Dříve tabu, teď hit. Čeští byznysmeni začali dávat miliony na výzkum psychedelik. Hledá se účinný lék nejen na těžké deprese

„Psychedelika jsou dnes highlightem každého mezinárodního psychiatrického kongresu. V Česku je to různé, část odborníků na ně kouká s nadějí a někteří skrz prsty. Mezi některými psychiatry ale myslím pořád převažuje ten pohled: no jo, vy si tam fetujete. To stigma tam pořád je,“ říká psychiatr Tomáš Páleníček, který vede Centrum pro výzkum psychedelik při Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Přesto se ale celkové vnímání veřejnosti těchto látek postupně mění. Znát je to zejména na objemu soukromých peněz, které se daří sehnat právě na výzkum jejich možného užití jako léku na těžké deprese, ale i jako prevenci Alzheimerovy choroby. Tyto finance k vědcům putují skrze Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres. Ten Páleníček spoluzaložil před lety s předními českými vědci, psychiatrem Jiřím Horáčkem a neurologem Martinem Brunovským.

„Uvědomili jsme si, že pokud chceme dělat dobrý výzkum, musíme mít nějaký stabilní defaultní rozpočet, který nám umožní financovat kvalitní a stabilní tým, abychom mohli už rovnou dělat na věcech, na které bychom jinak tři roky vypisovali granty a stejně bychom je nedostali,“ popisuje Páleníček. A vyčísluje, že tříletý psychedelický akademický výzkum zahrnující nižší desítky pacientů vyjde podle náročnosti designu studie na 30 milionů. Konkurence výzkumů týkajících se centrální nervové soustavy, kam jejich studie spadají, je ale podle něj vysoká.

NUDZ se nicméně za dvě dekády výzkumů v této oblasti už vypracoval na prestižní pracoviště, které vyhledávají doktorandi z celého světa. Kvůli nízké podpoře vědy v Česku má ale problém  nabídnout jim důstojnou mzdu. „Psyres vznikl, aby pomáhal financovat klinické i preklinické studie, tak aby český výzkum a čeští odborníci mohli růst a být na stejné, ne-li lepší odborné úrovni než ti nejlepší ve světě,“ doplňuje současná ředitelka nadačního fondu Jana Bednářová.

Psychedelika jakožto lék začíná přijímat i širší veřejnost. Jak ukázal průzkum, který pro Psyres letos v březnu udělala agentura Simply5, dvě třetiny dotázaných Čechů by souhlasily s rozšířením těchto látek, pokud by podávání probíhalo jen pod odborným dohledem. Největší smysl dotázaným dává využití v paliativní péči, tedy v léčbě dlouhodobě nemocných.

Jedna z běžících studií při NUDZ a Masarykově onkologickém ústavu v Brně nyní například zkoumá možnost využití psychedelik ke zmírnění příznaků deprese právě u pacientů s rakovinou. Vědci ale také zkoumají možnou účinnost těchto látek v prevenci srdečních chorob nebo při vývoji léků na závislosti.

Tohle není šarlatánství

Podobnou naději v psychedelikách vidí i samotní dárci z řad byznysu. Ti ze své podpory, jak doplňuje Bednářová, přitom nemají žádný zisk. Každoročně na výzkum dávají mezi 300 tisíci a jedním milionem korun, přesné částky ale fond nezveřejňuje. „Podpora tohoto výzkumu je pro mě nejen otázkou vědeckého pokroku, ale především lidskosti a empatie vůči těm trpícím problémy, které v průběhu života mohou potkat kohokoliv z nás,“ vysvětluje jeden z předních podporovatelů Psyresu, olomoucký miliardář Richard Morávek, který založil developerskou skupinu Redstone.

Ačkoli by Morávek sám sebe popsal spíše jako „exaktně myslícího“, věří i v přínos přírodních látek původně využívaných izolovanými kmeny v Amazonii, jako je ayahuasca, známá svými halucinogenními účinky. „Rozhodně mohou obohatit i naši pokročilou civilizaci s její rozvinutou vědou a technologiemi. Když vysvětlím seriózní základ psychedelického výzkumu, lidé pochopí, že nejde o žádné šarlatánství,“ odpovídá dále na otázku, zda se setkal ve svém okolí s předsudky v souvislosti s tím, že výzkum psychedelik finančně podporuje.

