Žijeme v éře, kdy počítače porážejí člověka ve stále větším počtu disciplín: od řešení šachové úlohy, znalostního kvízu až po řízení letadel. To vyvolává otázky, zda si člověk udrží nadvládu nad stroji.
"Toto téma bude stále naléhavější," tvrdí Filip Železný, vedoucí katedry počítačů Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze.
V roce 1950, kdy se teprve formovaly základy současného informačního věku, položil si britský matematik Alan Turing teoretickou otázku: Mohou stroje myslet? Ta zůstává nezodpovězená dodnes.
Turing, který stál u zrodu prvních předchůdců počítačů v poválečné Británii, dospěl k závěru, že definice toho, co myšlení je, je příliš složitá.
Místo toho navrhl hodnotit, jak si stroje vedou v imitační hře na člověka. V takzvaném Turingově testu se pomocí otázek a odpovědí porota snaží poznat, zda partnerem komunikace je člověk, nebo počítač.
Zbývá vám ještě 95 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení