugalců – také desetimilionového národa – tam pracuje dokonce šestkrát víc než Čechů.

V institucích EU je situace o něco lepší, ale i tam patří Česko mezi personálně podzastoupené státy. V Evropské komisi, kde vzniká velká část zákonů, jež pak platí i v tuzemsku, zaujímají Češi přibližně 1,6 procenta pracovníků. Měli by přitom tvořit alespoň tři procenta.

Největší české pusto je na top manažerských postech. Například ředitelů oddělení v Evropské komisi, z nichž každý má pod sebou až stovku lidí, by měli mít Češi pět, šest. Mají ale jen dva. Na ještě vyšších úřednických pozicích pak není vůbec žádný Čech či Češka.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Důvodů tohoto stavu je víc. „Chybí nám kritická masa lidí už na základních pozicích, ze kterých by se časem stali seniornější úředníci,“ vysvětluje česká diplomatka Linda Messias, která měla dosud na českém zastoupení při EU v Bruselu na starosti veřejnou diplomacii a teď nově pracuje v Evropské komisi. „Mladí čeští absolventi humanitních oborů se v Bruselu ucházejí o místo výrazně méně často než jejich vrstevníci z jiných zemí,“ dodává.

Některé krajany může odradit dlouhé výběrové řízení, protože v případě EU i NATO jde o proces na řadu měsíců. V mnohonárodním cizojazyčném prostředí se navíc vyžaduje víc schopností než na většinu pozic v Česku. 

Nedostatek Čechů v evropských institucích je však problém pro stát. Češi se kvůli tomu, obrazně řečeno, víc naběhají, když v unii nebo v NATO shánějí klíčové informace pro vládu. Přiznal to i náměstek Hulicius, který devět let pracoval v komisi. „Odpovědný úředník v Praze nebo Bruselu si ‚české‘ informace vždycky sežene. Ale je to pracnější,“ řekl v rozhovoru pro HN.

Státní správa už proto začala pořádat přípravné kurzy do EU a inzeruje nabídky práce v NATO. Členové vlády i prezident Pavel tvrdí, že chtějí při svých setkáních oslovovat mladé Čechy, aby se hlásili do konkurzů.

Náměstek Hulicius míří v říjnu do centrály NATO v Bruselu jednat o tom, jak zastoupení Čechů v alianci zlepšit. „Snažíme se v diskusi o nové personální strategii NATO nastavit otevřenější podmínky pro uchazeče z podzastoupených zemí. Máme spojence, nejsme v této situaci sami,“ tvrdí.

Fialova vláda doufala, že po úspěšném českém předsednictví EU se Češi snáz dostanou na vrchol Evropské komise a jinam, kde zatím chybí. To se dosud nestalo. Česko má momentálně jen jedno želízko v ohni – exnáměstek na ministerstvu životního prostředí Jan Dusík je ve výběrovém řízení na top post zástupce generálního ředitele v Evropské komisi pro otázky klimatu.