Ruské benzinky v Německu jsou riskantní podnik

Generální ředitel společnosti Rosněfť Igor Sečin připustil, že firma by mohla vytvořit vlastní síť benzinových stanic v Německu. "Už nyní dodáváme do Německa přes partnery jako BP a Total. Je možné, že budeme rozvíjet i vlastní značku," řekl pro státní televizi Rossija 1. Již na jaře Rosněfť Deutschland podepsala smlouvy s partnery o prodeji své produkce. Rosněfť se stane třetím největším hráčem v Německu na trhu ropných výrobků.

Analytici byli Sečinovým výrokem překvapeni, protože poptávka po benzinu a naftě v Německu spíše klesá, což vytváří mimořádné konkurenční tlaky na trhu. Každý rok se v Německu zavře kolem dvou stovek benzinek. V roce 1999 jich bylo 16,5 tisíce, dnes sotva patnáct tisíc.

Důvodem je obnova vozového parku automobily s nižší spotřebou i benzinová turistika. Levnější benzin je v Polsku, Česku, Rakousku i v Lucembursku. Přežívají hlavně benzinové pumpy na dálnicích, ty ale budou při prodeji drahé. Lídři trhu BP, Shell, Esso a Total se jich nebudou chtít vzdát.

Ruští analytici přitom dlouhodobě upozorňují, že Rosněfť je vážně zadlužená a jemně řečeno nepoužívá své zdroje příliš efektivně. Skandál vyvolala loni v říjnu zpráva klientům investiční společnosti CIB Sberban, v níž autoři obvinili Sečina z nesmyslných výdajů 22 miliard dolarů. Rosněfť hlavního autora zprávy Alexandra Faka označila za člověka "na hranici psychického zdraví". Jen o rok dříve přitom Fak získal odbornou cenu za nejlepšího analytika energetického sektoru.