Pražský Sudop začal kreslit rychlotrať z Prahy do Brna. Vytvoří až sto různých variant

Projekční společnost Sudop Praha získala zakázku, která jí může zajistit práci na další desítky let. Do září 2020 má pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) vypracovat studii, jak vybudovat vysokorychlostní trať z Prahy do Brna a následně dál do Břeclavi. "Jedná se o největší zakázku, co se týče rozsahu, kterou jsme kdy dělali. Je to pro nás důležitá a prestižní věc," vysvětluje v rozhovoru pro Hospodářské noviny šéf Sudopu Tomáš Slavíček.

Už nyní je jasné, že výstavba vysokorychlostní železnice z Prahy do Břeclavi bude během na dlouhou trať. Ministerstvo dopravy odhaduje, že výstavba začne nejdříve v roce 2030. Pro stát přitom půjde o extrémně náročnou stavbu za desítky miliard korun, kvůli které bude třeba vykoupit až sedm tisíc pozemků. Stavaři se navíc shodují, že pokud vláda neprosadí změnu zákona, která umožní rychlejší výstavbu na vyvlastněných pozemcích, celý projekt může narazit.

"Bude to dlouhá cesta, ale věřím, že se projekt podaří uskutečnit. Dobře zpracovaná studie proveditelnosti bude základ," říká Slavíček.

Sudop je v Česku přední projekční firmou, která zaměstnává zhruba 300 lidí. Na ně nyní čeká těžký úkol. Během 29 měsíců musí vytvořit dostatečně kvalitní studii, která obstojí před představiteli obcí, měst i české vlády. Projekt se navíc potáhne přes několik volebních období a snahou Sudopu mimo jiné bude, aby v budoucnu jejich práci nové vedení ministerstva dopravy neshodilo se stolu. "V první fázi budeme pracovat s desítkami variant. Nebude jich ale více než sto," popisuje Slavíček.

Jednotlivé varianty se budou odlišovat v místě, kudy by měla rychlotrať vést, kde vzniknou zastávky, ale například také v tom, jakou rychlostí vlakové soupravy pojedou. Společnost bude pracovat se třemi rychlostními úrovněmi − 250, 300 a 350 kilometrů v hodině. "Počet variant se bude postupně omezovat. V konečné fázi jich zůstane šest," vysvětluje Slavíček.

Pokud se nakonec vše povede, cesta z Prahy do Brna se v budoucnu zkrátí z téměř dvou a půl hodiny jízdy vlakem na hodinu.

Nejtěžší podle šéfa Sudopu bude při přípravě projektu přesvědčit zástupce krajů, obcí a měst, kudy má zcela nová trasa, která bude napojena v Praze a Brně na stávající železnici, vést. Podle něj se dá očekávat silný tlak komunálních politiků "prosadit si svou".

Pokud se projektantům práce povede a stát bude v přípravě rychlotrati z Prahy na Břeclav pokračovat, může to Sudopu výrazně pomoct v budoucím byznysu. Už nyní je jisté, že se dokumentace bude překládat do dalších jazyků a bude sloužit pro prezentaci v zahraničí. Firmě by to tak mohlo otevřít cestu na nové trhy. Aktuálně se snaží prosadit v sousedním Německu, kam se jí loni jako teprve čtvrté zahraniční firmě podařilo proniknout právě na trh s železničními projekty. V současnosti tam Sudop zvažuje vstup do některé z konkurenčních firem, aby mohl rychleji růst. Podnikání mu tam zatím komplikuje podobně jako v Česku nedostatek lidí na trhu práce.

Sudop věří, že na projektu rychlotrati může stavět svůj byznys i do budoucna. Stát si bude muset postupně nechat zpracovat podrobné projektové dokumentace pro jednotlivé úseky. Na těchto zakázkách může společnost vydělat více než na studii. Dá se přitom očekávat, že Sudop získá před konkurenty náskok právě díky tomu, že na projektu pracuje už nyní. "Pro naši firmu je to výzva, ucházet se o tyto zakázky," říká Slavíček.

Výstavba samotné trati přitom bude rozdělena na etapy. Sudop navrhne, jaké by se měly stavět nejdříve. "Logické jsou úseky u velkých sídel blízko Prahy a Brna. Zde může železnice do doby, než bude trať kompletně dokončena, pomoci zrychlit příměstskou dopravu," říká Slavíček. Dodává, že vlaky by na těchto úsecích jezdily zatím nižší rychlostí. Po dokončení celé železnice z Prahy do Břeclavi mají vlaky na trati každý den přepravit až 30 tisíc cestujících.