Summit ukáže rozklíženou unii

Ještě v pondělí německá kancléřka a francouzský prezident ujišťovali, že vyřešili klíčové problémy v rozdílných názorech na řešení krize eura. Dnes na summitu sedmadvacítky se může ukázat, že když jak Angela Merkelová, tak Nicolas Sarkozy "udělali vstřícný krok", tak ten francouzský byl přece jen delší.

Na summitu se podle všeho prosadí názor kancléřky, že je sice třeba koordinovat hospodářskou politiku členů unie, ale že se zároveň nesmí dělit na první a druhou třídu. Sarkozy prosazoval, aby se koordinace hospodářské politiky odehrávala mezi členy eurozóny a měl by se o ni starat stálý sekretariát.

Na riziko této myšlenky upozornil již před týdnem polský premiér Donald Tusk. "Eurozóna má hrát vůdčí roli, ale nemá být exkluzivní elitou," prohlásil Tusk. Podle Václava Bacovského z Asociace pro mezinárodní otázky "summit na neformální rovině napoví, zda je francouzsko-německý motor zadřený".

Koho trestat?

Spory na dnešním summitu vyvolá debata na téma, jak by měly být postiženy země, které nedodrží rozpočtová pravidla, známá také jako maastrichtská kritéria. Británie jasně dala najevo, že sankce se mají týkat pouze zemí, které používají společnou měnu. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy se shodují, že mezi možné tresty, které mají dopadnout na rozpočtové "hříšníky", má patřit dočasná ztráta hlasovacích práv.

Británie se jasně ohradila i proti jinému návrhu, který sledoval lepší hospodářskou koordinaci mezi členy unie a který počítá s tím, že návrhy národních rozpočtů by byly zasílány do Evropské komise. Ta by o nich sice nijak nerozhodovala, ale mohla by poukázat na dopady, které by mohly mít vliv buď na eurozónu, nebo na sedmadvacítku jako celek. "Nepřipadá vůbec v úvahu, že by návrh rozpočtu viděl jako první někdo jiný než poslanci," prohlásil ministr financí nové britské vlády Mark Hoban.

Europarlament se ozývá

Ať už se summit dohodne na čemkoli, do debaty v klíčových bodech může citelně zasáhnout Evropský parlament. Svůj vliv může uplatnit díky silnější roli, kterou mu dává Lisabonská smlouva, díky níž má rozhodující slovo při schvalování rozpočtu. To může sloužit jako sice nepřímá, ale přesto velice účinná páka.

Vlivní europoslanci už vyjádřili výhrady k reformám dohledu na finanční trhy, který připravuje komisař Michel Barnier, i ke konceptu "ekonomického vládnutí", na němž pracně hledali kompromis Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy.

Šéfové čtyř největších frakcí v Evropském parlamentu v úterý společně varovali, že šéfové států a vlád, kteří se scházejí na summitu, je nemohou obcházet.

Rozbouřená Evropa

Zástupci sedmadvaceti členů Evropské unie se scházejí v době, kdy takřka všichni doma čelí protestům, většinou vyvolaným úspornými opatřeními.

Ve Španělsku odbory, jinak tradičně blízké levici, vyhlásily stávku, kterou chtějí varovat před plány socialistické vlády premiéra Josého Luíze Rodriga Zapatera, která připravila reformu pracovního trhu. Odbory se obávají, že se tak ještě zvýší nezaměstnanost, která již nyní přesahuje 20 procent.

Ve Francii se mobilizují odbory proti plánu vlády prodloužit věk odchodu do důchodu z 60 na 62 let, a to do roku 2018. Vláda argumentuje tím, že jedině tak je možné odvrátit kolaps systému důchodového pojištění.

Nečekaným strašákem v Evropě se stalo Bulharsko, které je podezřelé, že své statistiky falšovalo stejně jako Řecko, odkud odstartovala nynější krize eura.

Co je na pořadu

Strategie Evropa 2020

Nový plán má nahradit neúspěšnou, deset let starou Lisabonskou strategii S tou původní má společný cíl, zvýšit ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost Evropské unie ve světě.

Přípravy na G20

Sedmadvacítka by se měla shodnout na společné pozici před jednáním skupiny G20, která by měla na konci června v Torontu jednat o reformě finančních trhů.

Zelená Estonsku

Šéfové států a vlád by měli schválit předchozí rozhodnutí ministrů financí, že Estonsko od 1. ledna 2011 přijme společnou evropskou měnu a stane se tak 17. členem eurozóny.

TRESTY
Jaké budou tresty pro ty, kdo nedodrží rozpočtová pravidla? Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy se shodují, že mezi tresty, které mají dopadnout na rozpočtové "hříšníky", má patřit dočasná ztráta hlasovacích práv.
foto: REUTERS