Potvrzeno. Tykač se rozhodl zavřít tuzemské uhelné elektrárny. Co to znamená pro Česko?

Sev.en záměr zdůvodnila nepříznivou situací v uhelné energetice. „Výhled tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek na nadcházející rok a zcela jistě také na další roky indikují jasný propad ekonomiky a hrozbu trvalých ztrát,“ uvedla skupina na svém webu. 

Výroba se Tykačovi nevyplatí kvůli povolenkám

Letos ve výroční zprávě skupina vypočetla, že počet hodin s negativní cenou elektřiny vzrostl z osmi hodin v roce 2022 na 134 hodin v roce 2023 a 315 hodin v roce 2024. Podobně i počet hodin, kdy je cena elektřiny nižší než cena odpovídajících emisních povolenek CO₂, vzrostl ze 490 v roce 2022 na 2304 v roce 2024. Tykačova skupina Sev.en Česká energie, pod kterou uhelné elektrárny a těžba uhlí spadají, loni skončila v čisté ztrátě 2,1 miliardy korun.

Co přesně bude zastavení znamenat pro Česko a jeho energetickou soustavu a jak bude proces ukončování provozu vypadat v praxi, není zřejmé.

Profil

Proč je Pavel Tykač nejpřirozenějším nástupcem Petra Kellnera a jak chce ovlivnit Česko k obrazu svému

3. 1. 2025 ▪ 16 min. čtení

Ministr průmyslu z dosluhující vlády Lukáš Vlček (STAN) podle svých slov informaci o chystaném uzavření elektráren nemá. Podobně se vyjádřil i kandidát na post šéfa průmyslového resortu za ANO Karel Havlíček. „Spekulace nekomentuji, relevantní informace musí poskytnout ministerstvo průmyslu a obchodu. Pokud kdokoliv z provozovatelů dá informaci, že bude ukončovat provoz uhelných elektráren, pojede se podle zákona, který byl za tímto účelem připraven a námi podpořen,“ napsal HN Havlíček.

Na mysli má úpravu energetického zákona v rámci nedávné novely zvané lex Plyn, na kterou poukazuje i Vlček. Jde o paragraf 12 a takzvanou povinnost výroby nad rámec licence. Ta otevírá možnost dotovat provoz ztrátových zdrojů, pokud by jejich odstavení ohrozilo energetickou bezpečnost Česka. Zájem o tento typ podpory už dříve avizovala Sokolovská uhelná a také Pavel Tykač v minulosti směrem k politikům vysílal signály, aby takovou možnost podpořili.

„Jsem v pozici, že nezavírám hospodu na vesnici, ale kritickou infrastrukturu. Můj úkol je toto politikům říct a je na nich, jestli to chtějí, nebo ne. Já jim řekl, že mé dveře jsou otevřené a jsem připravený jim vyjít vstříc,“ řekl Tykač loni v létě. Není však jasné, jestli tento cíl stále platí, dostat se do dotovaného provozu nad rámec licence nebude totiž nic snadného.

ČEPS rozhodne, zda Česko elektrárny potřebuje

V prvním kroku by musela skupina Sev.en informovat o záměru odstavit elektrárny provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Uhelné zdroje totiž poskytují služby pro balancování soustavy a v případě jejich konce by mohl hrozit blackout. Podle informací HN oficiálně Tykačova skupina správci soustavy svůj záměr ještě nesdělila, neformálně však její zástupci již vedení ČEPS informovali.

Po oficiálním oznámení bude mít ČEPS 60 dní na to, aby vyhodnotil, zda Počerady, Chvaletice a další zdroje Sev.en skutečně potřebuje pro bezpečný provoz. Správce „přenosovky“ ovšem už loni vypracoval takzvaný superkritický scénář. Z toho vyplývá, že stát se bez Tykačových zdrojů obejde. Na to poukazuje i Vlček. „I kdyby teoreticky nějaký zdroj vypadl, naše výrobní bilance zůstane stále přebytková,“ naznačil ministr průmyslu.

Pokud by přesto ČEPS v současnosti přehodnotil svůj loňský závěr a došel k tomu, že elektrárny Česko potřebuje, oznámí to Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ). Ten bude mít následně devět měsíců na to, aby vypočítal, kolik budou odběratelé elektřiny na ztrátový provoz doplácet.

