Střed Evropy Martina Ehla: Referendum jinak. Maďarské konzultace jako příklad manipulace veřejností

Populisté se rádi ohánějí referendem. To není nic nového. V Česku jednu chvíli viselo ve vzduchu, že kvůli podpoře vlády Andreje Babiše bude potřeba přijmout zákon o obecném referendu, které by mohlo − v podstatě náhodou, jako v Británii − způsobit odchod Česka z Evropské unie. Čas od času se podobné nápady objevují po celé střední Evropě, ale zodpovědní politici vědí, že lidové hlasování je třaskavina, se kterou musí zacházet velmi opatrně.

Je ale jeden, který práci s lidovým hlasováním uzpůsobil situaci a svým potřebám a nechává si jeho prostřednictvím schvalovat kroky své vlády, přičemž vlastně ani příliš neskrývá manipulativnost v tom obsaženou. Ano, je to Viktor Orbán.

Sedm národních konzultací

Od roku 2010, kdy vyhrála volby a získala dvoutřetinovou většinu v parlamentu, zorganizovala Orbánova strana Fidesz sedm tzv. národních konzultací v otázkách, které vláda považovala za klíčové. Ve skutečnosti nešlo o výběr z několika možností, ale o potvrzení politiky, kterou vládní strana prosazovala. Téma i výsledky národních konzultací pak umožnily vládě totálně válcovat veřejný prostor a vytlačit z něj jiná témata, popřípadě přímo manipulovat veřejným míněním.

Národní konzultace v Maďarsku probíhaly následujícím způsobem: vláda vyhlásila téma a rozeslala do všech domácností dotazník. "Otázky byly vždy formulované tak, že bylo téměř nemožné odpovědět ne," řekla Anna Kendeová, psycholožka z budapešťské univerzity ELTE na červnové konferenci Maďarské evropské společnosti v Budapešti, kde představovala výsledky svého zkoumání maďarských národních konzultací.

Maďaři měli na otázky odpovědět a dotazníky vrátit. Nikdo ale vlastně neví, kolik se jich opravdu vrátilo a jaké byly skutečné odpovědi. Vláda vždy pouze oznámila číslo vrácených odpovědí a výsledek. Před konzultací a během ní vedla hlasitou a místy i drsnou kampaň, jako by šlo o skutečné hlasování. A výsledek potom samozřejmě použila pro potvrzení toho, že dělá správnou politiku.

Neznamená to, že strana má lidové hlasování v nějaké zvláštní oblibě. Když byl ještě Fidesz v opozici, v roce 2008 se mu podařilo svojí kampaní zneplatnit opravdové referendum, jímž chtěla vláda zavést školné na vysokých školách a poplatky u lékaře, což by obojí zásadně přispělo k reformě školství a zdravotnictví, které Maďaři považují dodnes za naprosto podfinancované a špatně fungující.

Už v roce 2010 ale Fidesz po volbách zorganizoval národní konzultaci o důchodech a dalších dávkách. V roce 2011 Maďaři de facto tímto způsobem schvalovali novou ústavu, potom v tom samém roce přísnější pracovní právo ("ne dávkám bez práce") a omezení soukromých společností dodávajících vodu, plyn a elektřinu. V roce 2012 byla jen jedna konzultace, Maďaři schvalovali vládní plán na nižší daně pro malé firmy, daňové výjimky pro důchodce a naopak pracovní nabídky pro studenty.