Tři roky po smrti prezidenta Václava Havla je jasné, že boj o jeho dědictví bude ještě nějakou dobu probíhat na velmi čitelné a předvídatelné ideologické linii. Havel - jehož disidentská pozice vycházela z vylučování veškeré ideologie, protože měřítkem měl být každodenní smysluplný život člověka, život k pravdě v patočkovském, i když poněkud vulgárním smyslu, který mu Havel ve svých esejích dal - paradoxně inspiruje nejvíce jako ideolog.
Jako muž, který klade univerzální nárok na konkrétní, zdánlivě konečný výklad dějin v praktické politice. Aniž by ovšem reflektoval nejen pohyb hodnot, na kterých sám staví (lidská práva, pravda a její ustavování, kulturní a politické dělení světa), ale i posun definice politiky, která už dávno není jen hrou mocných a bezmocných, ovládajících a ovládaných.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
