Komentář Luďka Vainerta: Kdy se začne mluvit o penězích na jádro?

Není to zase tak dávno, ani ne deset let, co se na ministerstvu průmyslu vážně rozpracovávala myšlenka, že by se u nás do roku 2060 postavilo 18 jaderných reaktorů. Kdyby prošlo to, co se za ministra Martina Kocourka navrhovalo, stalo by se Česko velmocí v jaderné energetice a ve vývozu elektřiny by nemělo konkurenci. Současně by se ale český stát vydal na cestu k bankrotu. Žádný jaderný blok se totiž nepostaví bez státní garance, a tak megalomanský program by v době, kdy ceny elektřiny na dlouhé roky dramaticky klesly a návrat k rekordům z konce minulého desetiletí není zrovna pravděpodobný ani v delším horizontu, generoval takové ztráty, že by to těžko mohlo dopadnout jinak.

Po výměně ministra si experti do energetické koncepce vepsali o něco realističtější plány a už se nebazírovalo na tom, že se 80 procent elektřiny bude vyrábět z jádra. Se zdvojnásobením Temelína se však dál počítalo jako s jistotou. Jenže minulá vláda ČSSD a ANO odmítla s polostátní energetikou ČEZ jednat o garancích (ty ostatně nechtěla potvrdit ani předchozí pravicová garnitura), a tak se nakonec vypsaný tendr na dva temelínské bloky, skrývající též optimistickou opci na výstavbu dalších tří reaktorů, musel zrušit. Do projektu, který by byl s velkou pravděpodobností vysoce ztrátový, ČEZ jít nemohl.

Vzal si z fiaska někdo poučení? Přístup ve stylu "nejdřív přání, potom peníze" přetrval, vláda si však přece jen začíná uvědomovat, že ČEZ za své nepostaví ani jediný blok.