Pilulka na stres před vystoupením i svatbou. Mladé ženy si na doporučení celebrit říkají kardiologům o lék na vysoký tlak

9. 9. 2025 ▪ 3 min. čtení

Překonat zažité stereotypy trvalo i dalšímu z podporovatelů Psyresu, zakladateli a majiteli společnosti Eurowag Martinu Vohánkovi. „Vysoce škodlivé látky jako alkohol jsou totiž běžnou, a dokonce propagovanou součástí života. Psychedelika jsou oproti tomu kriminalizovaná. Odvozoval jsem z toho, že se musí jednat o látky od samotného arciďábla s daleko horšími dopady, než je alkohol,“ říká. Nakonec ho přesvědčily proběhlé studie, které potvrdily potenciál psychedelik jakožto léku pro některé pacienty trpící duševními onemocněními, ale také jejich přírodní původ.

Psyres podpořil i výkonný ředitel společnosti Siko Koupelny Tomáš Vala, podle něhož se vnímání psychedelik v posledních letech mění a mají jako lék velký potenciál. 

Pro představu, pokrytí kompletní léčby jednoho pacienta v rámci studií vyjde na 100 až 300 tisíc korun. „Jinými slovy, takový dar přímo rozhodne o tom, že další člověk dostane šanci projít výzkumnou terapií, která může změnit jeho život,“ říká Bednářová, která se sama potýkala s depresemi, na něž dostupné léky zabíraly nedostatečně. „V tuto chvíli chybí finance na stovky pacientů v řádech vyšších desítek milionů,“ dodává Bednářová s tím, že granty zpravidla nepokryjí celý výzkum a finance od dárců jsou potřeba.

Na terapii s halucinogeny 

Právě u lidí s diagnózou, jako má Bednářová, se zmiňované látky v praxi v Česku už v přísně hlídané podobě používají. Takzvanou psychedeliky asistovanou psychoterapii v tuto chvíli v Česku nabízí kliniky Psyon v Praze či Nové Elysium v Brně, zájem o otestování projevily už i některé větší nemocnice. Jak přibližuje Páleníček, je ale nutné pro tuto léčbu mít vyškolené odborníky z řad lékařů, zdravotních sester či psychologů, kteří pro vedení psychedelických sezení musí projít speciálním dvouletým výcvikem. 

Doposud sezení probíhají s použitím ketaminu – látky, která je oficiálně schválená jako anestetikum, ale v určitém množství má halucinogenní účinky. Před samotným sezením s psychedelickým zážitkem lidé na klinice absolvují vstupní vyšetření psychiatrem a několik přípravných psychoterapií. Sezení, během něhož si na lůžku se škraboškou přes oči za dohledu lékaře prožijí „trip“, absolvovalo v Česku doposud přes tisíc pacientů. Sezení můžou zdarma absolvovat i dobrovolníci v rámci studií probíhajících v NUDZ. Na klinikách dají za osmi- až čtrnáctihodinové sezení klienti některých ze zdravotních pojišťoven 18 tisíc korun, nepojištěnci pak až 35 tisíc.

Díky letošní novele trestního zákoníku bude navíc zřejmě už od příštího roku možné tyto terapie provádět s laboratorně vytvořeným výtažkem z lysohlávek psilocybinem. S těmito látkami jakožto možným řešením pokračujícího nárůstu počtu lidí s duševními problémy tak počítá i ministerstvo zdravotnictví. 

Podle předsedy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti JEP Tomáše Kašpárka jde o jednu z inovativních metod, kterou je třeba zkoumat a finančně podpořit třeba i v rámci úhradové vyhlášky, o níž se bude jednat v následujících týdnech. Doposud přímo na tento výzkum či podporu léčby v praxi stát finance nevyčlenil. „Jsme v situaci, kdy řešíme v České republice i po celém světě krizi duševního zdraví, která si žádá jiné přístupy. Má to velký potenciál a uvidíme, co to reálně přinese,“ řekl Kašpárek.

Proběhlé studie totiž ukazují, že oproti klasickým antidepresivům můžou psychedelika zabrat i výrazně rychleji. Jak doplňuje Páleníček, může například zmíněný psilocybin zabrat u některých lidí okamžitě. Antidepresiva je naopak nutné brát řádově týdny, než začne být vidět změna. Účinky obou přístupů zkoumala například dlouhodobá studie amerických vědců publikovaná loni v říjnu v časopise Lancet. U pacientů na halucinogenu ve srovnání s prášky vědci pozorovali po šesti týdnech lepší psychický stav – lépe fungovali v práci a cítili se stabilněji. Sami autoři studie nicméně uvádějí, že jde jen o výsledky na šedesáti účastnících a je třeba provádět další testy.