Buďme na Českou poštu hrdí. Přestože ve frontě u přepážky stačí neopatrný pohyb a umně vyskládané stojánky s losy, nabídkou finančních služeb a dětských cetek letí k nohám, Česká pošta je něco, co v evropském srovnání slušně obstojí. Nemusela stále ještě jít do privatizace jako třeba britská Royal Post minulý rok. Zároveň není přímo závislá na přímých státních dotacích.
Třeba italští politici by mohli vykládat, jaké je to ve strachu čekat, zda dotaci Brusel neprohlásí za nedovolenou státní pomoc. Český model rozumně stojí na dvou nohách - té statné byznysové a té churavějící pobočkové. Možná jejich kulhání není zrovna krásné, ale pošta stále ještě jde kupředu - přes miliardové ztráty z poboček dokáže vykazovat mírný zisk.
Zmiňované rušení poboček by nebylo v evropském kontextu nic nelidského. Pokud vezmeme průměrný počet lidí, které obslouží jedna česká poštovní úřadovna, tak Maďaři či Slováci do jedné pošty nahání zhruba dvojnásobek lidí a Belgičané či Nizozemci až sedminásobek. Přesto lze jen souhlasit s premiérem Bohuslavem Sobotkou, že stát by měl pro zachování nerentabilních pošt na venkově udělat, co se dá.
Dotace, které bude prošetřovat Brusel a poštu pobídnou k lenivění, jsou ale špatným receptem. Mnohem lepší je udržet co nejsilnější byznysovou nohu pošty - zvážit vlastní nabídku finančních služeb či výrazně vstoupit do IT služeb a začít ve velkém nabízet franšízy. To se ale samozřejmě jen těžko povede, pokud poštu necháme padnout do polštáře státních dotací.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
