Nezákonné zajišťovací příkazy připravily firmu o dotaci. Stát jí teď má platit odškodné 400 milionů

Lukášková přikázala ministerstvu financí uhradit firmě ušlý zisk ve výši 304 milionů korun a dalších 80 milionů na úrocích. Ty se každým dnem zvyšují o dalších 88 tisíc korun. Verdikt padl už koncem května, HN nyní získaly jeho písemné odůvodnění.

Jen podezření nestačilo

Finanční úřad v roce 2016 vydal sérii 17 zajišťovacích příkazů, kterými firmě Wassa zadržel celkem 44 milionů korun, a navíc jí exekučními příkazy obstavil majetek. Podle něj se v letech 2014 a 2015 stala účastníkem řetězce obchodů, jejichž účelem bylo vylákat nadměrný odpočet DPH. A navíc prý hrozilo, že Wassa nakonec daň neodvede, protože byla silně zadlužená.

Společnost se ale obrátila na správní soud, který postup finančního úřadu označil za nezákonný. Podle něj pouhé podezření nestačí a firma do té doby byla spolehlivý plátce daní. „Byla dlouhodobě zavedeným podnikajícím subjektem se stabilní strukturou a desítkami zaměstnanců, který plnil své daňové povinnosti, se správcem daně spolupracoval a svůj majetek neukrýval,“ konstatoval v říjnu 2018 Nejvyšší správní soud, který zajištění peněz pro pouhé podezření označil za nepřiměřené a zajišťovací příkazy zrušil.

Finanční úřad tak firmě musel uvedených 44 milionů nejen vrátit, ale navíc zaplatil 13 milionů na úrocích za téměř tři roky zadržovanou sumu.

„Zaklekávání“ může stát přijít na miliardy. U soudů jsou desítky žalob na zajišťovací příkazy

2. 2. 2022 ▪ 7 min. čtení

Wassa se s tím nespokojila a zažalovala ministerstvo financí o odškodné. Ve stejné době totiž začala za 690 milionů korun revitalizovat velký brownfield v Chrastavě, na němž chtěla vybudovat moderní skladovací areál. A získala na to i dotaci z evropských fondů.

Jenže kvůli obstavení účtů a zařazení na seznam nespolehlivých plátců o dotaci přišla a stejně tak o domluvený třísetmilionový úvěr u banky. Z projektu tedy sešlo. Znalec vyčíslil celkovou škodu, způsobenou firmě Wassa, na 317 milionů korun.

Soud firmě už jednou dal za pravdu a po odečtení vyplacených úroků jí předloni v prosinci přiznal 304 milionů korun. Ministerstvo se odvolalo a verdikt loni v létě zrušil Městský soud v Praze. Podle něj prvoinstanční soud neodůvodnil příčinnou souvislost mezi nezákonnými zajišťovacími příkazy a zmařeným projektem, a tedy vzniklou škodou.

Soud si proto předvolal znovu znalce. Ten podle něj škodu i souvislost důkladně vysvětlil a Lukášková tak potvrdila původní rozsudek. „Nezákonné zajišťovací příkazy představovaly zásah do pravidelného běhu událostí, jehož přerušením byla zmařena možnost společnosti dosáhnout očekávaného majetkového přínosu ze schválené dotace,“ konstatovala. Verdikt není pravomocný, ministerstvo se znovu odvolalo.

U jiných dotací firma podváděla

Sama firma a její představitelé jsou přitom v souvislosti s dotacemi pravomocně odsouzeni. To ale podle Lukáškové nemělo na její rozhodnutí o odškodném žádný vliv. Trestní stíhání totiž nesouviselo s nezákonným postupem finanční správy. Byť se uvedené dotační podvody děly ve stejné době, kdy na podnik „zaklekla“.

Wassa se hlásila do dotačních titulů ministerstva průmyslu a obchodu a žádala o evropské peníze na pořízení moderních strojů a technologií. Ty ale nakupovala přes prostředníky, kteří několikanásobně zvýšili jejich účetní hodnotu, v některých případech navíc staré stroje vydávali za nové.

Škoda podle soudu dosáhla 56 milionů korun a soud uznal vinným jak tehdejší spolumajitele firmy Zdeňka Hypšu a Petra Mynáře (ten byl tehdy i jednatel firmy), tak i samotnou firmu Wassa. Ta v dubnu 2022 dostala od Vrchního soudu v Praze pravomocně milionový peněžitý trest a na dva roky zákaz ucházet se o dotace, Hypša a Mynář pak maximální možnou podmínku tři roky vězení a statisícové peněžité tresty. Mynář navíc nesmí čtyři roky působit ve statutárních orgánech firem.

Prvoinstanční soud Mynářovi původně udělil 6,5 roku vězení, odvolací jej ale snížil pod zákonnou sazbu i proto, že „projevil sebereflexi a snaží se podílet na odstranění negativních následků svého jednání“.

Mynář podle verdiktu vrchního soudu „významnou měrou přispěl k úhradám daňových nedoplatků a po prodeji firmy novému majiteli (podle evidence skutečných majitelů je jím osmasedmdesátiletá Jana Ficnerová – pozn. red.) zůstal zaměstnán a je novému majiteli nápomocen v podnikatelských aktivitách a v řízení této právnické osoby“. HN se opakovaně snažily získat vyjádření firmy a Mynáře, ale marně.

Podle serveru Hlídač smluv byla přitom Wassa v dotačním byznysu velmi úspěšná – celkem dostala 53 dotací ve výši přes 180 milionů korun.

Jen malé odškodné

Sama finanční správa se odmítá k danému případu vyjadřovat. „Nejsme oprávněni detailně komentovat dosud neskončená řízení o náhradu škody, a to nejen z pohledu procesní strategie, nýbrž i s respektem k zákonné povinnosti mlčenlivosti,“ uvedla její mluvčí Klára Křehlová.

Zajišťovací příkazy začala finanční správa využívat v době, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš (ANO). A to v případech, kdy se obávala, že firma v budoucnu své daňové závazky neuhradí. Soudy je pak často rušily jako nezákonné a finanční správa musela peníze vracet včetně vysokých úroků. Po roce 2019 tak jejich používání utlumila.

Některé firmy za nezákonné zajištění – podobně jako Wassa – ale dál žádají vysoké odškodné. Finanční správa loni uvedla, že k soudu se dostalo 32 případů s požadovaným odškodným přes miliardu korun. Polovinu žalob již soudy pravomocně zamítly.

Naopak v neprospěch finanční správy podle Křehlové pravomocně dopadly jen čtyři případy a firmy uspěly jen v minimální výši. „Jejich výsledkem bylo přiznání náhrady škody v celkové částce 6,07 milionu korun,“ uvedla. Dalších 41,3 milionu korun finanční správa sama uhradila na úrocích z neoprávněně zadržovaných peněz.