Od západní Afriky po Saskou Kamenici

Německá kancléřka Angela Merkelová jela do Senegalu a dalších zemí západní Afriky. Tisíce lidí demonstrují proti vraždě v Saské Kamenici (německy Chemnitz), z jejíhož spáchání jsou podezřelí uprchlíci.

Zdánlivě nesouvisející události tohoto týdne jsou dvěma stranami téhož problému, který trápí Německo a celou Evropu: Jak se zodpovědně postavit k přílivu lidí do Evropy a jak zároveň chránit její hranice. Jak to udělat humánně a přitom účinně.

Domácí úkol zodpovědných politiků je, jak celý tento rébus vyřešit, aniž by se nacionalistům a populistům dostalo dalších argumentů, kterými se snaží natlačit Evropu do pasti, z níž bude jediné východisko: oslabení, až rozpad Evropské unie k radosti všech, kteří si silnou a fungující Evropu nepřejí, ať už sedí v Moskvě, Pekingu nebo Washingtonu.

Angela Merkelová měla v Senegalu oficiálně na programu hlavně ekonomické vztahy. Hlavním tématem vztahu Německa (Evropy) k západní Africe ale je a ještě nějakou dobu bude migrace, jen z Nigérie byl v EU loni čtvrtý největší počet žadatelů o azyl.

A v Německu je na 14 tisíc lidí ze Senegalu, Ghany a Nigérie, kteří nemají nárok na azyl, ale není v tuto chvíli způsob, jak je poslat zpět.

Evropanům se podařilo zásadně zmenšit průchodnost Nigeru, přes který na sever mířily desítky tisíc lidí ze západní Afriky. Ta je propojena hospodářským společenstvím ECOWAS, které kromě jiného umožňuje volný pohyb osob. Do Evropy jich míří desítky tisíc, zatímco statisíce a miliony migrují uvnitř těchto zemí před konflikty či suchem.