Developeři velkých fotovoltaických elektráren v Evropě mívají problém získat od bank peníze na financování jejich výstavby. U těchto investic se totiž těžko počítá návratnost. Provozní podpora z dotací už je pro nové projekty zpravidla minulostí. A ceny elektřiny jsou v době, kdy solární elektrárny nejvíce vyrábí, často nízko, někdy i v záporu.
Existuje ale způsob, jak si mohou developeři investiční návratnost zajistit, pomáhají jim takzvané PPA (power purchase agreement) projekty. Jde o dlouhodobé smlouvy mezi výrobcem (investorem) a odběratelem (typicky velkým průmyslovým podnikem nebo obchodníkem s elektřinou). V nich se dohodnou na ceně elektřiny na následujících několik let, díky čemuž oba získají jistotu, že bude stabilní.
Ve Švédsku se do takového projektu pustil módní řetězec H&M, pro který vznikla největší solární elektrárna v této severské zemi. Je takřka dvakrát větší než ta největší v Česku, kterou provozuje společnost ČEZ v Ralsku, jež má výkon necelých 56 MWp.
Několik PPA projektů už je i v Česku a další se připravují. Mezi nimi i ty velké. „Tahouny jsou hlavně nadnárodní společnosti, zejména z oborů automotive, telekomunikace a pivovarnictví,“ říká Jan Srna, manažer společnosti Enery, která v tuzemsku i v zahraničí tyto projekty buduje.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 40 Kč.
Co se dočtete dál
- Jakým způsobem fungují PPA projekty.
- Jak si elektřinu posílají přes hranice. A posílají ji vůbec?
- Příklady firem, které je v Česku už využívají.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.