Polostátní energetická společnost ČEZ  dobře zná bývalý vojenský prostor Ralsko. Už 14 let tam uprostřed lesů, daleko od lidských obydlí i (pobouřených) zraků veřejnosti, vlastní solární park Ralsko, doposud největší fotovoltaickou elektrárnu v Česku. A právě Ralsko zmiňuje člen představenstva ČEZ Jan Kalina i v souvislosti s jiným zeleným zdrojem, který Češi jen zřídkakdy chtějí mít přímo za domem.

„Ralsko má tu výhodu, že jde o bývalou vojenskou oblast a z hlediska populace je přijatelnost větrných elektráren výrazně jednodušší. Na druhou stranu jde o zalesněné území a v lesích dnes stále ještě není možné větrné elektrárny stavět,“ říká Kalina v rozhovoru pro HN. A právě to chce ČEZ změnit.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Energetická skupina jedná s Lesy České republiky (LČR) o pilotním projektu „lesních“ větrníků. Ty případně nevzniknou v Ralsku, ale na Vysočině. „Oba podniky vytipovaly pozemky a shodly se na nejvhodnější pilotní lokalitě na Havlíčkobrodsku na Vysočině,“ potvrdila mluvčí LČR Eva Jouklová. 

Generální ředitel LČR Dalibor Šafařík už o tom také jednal s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) při příležitosti přípravy takzvaných akceleračních zón, na jejichž vzniku ministerstvo aktuálně pracuje. Jde o vytipovaná území, kde by povolování výstavby obnovitelných zdrojů probíhalo ve zjednodušeném režimu. 

„V případě větrné energetiky se zvažuje možnost umísťovat větrníky i v hospodářských lesích.  Umíme si to představit zejména u moderních větrných elektráren, jejichž výška neomezuje rostoucí stromy. K takové možnosti ale bude muset proběhnout změna příslušné legislativy, která by stanovila i omezující podmínky ve vztahu k ochraně lesní půdy,“ uvedl pro HN ministr Hladík.

Překážkou výstavby je nutnost odnětí plochy elektrárny z pozemků určených k plnění funkcí lesa na základě rozhodnutí státní správy lesů. To může pro případné investory představovat nepřekonatelnou komplikaci. Nicméně nabízí se obdobné řešení jako v případě takzvané agrovoltaiky. Jde o dvojí způsob využití zemědělské půdy, a sice jednak pro agrární prvovýrobu a pak také pro produkci elektřiny ze slunce. Kombinaci má umožnit novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která aktuálně směřuje ve sněmovně do třetího čtení.

Ministerstvo zemědělství, do jehož kompetence lesy spadají, se debatě v tomto duchu nebrání. „Nicméně v tuto chvíli je předčasné hovořit o její konkrétní úpravě ve prospěch výstavby větrných elektráren v lesích,“ reagoval mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Hladík nicméně zdůrazňuje, že výstavba by se rozhodně netýkala lesů ochranných, lesů zvláštního určení, lesů v národních parcích a podobných porostů. V hospodářsky využívaných lesích ovšem výstavbě turbín z hlediska ochrany přírody v zásadě nic nebrání. Vrtule by musely být výrazně vyšší než lesní porost a nenarušovaly by tak faunu a flóru v nižších vrstvách, stejně jako ekonomické využívání lesa. 

Na rozdíl od fotovoltaiky pak větrníky představují jen bodovou stavbu s minimálními nároky na zábor pozemku. Podle Kaliny by přitom ani na této ploše nemuselo být nutné stromy kácet. „Větráky nezabírají moc velkou plochu, a pokud LČR dělají novou výsadbu, tak z technických důvodů potřebují ponechávat určité plochy volné. A tam by se větráky mohly stavět,“ dodal Kalina, který je v ČEZ ředitelem divize obnovitelná a klasická energetika. 

Pro LČR může pak výroba větrné energie představovat doplňkový zdroj příjmů. Podle Jouklové Lesy preferují kooperaci na investici, do větrných elektráren by tedy nejspíš investorsky vstoupily a podílely se pak na výnosech z prodeje vyrobené elektřiny. ČEZ už nyní nabízí obcím, na jejichž katastru chce stavět, menšinový podíl na elektrárně.

Debata o odblokování výstavby větrných elektráren nejen v lesích, ale i jinde nabírá v poslední době na intenzitě. Instalovaný výkon větrných zdrojů dosahuje v Česku jen 352 megawattů a v posledních letech se nezvyšoval buď vůbec, nebo jen minimálně. Na celkové produkci elektřiny se pak vítr podílí jen jedním procentem. 

Česko přitom s větrníky ve svých energetických strategiích počítá i proto, že představují vhodnou kombinaci k solární energetice. Když nesvítí slunce, tak většinou fouká a naopak. Podle vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu by tak do roku 2030 měly v Česku stát větrníky o výkonu 1,5 gigawattu, do toho je ale ještě hodně daleko.

Za největší překážku výstavby přitom bývá dlouhodobě označován odpor ze strany místních, ať už jednotlivců, nebo celých obcí. V lesích by mohly turbíny vadit méně. Mezi stromy vedou nezřídka i stožáry s vedením velmi vysokého napětí, které jsou svou mohutností s větrníky minimálně srovnatelné.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.