Šéf ČEZ pro HN: Ceny elektřiny pro firmy nebudou stoupat, ale naopak klesat

„U průmyslových podniků se cena většinou odvozuje vzorečkem z burzovních cen, které se mění každý den. Je to dost složité, ale pokud bych se měl pokusit o jednoduché vysvětlení, tak ceny u průmyslových podniků nebudou stoupat, nýbrž klesat. Průmysl ale očekává, že klesnou ještě více,“ řekl Beneš v rozhovoru pro HN. Každý podnik má však jinou energetickou náročnost a také jinou smlouvu na nákup energií, dopad tedy bude velmi individuální. Podle Beneše tak nelze v tomto ohledu generalizovat. Šéf ČEZ proto nechtěl předjímat, o kolik by elektřina mohla zlevnit. Už dříve však řekl, že u největší skupiny odběratelů, tedy domácností s nefixovanými tarify, se zdražení bude pohybovat od nuly po dvě procenta.

ČEZ zároveň ve čtvrtek zveřejnil výsledky za devět měsíců letošního roku. Zatímco provozní zisk EBITDA meziročně vzrostl z 89,3 miliardy na 95 miliard, čistý zisk naopak klesl z 52,3 na 31,4 miliardy korun. Obdobně vypadá výhled na celý rok. Ten energetická skupina zvýšila u provozního zisku EBITDA do rozmezí mezi 115 a 120 miliardami korun, prognózu čistého zisku však ponechala beze změny mezi 33 a 37 miliardami.

Důvodem je takzvaná windfall tax, kterou stát zatížil energetické podniky či banky. „Výhled čistého zisku nezvyšujeme úměrně k tomu provoznímu proto, že úměra byla značně oslabená daní z mimořádných zisků. Pokud jsme dříve zvedli provozní zisk o miliardu a odhlédli od úroků, odpisů a podobně, tak se čistý zisk zvedl o 0,81 miliardy, protože 19 procent je daň. Teď je to 19 procent plus 60 procent, takže každá miliarda na provozním zisku navíc představuje jen 210 milionů na čistém zisku,“ vysvětlil finanční šéf ČEZ Martin Novák.

Elektřina bude levnější, ukazují prodeje ČEZ

Vedle výsledků zveřejňuje ČEZ tradičně i to, za kolik bude obchodovat s elektřinou do budoucna. Energetická skupina totiž obvykle prodává dodávky elektřiny až na tři roky dopředu. A z těchto dat je patrné, že by elektřina mohla dále zlevňovat. Za letošní rok ČEZ očekává, že se dostane na průměrnou cenu mezi 124 a 129 eury za megawatthodinu. V tom se ještě projevilo období před energetickou krizí, kdy ČEZ prodal část výroby z dnešního pohledu velmi levně. Zatímco dodávku na příští rok tak prodává ČEZ v průměru za 130 eur, na rok 2025 je to za 127 a na rok 2026 už jen 108 eur za megawatthodinu. „Ceny dál klesají, a to až pod sto eur. Loni v létě se přitom elektřina na rok 2023 prodávala za 500 eur. Trend je jednoznačný,“ dodal Novák.

Pro české firmy je však klíčové především to, kolik bude platit za elektřinu konkurence za hranicemi. „Již nyní jsme v České republice vůči ostatním zemím EU naprosto nekonkurenceschopní. V USA je cena plynu 11 dolarů za megawatthodinu a elektrické energie 40 dolarů za megawatthodinu,“ srovnává majitel skupiny Brano a bývalý poslanec za ANO Pavel Juříček. „Vysoké ceny energií mají dramatický dopad na naši konkurenceschopnost. Ceny energií jsou u nás oproti evropské konkurenci vyšší, což přináší značně nesourodé podmínky pro podnikání. Na základě dat, která dnes máme k dispozici, jde o meziroční navýšení nákladů pro Třinecké železárny zhruba o 600 milionů korun,“ přidává se Petra Macková, mluvčí Třineckých železáren.

Německý průmysl ve výhodě

V tomto ohledu přicházejí pro český průmysl špatné zprávy především z Německa. Tamní vláda plánuje hned několik opatření, jak od drahých energií ulevit německým firmám, proti kterým se tak ocitnou ty české v nevýhodě. Nehledě na to, že samotná elektřina v Německu je podle Beneše v průměru zhruba o 10 eur na megawatthodinu levnější. „Je to dáno tím, že když v Německu nefouká a nesvítí, tak je tam stejná cena jako naše, ale když fouká, je to třeba jen 30 procent naší ceny a někdy i méně,“ vysvětlil Beneš.

Vláda Olafa Scholze se navíc chystá snížit daň z elektřiny pro místní výrobce na naprosté minimum. Vedle toho se kompenzace za drahé energie 350 největším a energeticky nejnáročnějším podnikům, které se pohybují na mezinárodním trhu, mají prodloužit o dalších pět let. Německé podniky profitují ovšem také z úlev v regulované složce, o které se v Česku aktuálně nejostřeji debatuje.

Německo zadotuje tamním firmám náklady na provoz energetické infrastruktury. Od těch ulevila odběratelům ve výši 38 miliard i česká vláda, ovšem jen v letošním roce a v tom příštím už s tím nepočítá. Především Němci však dále nemusí platit v ceně elektřiny náklady na dotace pro obnovitelné zdroje. I to platí od loňského listopadu i v Česku, podle návrhu ERÚ se však poplatek za podporované zdroje energie (POZE) od ledna na účty vrací. Německé odběratele tak jen v příštím roce čekají úlevy ve výši 12 miliard eur, podle týdeníku Zeit však v souhrnu dosáhnou až 76 miliard eur, tedy 1,8 bilionu korun.

Právě náklady na POZE jsou položkou, která cenu elektřiny v Česku zvedne nejvíce. Podle návrhu ERÚ na ní odběratelé v příštím roce zaplatí 25 miliard korun, stát přidá 9,3 miliardy. Průmyslníci ještě doufají, že se náklady podaří snížit. Největší naděje se v tomto ohledu upínají na příjmy z aukcí emisních povolenek, které se k tomu účelu v minulosti používaly. Problém je, že podle upravené evropské směrnice musí být peníze použity od příštího roku už jen na rozvoj nových obnovitelných zdrojů, nikoliv těch již existujících. To dala Evropská komise Česku jasně najevo.

Naději někteří naopak spatřují v tom, že Česko směrnici zatím neimplementovalo. Podle Daniela Beneše by však záměrné a zcela účelové prodlužování přijetí evropských pravidel znamenalo pro Česko značné riziko. Zvlášť když příslušný zákon je připraven a už od června je v připomínkovém řízení. „Čistě teoreticky je to úvaha, která by mohla fungovat, ale s významným rizikem. Sankce, která nám ze strany Evropské unie hrozí, je takzvaný infringement, tedy řízení pro neprovedení směrnice s penálem proti České republice za prodlení. Spoléhat se na to, že sankce nebudou, je naivní a riskantní přístup a já bych se do takového dobrodružství s Evropskou komisí nepouštěl,“ míní šéf ČEZ.