Dluhy Unie jsou neúnosné, varuje Brusel

Veřejné finance v členských zemích Evropské unie se během hluboké hospodářské recese zhoršily natolik, že se ocitly v neudržitelném stavu.

Na tiskové konferenci v Bruselu to ve čtvrtek prohlásil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

"V četných zemích, ne-li ve většině z nich, rychle roste státní dluh. To znamená méně peněz na investice, zato více na splátky úroků," uvedl Rehn, podle nějž se musejí členské země v následujících letech postarat o ráznou nápravu.

Evropa - "otrokyně" dluhů?

Celkový veřejný dluh v evropské sedmadvacítce vztažený k HDP během loňského roku vyskočil o 11,5 procentního bodu na 73 procent HDP, což v absolutním vyjádření představuje sumu zhruba devět bilionů eur.

"Je to vůbec nejvyšší vzestup, jaký kdy Evropa zaznamenala v mírových dobách," uvádí bruselské Středisko pro výzkum evropské politiky (CEPS).

A bude ještě hůř. Evropská komise počítá s tím, že dluh sedmadvacetičlenného klubu v příštím roce stoupne na skoro 84 procent HDP ve srovnání s přijatelnými 59 procenty v předkrizovém roce 2007.

"Finanční krize tak zanechá na evropské ekonomice hlubší stopy než ropné šoky v 70. letech či recese v letech 1992-1993. Unie buď své dluhy zvládne, nebo se stane jejich otrokyní," komentuje německý časopis Wirtchaftswoche.

Pochybnosti o Řecku sílí

Ze sedmadvaceti členských zemí EU jich už 16 neplní jedno z klíčových kritérií Maastrichtské smlouvy podmiňujících zavedení (a také fungování) eura - udržet celkový veřejný dluh pod 60 procenty HDP.

Do největší problémů se dostalo Řecko, jež ztratilo jak důvěru investorů, tak i celé řady členských států EU poté, co se ukázalo, že v minulosti opakovaně falšovalo statistiky o svém hospodaření.

Vláda v Aténách slíbila, že letos srazí schodek veřejných financí hned o čtyři procentní body, tedy výrazně pod devět procent HDP.

Pro ministra financí Jorgose Papakonstantina to znamená získat pro státní pokladnu pomocí úsporných škrtů a vyšších daní značnou sumu - kolem 10 miliard eur.

Ale bruselští experti, kteří se tento týden v Aténách seznamují s úspornými plány řecké vlády, jsou velice skeptičtí. "Inspektoři EU předpokládají, že Řekové budou letos schopni srazit rozpočtový schodek maximálně o dva procentní body," uvádí agentura Reuters .

Jen křehké zotavení

Rozsáhlé výdajové škrty, do nichž by se měly pustit všechny země EU, zkomplikují návrat k hospodářskému růstu, upozorňuje Evropská komise.

Ta včera zveřejnila aktualizovanou hospodářskou předpověď, v níž letos nadále počítá v celé sedmadvacítce a také v eurozóně s průměrným růstem HDP o 0,7 procenta po loňském zhruba čtyřprocentním poklesu.

Komise svou předešlou prognózu z loňského listopadu nezměnila ani pro Německo, Francii a Itálii - trojici zemí podílejících se na celkovém výkonu eurozóny zhruba dvěma třetinami. Zato zlepšila výhled pro Nizozemsko a Polsko. Ty se letos zřejmě stanou nejrychleji rostoucími ekonomikami celé EU (2,6 procenta). Zhoršily se i vyhlídky Británie.

Výraznější oživení je stále v nedohlednu

7,1 bilionů eur
Tolik činí veřejné dluhy eurozóny. Je to důsledek fiskálních vládních injekcí majících povzbudit skomírající ekonomiky i rozsáhlé pomoci ztrátovým finančním ústavům.

Starosti nám dělají chabé investice, ubývající pracovní místa a rostoucí dluhy v mnoha členských zemích.

Olli Rehn, bruselský komisař odpovědný za hospodářské a měnové otázky

FINANČNÍ ÚKLID
Členské země Evropské unie musejí dát veřejné finance do pořádku nejpozději do roku 2013. A raději dříve, říká bruselský komisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn.
FOTO: ČTK/AP