Textilní teror, šátková policie

Každý, komu je přes čtyřicet, si pamatuje ze školy situaci, kdy žák přišel v tričku s anglickým nápisem a soudružka učitelka ho poslala, ať se jde převléknout. "Kentucky", "Cambridge", nebo dokonce "USA". Takové textilní provokace socialistické školství nestrpělo. Byla to asi vůbec nejdokonalejší demonstrace slabosti a trapnosti režimu. Soudruzi se klepali před nápisem na pubescentově tričku. S odstupem se tomu po zásluze smějeme. Pozoruhodné ale je, že když se nyní u soudu řeší jiná textilní otázka, konkrétně jestli smí, nebo nesmí přijít do školy děvče v šátku, nasadíme smrtelně vážné výrazy. Ohrožení identity, invaze, barbarství, teror, hrůza! Takže: Přátelé, zadržme, vždyť je to směšné…

Lze si jistě teoreticky představit, že se nošení šátků stane politickou demonstrací, jejímž smyslem bude vyvolat tenzi za účelem prosazení zájmů, které jsou v rozporu s hodnotami demokratického právního státu. Pokud by se to stalo, bylo by legitimní přemýšlet, zda nepřikročit k represi − tedy k zákazům. Abychom ale mohli o takové situaci hovořit, bylo by potřeba splnit dvě podmínky. Především by muselo být jasné, že šátkařkám jde o útok na naše hodnoty a náš způsob života, a za druhé by jich muselo být tolik, aby byly způsobilé naše hodnoty ohrozit.