Skryté tajemství odpadkového koše

Ukaž mi svůj odpadkový koš a já ti řeknu, odkud jsi. I takto jednoduše se dají rozeznat jednotlivé země unie. Takže když se člověk ocitne před sestavou košů, kde je každá jednotlivá nádoba označená barevnou nálepkou, je naprosto jednoznačně v Rakousku. Černé nacpané pytle čekající na ulicích na odvoz definují Itálii a nepořádek kolem košů se zahušťuje cestou na východ.

Česká republika je na tom alespoň podle statistik Eurostatu prozatím docela dobře. Co se týká celkové produkce odpadu, vyprodukuje (údaje jsou z roku 2017) 344 kilogramů běžného komunálního odpadu na osobu za rok. Lépe je na tom už jenom Rumunsko a Polsko. Jenže − to, co tvrdí Eurostat, a tedy i Český statistický úřad, neodpovídá datům z ministerstva životního prostředí. Rozdíl v množství podle údajů MŽP a ČSÚ dosahuje neuvěřitelných 36 procent, přičemž statistici se ohánějí mezinárodní metodikou a MŽP daleko vyššími údaji z obcí.

Množství odpadu totiž je politickým a také ekonomickým tématem. Stávka uklízečů odpadů přinutí k akci jakoukoliv vládu. To se pravidelně potvrzuje třeba v některých italských městech na jihu, kde se stávky popelářů podporované místní mafií staly každoroční tradicí. Podstatou stávky ovšem je, aby města připlatila za svoz smetí. Nejen italská mafie tak dávno ví, že pravé zlato leží v odpadkovém koši, na skládkách a ve spalovnách.

Množství vyprodukovaného odpadu, tzv. trash index, zase podle ekonoma Michaela McDonougha odpovídá aktuálnímu stavu ekonomiky. Rostoucí množství odpadků naznačuje, že je ekonomika na vzestupu, a naopak. Agentura Bloomberg pak potvrdila, že v letech 2001 až 2010 existovala 82,4procentní závislost mezi stavem ekonomiky a množstvím komunálního odpadu. Obsah odpadkových košů dokonce může naznačovat příchod krize.