Květiny s omamnou vůní a nestoudně pěkným barevným květem znali už staří Řekové, kteří jim dali stejné jméno jako bohyni duhy - Iris.

V přírodě se nevyskytují pouze v teplých končinách, ale například i na Sibiři. V Česku byste je našli roztroušené v různých oblastech, ty nejvzácnější, přísně chráněné např. v Čekém středohoří nebo na jižní Moravě. Zatímco u nás rostou volně v přírodě pouze poměrně malokvěté druhy, na Balkáně nebo ve východním Středozemí jsou domovem i velkokvěté kosatce. Právě ty se dostaly koncem 19. století z Turecka a dalších oblastí Blízkého východu do Anglie, kde je začali pěstitelé křížit s malokvětými druhy. Proč?


Především proto, aby získali větší květy. Křížení ale přineslo i jejich podstatně rozmanitější barevnou variabilitu. Žluté barvivo totiž obsahovaly geny výhradně malokvětých rostlin a velké květy zase rostly jen v odstínech modrofialové. Křížením se postupně podařilo získat květy nejrůznějších odstínů, od lososově růžové po tmavě vínovou až černou barvu. "Cílem bylo dostat vlastnosti malokvětých kosatců včetně barev do kosatců velkokvětých, které byly považovány za krásnější," říká Milan Blažek, který v roce 1963 založil v zahradě Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích jakousi kosatcovou kroniku. "Cílem bylo ukázat vývoj ve šlechtění kosatců od počátků po nejnovější moderní odrůdy," vysvětluje botanik.

Trendy určuje USA

Pěstování kosatců mělo v českých zemích slušnou úroveň už za Rakouska-Uherska a pěstitelé drželi krok s dobou i za první republiky. Válka ovšem jejich snahy přerušila a později na ně bylo velmi obtížné navázat.

Kosatcovou velmocí se ve 20. století staly Spojené státy. Tamní pěstitelé posouvali vývoj šlechtění, přinášeli nové poznatky o rostlinách, a tím určovali nové trendy. V 50. letech se například podařilo jednomu americkému šlechtiteli vyvinout kosatec, jehož květ měl ve spodní části jinou barvu než horní lístky. "Takové kosatce sice existovaly odedávna, ale nový hybrid přinesl daleko větší šlechtitelské možnosti. Zajímavé je, že vznikl ze dvou kosatců jednobarevných, jednoho vysokého modrého zahradního irisu a jednoho žlutokvětého nízkého planého druhu z Balkánu. Po tomto úspěchu se všichni vrhli na dvoubarevné kosatce," popisuje jeden z mezníků historie šlechtění Milan Blažek.

Později už nešlo jenom o barevnost, ale i o rafinovanost květů. V 70. letech ovládly šlechtitelská centra kosatcové květy se zvlněnými okraji, byť jejich vývoj začal o třicet let dříve.

Samostatnou kapitolou jsou kartáčky na vnější straně květu. I jejich barevnost hraje roli, vznikl například modrý nebo bílý květ s tmavě žlutými či tmavomodrými chloupky.

Většina šlechtitelů jsou nadšenci, které experimentování s rostlinami prostě baví, ale pěstování kosatců může být i výhodným byznysem. I tady totiž funguje pravidlo nabídky a poptávky. "Nejdražší jsou sazenice rostlin zpočátku, kdy je jich k dispozici pouze několik. Jakmile se nová odrůda či hybrid u pěstitelů rozšíří, jeho cena rapidně klesá," popisuje vývoj cen botanik.

Jenom krása nestačí

Milan Blažek však upozorňuje na to, že nestačí pouze vypěstovat kosatec s efektním květem. Spoustě vyšlechtěných rostlin chybí vlastnosti, které umožní jejich bezproblémové zahradní pěstování. Když nejsou irisy dostatečně odolné proti některým chorobám a škůdcům nebo poléhají, od jejich pěstování se časem upustí.

"To bývá nezřídka problém právě u odrůd vyšlechtěných v USA. Květy rostlin, které přivezou Američané na výstavy nebo do soutěžních zahrad, jsou krásné a rafinované, takže po nich každý prahne. Pěstovat je coby běžné zahradní rostliny je však někdy velice obtížné," vysvětluje Milan Blažek, který několikrát zasedal jako člen i prezident poroty na různých mezinárodních výstavách.

"Před několika lety jsem měl v Paříži hodnotit kosatce a jeden z nich za ostatními krásou květů, podle současných měřítek, vyloženě zaostával. Protože však hodnocení probíhá celý týden, postupně jsem si na tohoto outsidera opravoval názor. Oproti svým atraktivnějším soupeřům totiž vydržel pěkný i po několika dnech, držel vzpřímený postoj, stonky se nevyvracely, prostě hezká zahradní rostlina. Nakonec jsem mu dal nejvyšší počet bodů a podobně postupovali i další kolegové z poroty," vypráví botanik, sám autor kosatce s názvem Kytice, který pro své dobré zahradní vlastnosti nakonec zdomácněl v několika evropských zemích.

Péče
Zásady v pěti bodech
Kosatce svou barevností oživí zahradu, kvetou ale poměrně krátce.

Zásada 1
Půda
Kosatce chtějí půdu lehkou, propustnou, spíše sušší, ale výživnou. Při přehnojení však hrozí bakteriální hniloba.

Zásada 2
Světlo
Kosatce mají rády hodně sluníčka, špatně snášejí i zastínění jinými rostlinami, lépe se jim tedy daří o samotě ve větších skupinách.

Zásada 3
Výsadba
V srpnu a září dávejte vysoké kosatce cca 50 cm od sebe, nízké asi 30 cm. Oddenky sázejte tak, aby jejich horní část byla vidět.

Zásada 4
Přesazování
Po 3 až 4 letech opatrně vyrytý trs rozdělte, zkraťte kořeny i listy o 2/3 a zasaďte na nové místo. Provádějte též v srpnu či září.

Zásada 5
Ochrana
Už před výsadbou namořte oddenky v některém z fungicidů. Později chemicky ošetřete prostředky proti škůdcům (Karate, Nurelle, Mospilan aj.) a houbám na listech (Dithane, Novozir).

Q&A
Milan Blažek
botanik, odborník na kosatce

Jak vybírat druhy na zahradu?

Kosatce lze dělit podle doby kvetení. Jako první (březen) ukazují květy například skalkové druhy, třeba kosatec síťkovaný či kosatec Danfordové. Nejběžnějšími zahradními odrůdami kosatců, které začínají kvést na přelomu dubna a května a pokračují až do června, jsou bradaté kosatce. Z této skupiny se podařilo vyšlechtit obrovské množství kultivarů. Kromě barevné a tvarové variability květů se liší i výškou: od 40 cm až do jednoho metru.

Zajímavost
Kultivary velkokvětých zahradních kosatců mají všechny možné barvy, jen čistě červenou se nikdy nepodařilo pěstitelům namíchat.

Foto autorka: V květu V Botanické zahradě AV ČR v Průhonicích pokvetou kosatce ještě necelý týden. Více barev Počátek kosatců nové vlny s odlišně barevnými okvětními listy sahá do 50. let 20. století. Jako víno Do čistě červené barvy kosatcům vždy trochu chybí. Léta pokusů Zatímco žluté kosatce vytvořila matka příroda, lososové květy jsou dílem šlechtitelů. Kartáčky Někteří šlechtitelé se specializují na barvu tzv. kartáčků. Třeba žlutou u fialových odrůd.

V příštím čísle
Máte velkou terasu? Oživte ji oleandrem.