Vyhazov bez důvodu? Vláda má na stole návod, jak odbrzdit pracovní trh

V dokumentu ekonomové navrhují, aby se modernizoval zákoník práce tak, že bude snadnější nabrat zaměstnance, ale i je propustit. „Vysoké náklady s náborem a propouštěním lidí na straně zaměstnavatele nejsou motivující. Zaměstnavatelé nechtějí nést riziko pouze na sobě a často se uchylují ke švarcsystému,“ stojí dále v dokumentu, který mají HN k dispozici.

Inspirací je pro ekonomy takzvaný dánský model. V severské zemi je dlouhodobě jedna z nejnižších nezaměstnaností. Loni se pohybovala kolem 4,5 procenta. Zároveň Dánsko dává dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na aktivní podporu zaměstnanosti. Propustit zaměstnance, třeba i bez udání důvodu, je tam sice snadné, díky podpoře státu ale lidé rychle najdou nové místo. 

Proto NERV navrhuje možnost propuštění zaměstnance bez udání důvodu. „Riziko výpovědi může být kompenzováno třeba větší částkou odchodné mzdy. Takže zaměstnavatel by mohl dát výpověď bez udání důvodu, ale musel by zaměstnanci garantovat ne tři, ale třeba čtyři nebo pět měsíců mzdy,“ říká jedna z členek poradního orgánu Helena Horská.

Podle ní je dalším opatřením i zavedení výpovědi elektronickou formou. „Teď musí být všechno písemně a musíte to předat, tak alespoň tohle by se mohlo přiblížit digitální době. Hodně lidí pracuje třeba na home office nebo nejsou vždy k dispozici v zaměstnání a tohle bychom měli zohlednit,“ dodává ještě Horská. Zatím lze posílat výpověď elektronickou cestou jen se souhlasem zaměstnance. Jinak musí jít do vlastních rukou buď osobně, nebo doporučenou poštou. 

Méně papírování? Kdepak, koalice s novelou zákoníku práce naopak firmám naloží

11. 9. 2023 ▪ 4 min. čtení

Podobně to vidí také zaměstnavatelé. „Voláme po tom dlouhodobě. Tato nepružnost brzdí ekonomiku, investice, flexibilitu celého podnikatelského prostředí,“ říká výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek. A podobně to vidí i Svaz průmyslu a dopravy. „Zaměstnavatelé by měli mít možnost transparentně ukončit se zaměstnancem spolupráci, která nefunguje,“ míní Dagmar Kužvartová, ředitelka zaměstnavatelské sekce svazu.  

Podle ní je logické, že by výpověď bez udání důvodů měla být spojena se zavedením vyššího odstupného. To je důležité zejména v oborech, kde se nedají předvídat zakázky a je pak třeba například pružně reagovat na jejich sezonní nedostatek. „Současně se ale bavíme o ochranných mechanismech, aby měl například zaměstnanec dost času najít si nové zaměstnání a aby byl finančně zabezpečený,“ dodává pak prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký.

První verzi návrhů prorůstových opatření už ministři s připomínkami vrátili NERV a jeho členové nyní dávají dohromady finální verzi. Není proto zatím vůbec jasné, zda se toto opatření ve výsledném seznamu objeví. Už nyní ale silně rezonuje nejen v byznysu, ale i mezi poslanci.

„Naše pracovní právo je strašně rigidní, bavíme se o tom na klubu neustále. Jak to, že ostatní státy nemají dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce, a přesto fungují? Zaměstnanec u nás zabírá místo měsíce poté, co by už měl být pryč. Trápí nás to všechny,“ říká poslanec Ivan Adamec (ODS).

S tím souhlasí i jeho stranická kolegyně Jana Bačíková. „Pracovní trh je úplně plný, je třeba zajistit, aby se mohl zaměstnanec snadněji propustit, například i zkrácením výpovědní lhůty. Nyní je to na stole a my to začínáme řešit napříč sněmovnou.“

Výraznější změny v zákoníku práce tlačí i Starostové, podle nichž je třeba rozpohybovat pracovní trh co nejdříve. V první řadě se musí více zatraktivnit flexibilní úvazky a zajistit rychlejší nástup rodičů do práce. „Vidím, že je důležité rozvolnění pracovního poměru. Situace, kdy člověk nejde vyhodit, jsou časté,“ říká Michaela Opltová (STAN).

Piráti souhlasí, musí se ale podle nich velmi pečlivě nastavit parametry. „Nesmí dojít k vychýlení jedním či druhým směrem, které by ve výsledku uškodilo. Budeme o tom v koalici diskutovat,“ říká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Zastánci změn budou muset vyjednávat zejména s lidovci, protože ti sice podporují zkrácené úvazky, posilování práv zaměstnavatelů se jim však nezamlouvá. „Nízká flexibilita je známá překážka na trhu práce, ale nyní jsme dělali různé kroky pro posílení práv zaměstnanců, změna o 180 stupňů není podle mě na pořadu dne,“ říká poslanec a ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda.