Kdo vozí balíky, musí fungovat podle poštovního zákona, tvrdí ČTÚ. Zásilkové firmy na něj podaly žalobu

Regulace poštovního trhu je pro Český telekomunikační úřad stále náročnější. Na jeho rozhodnutí podalo podle informací HN žalobu už nejméně sedm zásilkových firem. Ty trvají na tom, že pod státní regulaci nespadají a nemusí přispívat stovky milionů korun České poště, která je jejich konkurentem.

První soud už úřad prohrál. Ve věci firmy Geis soudce konstatoval, že si ČTU zákon vysvětluje chybně. Další soudy proběhnou až později. Zatím jako poslední podala žalobu firma PPL, která je největším konkurentem pošty v doručování balíků z e-shopů na soukromé adresy.

Úřad trvá na svém výkladu, tedy že se i firmy rozvážející balíky musí podřídit poštovnímu zákonu. "Nemůžeme se ale vyjadřovat k probíhajícím sporům ani komentovat, kolik jich je," říká mluvčí úřadu Martin Drtina.

Společnost Geis žalobu podala první, protože si změnu legislativy hlídala a s úřadem i tvůrci zákona komunikovala. "Sám zpravodaj zákona Jan Husák nám tehdy tvrdil, že se nás to vůbec netýká a že jde o liberalizaci trhu," popisuje jednatel Geisu Luboš Scheinost.

Záhy se ale ukázalo, že je to jinak. V roce 2012, krátce před začátkem platnosti zákona, se už začalo hovořit o "vyzobávání rozinek". Toho se mají konkurenti pošty dopouštět tím, že mohou své služby nabízet jen v lukrativnějších městech, zatímco státní pošta musí být celoplošná. A proto je znevýhodněná.

"To bych chtěl vidět, jak by se na nás při jednání tvářila třeba Alza, kdybychom jim řekli, že budeme zavážet jen větší města a vesnice dělat nebudeme," diví se Scheinost.

Ze zákona, který poštu připravil o monopol, se nakonec stal zároveň zákon, který měl doručovatele balíků, jako jsou například PPL, DPD či Geis, právě kvůli "rozinkám" přimět k tomu, aby České poště přispívaly na provozování služeb ve veřejném zájmu. Ve výsledku oslabil konkurenci proti státnímu podniku. Ten navíc mířil do privatizace.

Proti ČTÚ vystupuje i její bývalý vysoký představitel. Eduard Prandstetter, který šéfoval odboru poštovních služeb a podílel se na předchozí verzi poštovního zákona, říká, že v právu jsou právě zásilkové firmy. "Podnikatelé z oboru zasilatelství jsou do oboru poštovních služeb zařazeni zcela protiprávně," míní Prandstetter, který spor jako expert sleduje. "ČTÚ se sice pokouší svůj debakl odvrátit tím, že ve věci firmy Geis podal kasační stížnost, nedovedu si však představit, že by s ní u Nejvyššího správního soudu uspěl," dodává.

Soukromé firmy navíc nevědí, na co přesně mají svému konkurentovi přispívat. "Není pravda, že na základních službách pošta prodělává," říká Scheinost. Samotný ČTÚ ve zprávě k hospodaření pošty za rok 2014 uvedl, že pošta pokrývá své náklady u všech svých aktivit kromě slepeckých zásilek. S výkladem, že pošta vydělává i na údajně ztrátových aktivitách, souhlasí i Prandstetter.

Ztrátu, kterou chce po svých konkurentech, ale pošta vypočítává podle hypotetického alternativního scénáře, o kolik by mohla vydělávat více, pokud by se některými činnostmi zabývat nemusela.

Zástupci zásilkových firem líčí i jednání na ČTÚ, kde úředníci údajně trvali na tom, že poštovní službou je i přeprava palet. "Dokonce by podle nich šlo definici poštovních služeb vztáhnout i na dopravu kontejnerů a České poště by měl přispívat i třeba Maersk. Pak jim ale došlo, že je to už moc za hranou," popisuje Scheinost.

ČTÚ chce, aby zásilkové firmy zaplatily 1,4 miliardy korun, které by podle svých tržních podílů mohly přispět České poště na zmíněné hypotetické škody, jež na trhu kvůli službám ve veřejném zájmu vykázala za roky 2013 a 2014. Svůj díl by sama sobě měla platit i pošta. Dosud ale není jasné, mezi které firmy se účet rozpočítá a jak se bude měřit jejich podíl na trhu.

"Psali nám, že by se to mělo rozpočítat mezi šestnáct firem, odpověděli jsme jim, že jen já sám znám sto firem, které dělají to samé," popisuje Scheinost. Úřad po něm proto chtěl jména těch firem. "Za všechny jsem jmenoval třeba státní ČD Kurýr, ale na ty se zákon prý nevztahuje," dodává.

Podle Prandstettera se ale šéfové zásilkových firem obávat nemusí. "Nehrozí, že by společnosti Geis, PPL či ty další stejně postižené musely do fondu přispívat. Zákon neodpovídá evropské legislativě," míní. Podporu pro poštu za rok 2013 navíc už od loňska zkoumá Evropská komise.

"Souhlas od komise ČTÚ nikdy nezíská. Pošta nemůže obdržet kompenzaci za veřejnou službu, to není ani vzdáleně ztrátové," tvrdí Prandstetter.