Sev.en ovšem může trvat i na tom, že uhelné zdroje už dál provozovat v žádném případě nechce. ERÚ by pak nařídil jejich předání do správy jiné energetické společnosti. Původní vlastník elektrárny by pak měl právo na peněžní náhradu za poskytnutí elektrárny, jejíž výši by stanovil regulátor. Nebo by se na výši kompenzace mohli dohodnout Sev.en s určeným provozovatelem. 

V zásadě tedy existují tři možnosti: buď úplné ukončení provozu zdrojů, protože nejsou pro bezpečnost Česka potřeba, pokračování ztrátové výroby v režii Sev.en, na kterou by dopláceli spotřebitelé v cenách elektřiny, nebo předání elektráren jinému provozovateli, za což by společnost Sev.en dostala odškodnění.

Problém může být s teplárnou a dodávkami pro Kladno

Komplikovanější může být případ kladenské teplárny, která není jen výrobcem elektřiny, ale i dodavatelem tepla pro domácnosti v největším středočeském městě. Ty by se tak mohly ocitnout bez dodávek tepla. Takzvanou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) z uhlí stahuje přitom často do ztráty výroba elektřiny, nikoliv tepla, jehož cena je regulovaná. Výrobu obojího však nelze oddělit.

Mechanismus povinnosti nad rámec licence pro teplo přitom na rozdíl od výroby elektřiny existuje už dlouho. Je však určen pro extrémní případy, kdy by vlastník teplárny skončil například v insolvenci, a je vždy spojen s předáním zařízení jinému provozovateli. Není zároveň jasné, který mechanismus by se měl uplatnit, pokud je ztrátová výroba elektřiny. Konec zdroje by však pro bezpečnost Česka žádné riziko nepředstavoval. Zároveň je výroba tepla zisková a ukončení dodávek může mít pro odběratele vážné důsledky.

Skončit by měla i Teplárna Kladno. Ta je přitom významným dodavatelem tepla pro město. 

Foto: Jan T. Beránek

To ukazuje případ zmíněné Sokolovské uhelné. Její uhelné zdroje rovněž vyrábí elektřinu, ale také zásobují teplem obyvatele Sokolovska. Společnost proto usilovala o získání podpory v rámci mechanismu na elektřinu, ovšem s argumentem, že je klíčovým dodavatelem tepla. Zatím nebyla úspěšná a podle zdrojů HN už od záměru upustila.

„Uhlí končí, to je jasné. Ale přijde mi hloupé to hned zavírat, když nemáme náhradu. Ekonomicky nám výroba v elektrárnách nevychází od loňského února a zřejmě nám už vycházet nebude. Teď si musí stát říct, co chce. Když mi řeknou, ať to zavřu, tak to udělám, uklidím po sobě a neuslyšíte o mně. Ale to nikdo neříká,“ říkal Tykač HN v závěru loňského roku.  

Hlavní byznys v zahraničí 

Jeho byznysové impérium dnes stojí zejména na zahraničních investicích a ne vždy jde o uhlí. Od letoška jsou součástí jeho skupiny například ocelárny Celsa Steel UK a Celsa Nordic. Jeho mezinárodní holding Sev.en Global Investments investuje také do těžby různých přírodních surovin na čtyřech kontinentech – v Evropě, Austrálii, Severní Americe a v Asii. V Austrálii jde o společnost Delta Electricity s elektrárnou Vales Point a uhelným dolem Chain Valley Colliery, výrobce hnojiv SO4 a dalšími těžebními právy v několika regionech.

Ve Spojených státech amerických je skupina vlastníkem těžební společnosti Blackhawk Mining s roční produkcí uhlí kolem devíti milionů tun a společnosti Golden Eagle Land Company, která vlastní práva na těžbu více než dvou miliard tun uhelných zásob. V Británii jí patří společnost InterGen, která se zabývá výrobou elektřiny z plynu. Portfolio zahrnuje čtyři plynové elektrárny Coryton, Spalding, Rocksavage a Spalding Energy Expansion. Ve Vietnamu letos Tykač posílil svou pozici v jedné z největších uhelných elektráren v zemi Mong Duong 2.